Zrušte své fondy, vyzvalo města a kraje ministerstvo financí. Ohrožená je podpora filmařů i lidí v nouzi
Ministerstvo financí dalo obcím a krajům půlroční lhůtu, aby zrušily své nadační fondy. Podle resortu fungují v rozporu se zákonem a jsou netransparentní.
Obce a kraje nesmí provozovat nadační fondy – třeba na podporu filmařů. Samosprávám to podle zjištění Radiožurnálu oznámilo ministerstvo financí, které jim dalo půlroční lhůtu, ať si své nadace zruší.
Zátopek, Nabarvené ptáče nebo Poslední aristokratka. To je jen zlomek úspěšných filmů, které vznikly díky podpoře Jihomoravského filmového nadačního fondu. Teď mu podle zjištění Českého rozhlasu hrozí zánik. Poslechněte si podrobnosti
Používají je třeba v Praze, Ostravě, Karlovarském kraji nebo v Brně a Jihomoravském kraji. Právě tam hrozí, že kvůli tomu přestane fungovat nadační fond na podporu filmařů, ale také sociální nadační fond Brna pomáhající lidem v nouzi.
„Zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů od roku 2001 neumožňuje obcím ani krajům nadaci či nadační fondy zakládat,“ tlumočí nové stanovisko ministerstva financí jeho mluvčí Ondřej Macura. Připomíná, že veškeré fondy takto založené jsou v rozporu se zákonem.
Překvapivé delší a vysvětlující zdůvodnění dorazilo samosprávám koncem května. Uvádí, že fondy jsou netransparentní oproti přidělování dotací či darů, které schvalují zastupitelé měst či krajů.
„Oproti tomu proces poskytování peněžních příspěvků prostřednictvím nadací a nadačních fondů neposkytuje žádnou možnost veřejné kontroly ani transparentnost, jak je vyžadováno dle zákona – role zastupitelstva či rady je zde nulová,“ dodává mluvčí.
Ministerstvo vyzvalo k tomu, aby fondy do půl roku zanikly, jinak resort podnikne další právní kroky – o jejich zrušení by pak zřejmě musely rozhodovat soudy.
Šok pro filmový průmysl
Když tuto informaci dostali zástupci Jihomoravského filmového nadačního fondu, který v roce 2018 založil kraj s městem Brnem, šokovalo je to. Bylo to zrovna v době, kdy měli vyhlásit, kteří z víc než třiceti přihlášených žadatelů dostanou 15 milionů korun na natáčení filmů nebo seriálů.
„To samozřejmě komplikuje práci producentům, kteří mají připravené projekty a chtějí je v nejbližší době v regionu natáčet, prostě se nedozví, jestli s tou podporou můžou počítat, dokud se ta situace nevyřeší,“ podotýká Přemysl Martinek, manažer pro regiony z Asociace producentů v audiovizi.
České audiovizuální projekty dostaly loni z EU 107 milionů. Rekordní je podpora producentů
Číst článek
„Přemýšlíme teď o tom, jak postupovat dál. Jestli vyhlásíme novou výzvu, nebo jestli je možné posunout termín pro rozhodnutí. Snažíme se o posunutí termínu, než situaci s ministerstvem vyřešíme,“ hlásí Ivana Košuličová z Filmové kanceláře Brno a zároveň správní rady Jihomoravského nadačního filmového fondu.
Jednat o tom chtějí společně se samosprávami a s Asociací producentů v audiovizi i na právě začínajícím Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Do debaty už vtáhli i zástupce ministerstva kultury.
Svůj vlastní postup chystá i Brno. „Musím se přiznat, že to pro nás byla překvapivá informace. Oba dva naše fondy fungují perfektně. Hledáme teď možné právní cesty, jak s novou situací naložit.
Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo docílit toho, že by fondy mohly pokračovat dál v nezměněném režimu, jinak budeme hledat jinou právní cestu, jak dál činit tu aktivitu, kterou činí,“ potvrzuje primátorka Markéta Vaňková z ODS.
Transparentnost fondů jako kámen úrazu
Doufá, že žádný z fondů nezanikne, ani ten sociální, který funguje desítky let a třeba loni pomohl 153 lidem víc než 4,5 milionu korun.
Filmový fond za sedm let existence pomohl vzniknout víc než stovce filmů a seriálů, mezi jejich tvůrce rozdělil přes sto milionů korun. Všechny peníze museli filmaři utratit v regionu za služby a profesionály, zpravidla v kraji utratili dvakrát až třikrát víc peněz. Ať už za ubytování, catering, ale i odborníky a řemeslníky.
13:10
Rekvizity z druhé ruky a refill láhve.Točit film zeleně je naše služba společnosti, vysvětluje Ondříček
Číst článek
Podle ministerstva je podpora prostřednictvím nadací nebo nadačních fondů nekontrolovatelná a potenciálně zneužitelná. Lepší je podle resortu podpora pomocí dotací, jako to dělají jiné kraje a města kromě Brna a Prahy.
To zástupci filmového fondu rozporují s tím, že mají svou správní i dozorčí radu. „Je to transparentní. Producenti vědí, na jaké místo mají žádat. Předtím se žádalo v různých schématech.
Je absurdní, aby se to znovu odehrávalo na dvou institucích. My sdružujeme všechny informace, pracujeme s nimi, víme, za jaké služby se peníze utrácí, díky tomu se náklady přesměrovávají ze služeb do zaměstnávání místních profesionálů, takže to má spoustu dalších výhod, které nemůže splnit běžné dotační schéma,“ míní Košuličová.
A Martinek z asociace producentů ji v tom podporuje. „Jihomoravský fond je v kontextu české audiovize jedinečný a neskutečně transparentní. Nad projekty se neschází jen úředníci a politici, kteří ne vždy vědí, jak tato sféra funguje.
Brno je velká výjimka. Tam se spojují peníze města i kraje. A to má neskutečný efekt nejen pro přilákání produkcí, ale i pro rozvoj lokálních producentských firem. Existence fondu dokázala, že je to velmi prospěšný nástroj, aby vznikaly firmy. Vytváří se segment, ve kterém může pracovat řada lidí, jsou to kreativní profese, je to exportovatelný průmysl s přidanou hodnotou,“ zdůvodňuje Martinek.
Zátopek, Nabarvené práče a Disney
Jihomoravský fond za dobu své existence podpořil třeba vznik oceňovaných nebo divácky úspěšných filmů a seriálů jako je Zátopek, Nabarvené ptáče, Poslední aristokratka, Podezření, Il Boemo či Sex O’Clock.
Právě díky němu teď vzniká i snímek Gerta Schnirch podle románu Kateřiny Tučkové nebo seriál Monyová o vraždě úspěšné spisovatelky. V Brně taky loni natáčela společnost Disney nový seriál City of Blood.
Zástupci fondu navíc začali plánovat jeho další rozvoj. Rozhodli se podporovat podcastové série a na podzim chtěli spustit i první výzvu na podporu tvůrců videoher – tedy průmyslu, který v Česku silně roste a v Brně se jeho kořeny poslední roky stále víc upevňují i díky výuce nových vývojářů na středních a vysokých školách.
Jihomoravský filmový fond taky přišel s plánem, jak využít část brněnského výstaviště na filmové a videoherní ateliéry a studia, s čímž zástupci městských veletrhů i Brna podle vyjádření primátorky Vaňkové předběžně souhlasili.
Členové fondu teď ale nevědí, jestli tento nápad zvládnou dopracovat. Původně chtěli detaily předložit do konce června, tou dobou ale začali řešit, jestli fond vůbec bude existovat.
