Německá ekonomika stále roste, pomáhá jí hlavně průmysl
Německá ekonomika i nadále vykazuje růst, přestože se v zemi důsledně prosazují škrty a úsporná opatření. Zemi podle odborníků pomáhá hlavně značný podíl průmyslové výroby na hrubém domácím produktu.
Přebytek běžného účtu německé platební bilance byla v březnu 19,8 miliardy eur. Analytici přitom očekávali 18 miliard. Vývoz v březnu meziměsíčně vzrostl téměř o jedno procento. Německý statistický úřad zveřejnil i čísla počtu průmyslových objednávek, které v březnu rostly o 2,2 procenta.
„Německá ekonomika má na rozdíl od řady dalších evropských ekonomik stále poměrně značný podíl průmyslu, tvoří asi 24 procent HDP,“ vysvětluje předseda Mezinárodní obchodní komory České republiky a profesor ekonomie Univerzity Karlovy v Praze Michal Mejstřík a pokračuje:
„Česká republika je na tom z tohoto hlediska podobně, průmysl se na HDP podílí necelými 30 procenty, v tom patříme k lepší části Evropské unie.“
Předseda Mezinárodní obchodní komory České republiky a profesor ekonomie Univerzity Karlovy v Praze Michal Mejstřík komentuje růst ekonomiky v Německu
Zemím, které se příliš spoléhaly a spoléhají na úlohu služeb, se tato tendence podle Mejstříka nevyplácí. Německo však dokázalo nejen silami průmyslníků, ale i politického vedení zúročit svou konkurenceschopnost.
Německo je v rámci Evropy stále lídrem, který 'táhne' velkou část závazků. „Přenáší na sebe významnou část transakčních nákladů. Prostřednictvím systému Target 2 na sebe spořící Němci berou tíhu půjček do zemí takzvané periferie,“ říká Michal Mejstřík.
Nedostatečná likvidita periferních zemí do nich přivádí z Německa peníze, aniž by oficiálně docházelo k půjčkám. „To je systém eurozóny, který již nyní, aniž bychom to viděli, pomáhá těmto zemím ke zvyšování likvidity prostřednictvím centrální banky,“ doplňuje Mejstřík.
Němci se obávají přístupu Francie
Každá pomoc má ale své meze a Němci jsou si vědomi, že donekonečna přelévání financí nemohou utáhnout, ač z toho mají své výhody. Právě proto podle Mejstříka přišli s projektem fiskálního paktu.
„Němci jsou toho názoru, že je nutné kombinovat úsporná opatření se strukturálními reformami. Ať už to jsou reformy trhu práce nebo podpora exportu na základě podpory konkurenceschopnosti,“ tvrdí Mejstřík.
To je důvodem obav z přístupu Francie, respektive nového prezidenta Françoise Hollanda. Není jisté, jestli budou Francouzi ochotni přistoupit na nemilosrdná opatření, která v Německu vedla na celou řadu let ke zpomalování růstu mezd.
