„Vláda se musí pochválit, protože nejsou tak úspěšní a vlastně zklamali občany,“ tvrdí Balaštíková (ANO). Nový (TOP 09) míní, že jeho vláda dodržela plánovaný rozpočet.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun.
Schodek rozpočtu na příští rok dosáhne výše 241 miliard. Podle Hrnčíře je příliš vysoký a neodpovídá slibům vlády Petra Fialy. Růst české politiky podle něj brzdí zelená politika Evropské unie.
Prezident Petr Pavel by měl své stanovisko vydat příští týden. Co v rozpočtu nesedí, popsala v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
K růstu zadlužení podle zprávy přispěl pokles úrokových sazeb nebo vzestup obchodního napětí. Se zprávou přišel Institut pro mezinárodní finance (IIF).
Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 829,3 miliardy korun. V růstu vyplacených dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postižených povodněmi.
„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více,“ říká v pořadu Jak to vidí... bývalý rektor Univerzity Karlovy, profesor a biochemik Tomáš Zima.
Hlavní ekonomický poradce prezidenta Pavla nedoporučuje schválit návrh státního rozpočtu, podle něj jsou totiž v návrhu sporné položky za zhruba 40 miliard korun.
Sněmovna v uplynulém týdnu schválila vládní většinou důchodovou reformu. Z opozičních lavic zaznívá, že po volbách změny zruší. Ekonomové ale kroky chválí, současný systém je podle nich neudržitelný.
Za nárůstem dluhu je podle ministerstva financí zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.
Sněmovna požádala z podnětu opozice a se souhlasem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o to, aby významná část peněz šla na pomoc občanům a na odstranění povodňových škod na jejich majetku.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun.
„Můžeme dojít ke krátkodobému růstu, ale bude to znamenat vyšší inflaci a do budoucna nižší růst HDP,“ varuje členka Národní ekonomické rady vlády Helena Horská v pořadu Interview Plus.
Současný systém platů ve veřejné sféře je demotivační pro mladé lidi a nikdo se v něm nevyzná, říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
Ministr zemědělství Marek Výborný hájí návrh rozpočtu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus jako prorůstový. Nespokojenost části ministrů prý nechápe, ve finální podobě rozpočtu čeká jen drobné změny.
Schodek státního rozpočtu na konci května dosáhl 210,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Deficit je třetí největší od vzniku Česka, loni byl rekordních 271,4 miliardy korun.
Schodek státního rozpočtu v únoru narostl o téměř 80 miliard korun. Únorová čísla podle ekonomky Heleny Horské ale nejsou o stavu státního rozpočtu doposud příliš vypovídající.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční zlepšení vyplývá z ukončení kompenzací za vysoké ceny energií, v rozpočtu se také začínají projevovat dopady konsolidačního balíčku
Ministr financí zdůraznil, že podle lednového výsledku nelze usuzovat na celoroční výsledek. „Výsledku hospodaření státního rozpočtu po skončení prvního měsíce nelze přisuzovat velkou váhu,“ řekl.
Podle Kupky je ozdravení veřejných financí důležitým krokem na cestě k přijetí evropské měny. Za další důležitý krok označil veřejnou debatu o výhodách a nevýhodách eura.
Do rozpočtu se přestal započítávat schodek Státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 18 miliard korun a a státní kasa ještě neposlala dodavatelům energií zhruba 14 miliard korun na kompenzace.
Výsledek hospodaření je nejlepší od začátku pandemie covidu-19, zároveň je ale schodek čtvrtý největší v historii Česka. Část státních výdajů pokryla tzv. windfall tax a daň z mimořádných zisků.