‚Pápá‘ ropě z Ruska, loni jí bylo nejvíc za dekádu. Družba vyschne, oživí ji dodávky přes Ukrajinu?

Praha 6. června 2024 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Česká republika se zbaví ropy z Ruska do poloviny roku 2025. To prohlásil premiér Petr Fiala z ODS tento týden na tiskové konferenci. Jak to, že až do poloviny roku 2025? Neměli jsme se té ruské ropy zbavit náhodou už dávno?
Jestli myslíš dávno ve smyslu dávno před válkou, kterou rozpoutalo Rusko na Ukrajině, tak jistě mohli. Ale musela by tady být náhradní cesta pro dovoz jiné ropy než té z Ruska, kterou jsme odebírali dlouhodobě a pokrývala naši spotřebu zhruba z 50 %. Další věc je, že aby se mohlo takové zásadní opatření udělat, tak by musel být politický a společenský konsenzus, že jsme ochotni za to platit. Odstřihnout se by samozřejmě by to neslo svoje náklady. Navíc v té době ruskou ropu odebírala i řada dalších států Evropy. Evropská unie byla, pokud jde o dovoz ropy a zemního plynu, pro Rusko významným partnerem, takže kdybychom se pro to rozhodli a ostatní ne, přineslo by to dodatečné náklady nebo určitou nevýhodu, za kterou bychom opět museli zaplatit. A myslím si, že tady takový konsenzus nebyl.

Důvody, proč to dřív nešlo, jsou tedy takové, že na tak zásadní změně nebyla politická shoda, a za druhé, že by to stálo více peněz?
Ano, ekonomika takového kroku nedávala smysl.

My jsme loni získali 58 % zásob ropy přes ropovod Družba.
Ano. Bylo to nejvíc za posledních asi deset nebo dvanáct let.

Jak to?
Protože na ropovod Družba se nevztahuje evropské embargo na dovoz ruské ropy. A to z toho důvodu, že existují tři členské země EU, které jsou na dovozu ropy právě ropovodem Družba závislé. Je to Maďarsko, Slovensko a Česko.

Jižní křídlo Družby.
A co tedy také nesmíme úplně vynechat a zapomenout je, že právě jižní křídlo Družby, které k nám vede ropu, vede z Ruska přes Ukrajinu a samozřejmě se tam platí tranzitní poplatky. Takže i to by mělo pro Ukrajinu svůj dopad. Členské země EU se dohodly, že země, které se zásobují z velké části přes Družbu, mají zatím z toho embarga výjimku.

Říkala jsi, že jeden z důvodů, proč jsme ruský kohout nezavřeli už dřív, byl i ten, že byla na ruské ropě závislá spousta dalších evropských států, které ropu odebíraly. To už ale pro některé z našich sousedů úplně neplatí, ne? Německo, Polsko…
Německo a Polsko jsou státy, které leží z jedné strany u moře, takže mají náhradní cesty, jak si zajistit ropu odjinud, než pouze z ropovodu Družba. Do Polska vedla severní větev ropovodu Družba, také dováželi. Německo dováželo ještě v roce 2022 asi 36 % ropy z Ruska. Měli ale možnost přivést ropu tankery po moři, a poté ji ropovody, které tam měli, rozvést (může se vozit třeba i po železnici atd.). Prostě měli cesty, jak si zajistit a dovézt ropu jinudy. Kdežto my jsme uprostřed Evropy, vedou k nám dvě roury, a jedna z nich je z Ruska. A obě roury tady končí. Takže pro nás jsou možnosti omezené.

Tou druhou rourou, která nevede z Ruska, prošlo těch 42 % ropy, na které jsme zatím zapomněli, když jsme mluvili o tom, kolik procent zásob ropy k nám loni přišlo?
Ano, je to přesně tak. Ta druhá roura je ropovod IKL (Ingolstadt – Kralupy nad Vltavou – Litvínov). Oba dva ropovody vlastní a spravuje státní firma Mero a ropovod IKL k nám vede z Německa z města Vohburg. Tam je napojený na transalpinský ropovod TAL, který vede přes Německo dolů do italského přístavu Terst.

Do Terstu připlouvá ropa v ropných tankerech po moři z jiných zemí. K nám podle statistik, které vede Ministerstvo průmyslu a obchodu, přišlo loni z této neruské oblasti nejvíc ropy například z Ázerbájdžánu, Kazachstánu, Spojených států amerických, Guyany a Iráku.

Ropovod TAL, který vede z Itálie do Německa, kde se potom napojuje ropovod IKL, má omezenou kapacitu, protože zásobuje dalších zhruba osm rafinérií v Německu, které jsou na té trase před námi.

Tak k nám jenom tak dokape.
Takže k nám dokape. A zatímco kapacita ropovodu IKL, který vede až k nám, je dostačující, aby pokryla celou spotřebu České republiky, tak to úzké hrdlo vzniká na té předchozí cestě, na tom TALu.

Vyměníme jednu závislost za druhou?

Je důvodem, proč jsme byli vždycky závislí na ruské ropě, která se k nám dostává přes Družbu, to, že množství ropy, které k nám proudí z druhé strany, není dostačující, nebo je to relikt komunismu?
Je to samozřejmě relikt komunismu, protože jsme byli součástí východního bloku a zásobovali jsme se z východu. Po revoluci, abychom už nebyli 100% závislí na ruské ropě, se povedl opravdu skvělý krok, a to, že se podařilo postavit ropovod přes Německo. Německo nám vyšlo vstříc, vykoupily se tam pozemky a vybudoval se ropovod IKL, který se napojil na TAL, který vede z Itálie. Provoz IKL začal v roce 1996 a od té doby byl dovoz ruské a neruské ropy zhruba půl napůl. Záleželo, jak v kterém roce.

Říkala jsi, že oba ropovody končí v Česku. Kde končí? Předpokládám, že někde v rafinériích?
Ropovod Družba vede až do rafinérie Litvínov, kde se zpracovávala z drtivé většiny ruská ropa, dneska je to asi přes 70 %. Majitel rafinérií, což je polský PKN Orlen, se snaží dávat tam nějaké příměsi neruských rop, aby to ještě fungovalo. Takže Družba vede až do rafinérie v Litvínově a ropovod IKL vede do centrálního tankoviště v Nelahozevsi ve středních Čechách. Většina ropy se potom zpracovává v Kralupech, což je druhá česká rafinérie, také vlastněná společností PKN Orlen. V Kralupech se tedy zpracovává většina té neruské ropy.

A zpracovává je tak, že z nich pak vytvoří ropné produkty, pohonné hmoty.
V Kralupech se vyrábí hlavně benzín a letecký petrolej a v litvínovské rafinérii se vyrábí především nafta a pak také další ropné produkty. Což je velmi významné, že nejde jenom o pohonné hmoty, ale o další ropné produkty, které se používají v chemickém, plastikářském nebo farmaceutickém průmyslu.

Když jsi mluvila o výjimce, kterou si vyjednalo Maďarsko, Česko a Slovensko na jižním křídle Družby kvůli evropskému embargu na ruskou ropu, tak platí to i na plyn? Na zemní plyn nějaké embargo, výjimka, vůbec nic není?
Ne. Na zemní plyn Evropa žádné embargo nezavedla. U některých zemí je, nebo byla, ta závislost na plynu velká a náhrada by byla ještě složitější, takže se tam embargo nezavedlo.

Od ruského plynu už jsme se dokázali odstřihnout?
Jak se to vezme. Kdyby tady místo mě seděl ministr průmyslu Jozef Síkela ze STAN, tak řekne, že ano, že jsme se odstřihli. Na druhou stranu dovoz ruského plynu pořád pokračuje. Opět v tom hrála roli, stejně jako u ropy, ekonomika. Plyn byl v určitých sezonách roku levnější, takže se k nám dováží z důvodů, že to ekonomicky vycházelo. Ale faktem je, že u zemního plynu se dokázaly mnohem lépe najít náhradní cesty, protože bylo vyprázdněné potrubí od ruského plynu, protože Rusové sami ten plyn do Evropy přestali dodávat, což bylo součástí určité obchodní války…

Jeden čas tvrdili, že jim chybí turbína.
Přesně tak. A Nord Stream vybouchl atd. Takže se to potrubí naplnilo zkapalněným plynem, který přichází z jiných destinací, než je Rusko, právě po moři. Kapacita na to, abychom si dovezli plyn odjinud, je.

Sponzoring ruské války

Zpátky k ruské ropě, která se k nám už nebude od poloviny roku 2025 dostávat, jak tvrdí český premiér. Na to tlačila EU právě kvůli tomu, že máme vyjednanou tu výjimku? Abychom už ruskou ropu nemuseli využívat a skutečně jsme ten kohout zavřeli?
Pokud jde o výjimku na dovoz ruské ropy, tak ta je vyjednaná do odvolání. Země, kterých se to týká, dostaly mandát k tomu, aby pracovaly na zrušení své závislosti na dovozu z Ruska a není to nijak časově omezeno, jako je to třeba u produktů z ropy.

Takže je to iniciativa české vlády?
Záleží na těch zemích. Bylo to postaveno tak, že země mají pracovat na tom, aby se závislosti na ruské ropě zbavily a až se tak stane, mají přijít a výjimka se ukončí. Zbavit se té závislosti je zájem českého státu. A záleží samozřejmě také na možnostech zpracování jiné než ruské ropy. Obě tuzemské rafinérie, které ropu, která se do Česka dováží, ať už ropovodem IKL nebo Družbou, patří do rukou polského koncernu PKN Orlen, takže tam musí český stát spolupracovat s Poláky. Jsou tam nějaké technické lhůty. Rafinérie Litvínov se musela technicky upravit. Orlen hledá, mixuje různé směsi, které bude možné z těch neruských rop zpracovávat. Až budeme připraveni, tak můžeme požádat o zrušení té výjimky.

Platí, že to stejně bude stát peníze navíc, abychom dokázali přejít od ruské ropy na výhradní dovoz ropy přes IKL a TAL?
Ano. Jedna věc jsou investice třeba do rafinérií. Druhá věc, Mero jako státní správce a majitel těch dvou ropovodů, investuje nyní do rozšíření TALu, aby ta kapacita byla větší a mohlo se pokrýt z jihu 100 % spotřeby Česka. To bude stát nějakých 1,6 miliardy korun. Pak jsou samozřejmě ve hře přepravní poplatky za tu cestu z jihu. O tom, kolik to bude, se teď dohaduje Mero s Orlen Unipetrolem. Poplatky by se měly podle neoficiálních informací zvýšit, protože se tam promítnou ty informace. A v neposlední řadě tam hraje roli i samotná cena té komodity, kdy byla ruská ropa na mezinárodních trzích prostě levnější nebo se s ní obchoduje se slevou.

Kritici by mohli namítnout, že tato cesta bude stát velké peníze.
Určitě bychom měli hledat i další cesty, abychom nebyli zase fakticky závislí pouze na jedné rouře, akorát z druhé strany. A to se může pochopitelně promítat do ceny. Ale myslím si, že ta otázka, jestli se vyplatí nebýt závislý na ruské ropě, se nedá brát počtářsky.

My tím vlastně de facto financujeme ruskou invazi na Ukrajině.
Je to tak. A ty peníze vůbec nejsou malé. Podle statistického úřadu hodnota dovozu ruské ropy od začátku války Ruska na Ukrajině dosáhla asi 100 miliard korun za posledních asi 25 měsíců. A pak je ještě zajímavá statistika, kterou dělá finský nezávislý institut, který má zkratku CREA. Ten sleduje měsíčně dovozy ruských fosilních paliv. Česko má ve zmíněné statistice dost nelichotivou pozici, protože stále dovážíme jak ropu, což jsme teď probírali, tak i plyn a jsme v rámci celé EU čtvrtý největší dovozce fosilních paliv z Ruska. U ropy jsme dokonce po Maďarsku a Slovensku třetí. Jenom za měsíc duben jsme Rusku zaplatili za ropu asi kolem tří miliard korun.

Teď máme zhruba rok na to, abychom se dokázali od ruské ropy odstřihnout. Bude to mimo jiné záviset na rozšíření kapacity TALu, abychom té ropy k nám dostali víc než v současné chvíli. To znamená, že se přidá trubka navíc přes Alpy, nebo jak se rozšiřuje kapacita ropovodu?
Ne. Přidávají se tam čerpadla a různá technická zařízení, která zvětší průchodnost objemu ropy, která tam může protéct. A to samozřejmě trvá nějaký čas. Teď v květnu se začala ta čerpadla instalovat a během příštího roku se budou dělat ještě různé testy, jestli to funguje. Samozřejmě musíte mít nová řídící zařízení, kybernetickou ochranu.

A dá se to stihnout?
Myslím, že to stihnout dá, protože Mero tvrdí, že většina technických prací, tedy to osazování čerpadly atd., by měla být hotová do konce letošního roku. A první měsíce roku 2025, nejpozději do poloviny roku 2025, by se měly využít už jenom na nějaké osazení náhradních čerpadel v Německu a potom hlavně na testování toho řídícího systému a celkového provozu.

Původně to mělo být do konce letošního roku, pokud se nemýlím, ale nakonec je tam to několikaměsíční zdržení. Úplně poslední otázka na závěr, co bude s Družbou, až vyschne?
Podle Mera tam ještě dva a půl roku bude ležet ruská ropa, takže to je nějaký další čas, který máme, a který se dá v případě potřeby využít. Bude se hledat řešení, co s tím. Je tady jeden projekt, který vypadá dobře, a to je možnost, že by se Družba napojila na Ukrajině ve městě Brody na ropovod, který vede do Oděsy, což je přístav u Černého moře. A takto by se dala vozit neruská ropa z přístavu v Oděse do Brodů a odtamtud by se napojila na jižní větev Družby. Takže by dál přes Maďarsko, Slovensko, Česko mohla doplout až k nám. Otázka ovšem je, kdy skončí válka na Ukrajině, protože dokud se bude bojovat v této části Ukrajiny, tak tam samozřejmě není možné takový projekt dělat.

Protože by to byl cíl ruských střel a raket.
Přesně tak.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: Česká televize.