„Čekáme nárůst obyvatel důchodového věku. Chceme se vyhnout hlavně tomu, že nastane rok, kdy tady na důchody nebude,“ říká Ashley Cupalová, lídryně kandidátky hnutí Generace.
Pohled do nitra inzerátů, které hledají vzdělané odborníky, naznačí, proč je volných míst překvapivě mnoho. Nabízená odměna jen těžko bude konkurovat soukromému sektoru.
Návrh rozpočtu na rok 2026 počítá se schodkem 286 miliard korun. „Opozice vždycky bude rozpočet ostřelovat ze všech možných stran a koalice si ho bude chválit," míní ekonom Hindls v Jak to vidí...
Ministerstvo financí v neděli navrhlo vládě státní rozpočet na příští rok se schodkem 286 miliard korun. „Náš stát má mnohem vyšší výdaje, než příjmy,“ myslí si pro Radiožurnál ekonom Janský.
„Dříve totiž docházelo k tomu, že první nástřel rozpočtu nevycházel z aktuální makroekonomické prognózy,“ dodává Miloš Nový z TOP 09. Patrik Nacher z ANO ale říká, že rozpočet není transparentní.
Součástí rozpočtu je návratná půjčka na stavbu jaderných bloků v Dukovanech 18,3 miliardy korun a obranné výdaje nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) ve výši 30,7 miliardy korun.
Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS předloží vládě návrh státního rozpočtu na příští rok. Počítá s deficitem 280 miliard, což je o 39 miliard víc než letos. Důvodem jsou například výdaje na obranu.
Hlavní výdajovou položkou rozpočtu byly tradičně sociální dávky, na kterých stát za pololetí vyplatil 462,2 miliardy korun, meziročně o 2,1 procenta víc. Z toho 358,1 miliardy korun tvořily důchody.
Příjmy státního rozpočtu do konce května dosáhly 774 miliard korun, meziročně se zvýšily o 7,3 procenta. K růstu přispěl vyšší výběr daní i povinného pojistného, stejně jako příjmy z Evropské unie.
Loni byl první čtvrtletní schodek 105 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zlepšení uvítal. Podle něj za lepším výsledkem stojí konsolidační balíček.
Plán by měl umožnit mobilizovat celkem až 800 miliard eur na posílení evropské obranyschopnosti a navýšení vojenských kapacit i na poskytnutí okamžité pomoci napadené Ukrajině.
Ministr financí Zbyněk Stanjura hodnotil výsledek rozpočtu kladně, vyzdvihl meziroční snížení deficitu. Loni stát za první dva měsíce roku hospodařil se schodkem 102,5 miliardy korun.
Dosud bylo lednové hospodaření státu většinou přebytkové. Od roku 2020 ale skončil první měsíc v kladných číslech pouze jednou, a to za rozpočtového provizoria v roce 2022.
„Vláda se musí pochválit, protože nejsou tak úspěšní a vlastně zklamali občany,“ tvrdí Balaštíková (ANO). Nový (TOP 09) míní, že jeho vláda dodržela plánovaný rozpočet.
Předloni skončil státní rozpočet s deficitem 288,5 miliardy korun. V roce 2021 byl schodek rekordních 419,7 miliardy korun, v letech 2020 a 2022 přesahoval 360 miliard korun.
Schodek rozpočtu na příští rok dosáhne výše 241 miliard. Podle Hrnčíře je příliš vysoký a neodpovídá slibům vlády Petra Fialy. Růst české politiky podle něj brzdí zelená politika Evropské unie.
Prezident Petr Pavel by měl své stanovisko vydat příští týden. Co v rozpočtu nesedí, popsala v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
K růstu zadlužení podle zprávy přispěl pokles úrokových sazeb nebo vzestup obchodního napětí. Se zprávou přišel Institut pro mezinárodní finance (IIF).
Hlavní výdajovou položkou byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 829,3 miliardy korun. V růstu vyplacených dávek se projevila i mimořádná okamžitá pomoc občanům postižených povodněmi.
„Rozpočty před covidem dosahovaly deficitu 28 až 30 miliard, teď je to skoro desetkrát více,“ říká v pořadu Jak to vidí... bývalý rektor Univerzity Karlovy, profesor a biochemik Tomáš Zima.
Hlavní ekonomický poradce prezidenta Pavla nedoporučuje schválit návrh státního rozpočtu, podle něj jsou totiž v návrhu sporné položky za zhruba 40 miliard korun.
Sněmovna v uplynulém týdnu schválila vládní většinou důchodovou reformu. Z opozičních lavic zaznívá, že po volbách změny zruší. Ekonomové ale kroky chválí, současný systém je podle nich neudržitelný.
Za nárůstem dluhu je podle ministerstva financí zejména prodej státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek v prvním pololetí za účelem průběžného krytí schodku státního rozpočtu.
Sněmovna požádala z podnětu opozice a se souhlasem ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) o to, aby významná část peněz šla na pomoc občanům a na odstranění povodňových škod na jejich majetku.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) je pravděpodobné, že bez dopadu povodní by se podařilo dodržet letošní plánovaný schodek 252 miliard korun.