Orné půdy v České republice ubývá, nedostatek potravin ale zatím nehrozí
Zemědělci letos oseli jen necelé dva a půl milionu hektarů orné půdy. Je to vůbec nejméně od roku 1920. Farmáři za tímto poklesem vidí jednak aktivity průmyslových developerů, ale i to, že se změnila struktura českého zemědělství.
„Hlavně to jsou zábory, které jsou nevratné. Jsou hlavně kolem velkých měst - zábory na stavební účely, rodinné domky, sklady, silnice, a to je nenávratný úbytek. Z hlediska budoucnosti je to škoda, protože ta půda už se nikdy nevrátí,“ vysvětluje příčiny současného stavu Josef Kubič ze společnosti Agro Jesenice. „Ochrana zemědělské půdy není na patřičné úrovni,“ dodává.
Ministerstvo zemědělství se pokusilo situaci řešit zvýšením poplatků za vynětí orné půdy z půdního fondu. Cena se tak někde zvýšila až devítinásobně, v závislosti na lokalitě a využití. Úbytek půdy se tím povedlo zmírnit, ale ne zastavit.
„Za to, že zaberu půdu, zaplatím velmi málo. Obchodní centra se vždy staví lépe u velkých měst, kde je půda lepší,“ myslí si Josef Pulkrábek z Fakulty agrobiologie České zemědělské univerzity:
„Vždycky se říkalo, že půdu jsme zdědili a zase bychom ji měli předat dál, dalším generacím. Ne že my ji máme právo prodávat a devastovat.“
Za to, že je orné půdy méně, ale nemohou jen developeři. Jednou z příčin je i změna struktury tuzemského zemědělství. Ubylo chovných zvířat a tak i ploch pro pěstování pícnin na krmivo.
Zemědělci také ustupují od produkce některých technických plodin - třeba lnu, protože se jim to jednoduše nevyplácí. I když zemědělské půdy ubývá, přesto se produkuje stále více potravin.
„Přírodní zdroje a lidskou práci nahrazuji stroji, využívám věci, které pochází mimo zemědělství – umělá hnojiva. Díky tomu se neustále produkuje více potravin nebo zdrojů z jednoho hektaru půdy,“ prozrazuje Lukáš Zagata z provozně ekonomické fakulty ČZU.
Modernizovat zemědělství a zvyšovat výnosy ale nejde donekonečna. „Je celá řada příkladů o používání nejrůznějších látek, které byly brány jako zázrak a pak se to zakázalo. Musí se vymyslet něco jiného, je to věčný koloběh,“ je přesvědčen Zagata.
