Považovat trojnásobné clo za úspěch je pošetilé. Je to diktát USA a jednání z pozice síly, myslí si ekonom

Spojené státy uzavřely dohodu s Evropskou unií, součástí které je uvalení cla ve výši 15 procent na dovoz zboží z Unie do USA. „Doufám, že jde jen o první část partie, která bude mít ještě několik tahů, ve kterých se Evropa ukáže jako daleko ofenzivnější hráč,“ říká v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu Petr Zahradník, ekonom zaměřený na evropské záležitosti a člen Národní ekonomické rady vlády.

Dvacet minut Radiožurnálu Praha/Washington/Brusel Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Od okamžiku oznámení obchodní dohody mezi Spojenými státy a EU se vedou debaty, jestli je dohoda výhodná pro obě strany. Je nakonec patnáct procent z pohledu EU výhodným výsledkem?
Považovat patnáct procent oproti navrhovaným 30 procent za vítězství je pošetilé, zejména při vědomí, že ještě před tři čtvrtě rokem byla celní sazba hluboko pod pět procent.

Přehrát

00:00 / 00:00

Spojené státy mají navrch a EU jen přihlíží. Doufám, že v dalších krocích se Evropa ukáže jako mnohem ofenzivnější hráč, hodnotí novou dohodu ekonom BeePartner Petr Zahradník

Jinými slovy jde o trojnásobné navýšení celní bariéry pro vývoz z EU. Rozhodně bych se tím neutěšoval, je to významná zátěž pro odvětví, ve kterém je Evropa globálně konkurenceschopná.

Druhým projevem prohry, respektive nevítězství, je to, že se během schůzky ve Skotsku hrálo dominantně podle amerických karet. Nemyslím si, že ekonomická dominance opravňuje Spojené státy k tomu mít takto silnou převahu v politických vyjednáváních.

A už vůbec nepovažuji za vítězství balíčky okolo, tedy závazky typu proinvestovat ve Spojených státech něco a nakoupit tam něco jiného. To, že se Evropa zaváže nakoupit energetické zdroje ve Spojených státech během dvou let v podstatě v objemu, který do Spojených států vyváží, mi přijde jaksi minimálně ekonomicky nesouměrné.

Pro upřesnění EU se zavázala nakoupit energie ze Spojených států za 750 miliard dolarů a také investovat o 600 miliard dolarů víc do amerického vojenského vybavení. Z vašeho pohledu to tedy ještě zvyšuje nevýhodnost pro Evropu?
Bez ohledu na to, jestli je to výhodné, nebo nevýhodné, mi to přijde jako diktát a jednání z pozice síly, kdy navrch mají Spojené státy a Evropa jen přihlíží.

Dokážu si představit, že původní návrhy ze Spojených států byly ještě drsnější, a toto je výsledkem kompromisu, ale nevidím tam jakékoli aktivní přičinění ze strany Evropy. Doufám, že jde jen o první část partie, která bude mít ještě několik tahů, ve kterých se Evropa ukáže jako daleko ofenzivnější hráč.

‚Vyzobání oblastí‘

Mluvili jsme o plošném 15procentním clu, ale budou i výjimky. Mělo by zůstat 50procentní clo na ocel a hliník dovážené do Spojených států. Na druhé straně se obě strany dohodly na nulových clech na letadla a jejich součástky, některé chemikálie, některé zemědělské produkty, přírodní zdroje a kritické suroviny. Tyto výjimky jsou problémem pro Evropu?
Jsou hlavně výhodou pro Spojené státy. Jde o vyzobání oblastí, ve kterých by případná cla mohla způsobit problémy z hlediska dodavatelsko-odběratelských vztahů, proto je u nich ponechán volný obchod. Tato odvětví jsou postavena do nerovného postavení vůči většině, která je zatížena minimálně trojnásobně větším clem než předchozí dekády.

Dohoda Unie s USA by mohla zpomalit růst českého HDP o 0,2 bodu, spočítalo ministerstvo financí

Číst článek

Když si k tomu přičteme ještě určitá množstevní omezení, která taktéž nebyla oficiálně kvantifikována, týkající se oceli, je efektivní celní sazba možná čtyřikrát až pětkrát vyšší, než bylo zvykem. A to tedy opravdu za vítězství Evropy nepovažuji.

Jak to bude se sazbami na dovoz amerického zboží do EU?
To je zatím otevřená kapitola, protože EU v průběhu června v době, kdy Spojené státy vyhrožovaly 30procentním obecním celním zatížením, zveřejnila velmi selektivní oblasti průmyslu, na které by se měla vztahovat cla.

Jsou to oblasti, které by neměly evropský trh výrazným způsobem zasáhnout, jsou ale rizikem pro Spojené státy, buď kvůli absolutnímu nedostatku komodity, nebo kvůli výraznému cenovému nárůstu.

Nejsem s výsledkem spokojený. Americká cla německé hospodářství značně poškodí, řekl Merz

Číst článek

Jde o oblasti, kde je Evropa víceméně soběstačná a na druhé straně cílí na statutové záležitosti, které jsou důležité pro Ameriku. To znamená například vybrané automobily, které v Evropě víceméně asi ocení jenom fajnšmekr...

Zvýšená cla na toto zboží ale asi padají, nebo ne?
Nemáme-li zatím oficiální záznam dohody, nemohu soudit. Z dostupných zdrojů jsem vytušil, že okolo 1. srpna by měla být dohoda oficiální, tudíž by nám měly být záležitosti objasněny.

Současně mám ale pocit, že možnost evropské reakce v podobě uvalení cel na americký dovoz do Evropy je ještě stále otevřené téma. A přál bych si, aby otevřené zůstalo dlouho...

Dala se dohoda vyjednat lépe? A nakolik hrozí, že nové nastavení obchodních vztahů povede ke zpomalení růstu české ekonomiky? Poslechněte si celý rozhovor ze záznamu v úvodu článku.

Tomáš Pancíř, opa Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme