Navrhovaná flexinovela zákoníku práce prošla připomínkovým řízením a měla by zamířit na vládu. Ministerstvo si slibuje zásadní změny, které by mohly mít dopad nejen na pracovní život zaměstnanců, ale nemuseli by z nich profitovat jen oni. 

„Novela posiluje konkurenceschopnost zaměstnavatelů, samozřejmě ale zachovává i ochranu zaměstnanců a zaměřuje se na lepší sladění pracovního a rodinného života,“ říká mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Jakub Augusta pro Český rozhlas. Tady jde například o změnu, která má zajistit lepší pracovní podmínky pro rodiče, kteří se starají o malé děti.

Novela má také zajistit, aby zaměstnavatelé mohli se svými zaměstnanci spolupracovat i během rodičovské a plně tak využít jejich kvalifikaci, což teď nejde. Zaměstnanec si totiž nemůže v téže firmě ani přivydělat na stejné pozici, vysvětluje viceprezidentka Hospodářské komory Jana Havrdová.

„Je škoda, pokud podnikatel, který dlouhodobě investuje do školení a profesního vzdělávání svých lidí, nemůže pak legálně využít jejich potenciál během rodičovské dovolené a musí vymýšlet jiné varianty. Nehledě na to, že i pro budoucí návrat do zaměstnání je udržení kontaktu s praxí důležité,“ popisuje Havrdová.

S aktuálním zněním návrhu jsou ale odborníci spokojení jen částečně. Například ekonom Filip Pertold považuje za nejzásadnější změnu výpovědní lhůty a zjednodušení způsobu, jak dát zaměstnanci výpověď. To sice podle něho ulehčí situaci firmám v případech, kdy jim zaměstnanec nevyhovuje, ale tento krok by měl jít podle něho ruku v ruce s reformou podpory nezaměstnanosti.

„Kde by se měla navýšit podpora v nezaměstnanosti v první fázi čerpání, tedy ten náhradový poměr mezi předchozí čistou mzdou a podporou v nezaměstnanosti. Znamená to to, že lidé dostanou více peněz minimálně v té první fázi nezaměstnanosti,“ vysvětluje ekonom.

Vyšší odstupné za vyhazov bez udání důvodů?

Zkracování výpovědní lhůty i prodlužování té zkušební nedává ale smysl odborům – podle nich totiž situaci zaměstnanců zhorší. Zaměstnavateli, který aktivně komunikuje se zaměstnancem, stačí tříměsíční zkušební doba na to, aby poznal, zda je dotyčný člověk profesně kvalitní, nebo ne, myslí si předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Naopak za vyloženě nebezpečný považuje Středula institut výpovědi bez udání důvodu, který se snaží prosadit ODS, i kdyby to bylo s vyšším odstupným.

„Mohl by umožnit třeba vyhazování lidí z práce kvůli barvě pleti nebo politickému přesvědčení. Ještě hovoří, že by se to vyvážilo vyšším odstupným, což považujeme opravdu za výsměch, protože nabídněte odstupné 24 měsíců a myslím, že se najde málokdo, kdo takovéto podmínky nebude ochoten podepsat,“ říká Středula.

Žádná výpověď sice nesmí být diskriminační, na druhou stranu právě prokázat diskriminaci by bylo při výpovědi bez udání velmi obtížné. Aktuálně tuto formu výpovědi sice navrhovaná novela neobsahuje, ale jak Středula připomíná, ODS se jí zřejmě pokusí vrátit pozměňovacím návrhem v poslanecké sněmovně.

„Novela zákoníku práce by mohla upravit i otázku regionálního hlediska při odměňování, protože v současné době platí zásada za stejnou práci stejná odměna. V regionech se slabší zaměstnaností a nižšími mzdovými podmínkami by tato nová právní úprava mohla zlepšit jejich pracovní podmínky,“ říká Adam Valíček, vedoucí partner advokátní kanceláře Valíček & Valíčková. Podle něj mohla být nova flexinovela i ambicióznější.

Vláda by se k projednávání novely mohla dostat ještě v srpnu, po skončení vládních prázdnin.

Monika Ginterová, epo Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít