Podnikům by pomohlo, kdyby si mohly náklady na výuku učňů odečítat z daní
České podniky se potýkají s nedostatkem odborných zaměstnanců. Nejde jen o technicky vzdělané vysokoškoláky, ale chybí především dobří dělníci. Tato situace trvá už několik let. Ale s tím, jak staří dělníci odchází do důchodu, se stále více projevuje nedostatek vyučených mladých lidí. Nebo starších, kteří se dokáží přeškolit. O potížích podniků s hledáním lidí má dobrý přehled i Hospodářská komora, která dostává informace od svých 14 tisíc členů.
„Pokud mluvíme o učňovském školství, tak propady v některých regionech jsou až o desítky procent. Naše členské firmy skutečně opakovaně upozorňují, že velmi obtížně mohou sehnat lidi, kteří jsou kvalifikovaní například v oboru obrábění strojů, frézaři, obsluhy strojů. To jsou kvalifikace, které podniky velmi obtížně shánějí a můžeme si uvědomit, že Česká republika je průmyslová země a to, že české podniky cítí akutní nedostatek odborníků, tak je velkým handicapem a může nás do budoucna velmi ohrozit, ohrozit konkurenceschopnost celé české ekonomiky,“ varuje Petr Kopáček z vedení Hospodářské komory.
A dodává, že za pár let už Česká republika neuživí tolik vysokoškoláků humanitního zaměření, kolik jich v současnosti je. Samozřejmě je jen na rozhodnutí každého člověka, pro jakou profesní dráhu se rozhodne. Absolventi odborné školy nebo učiliště nesrovnatelně lépe hledají práci než gymnazisté. A dobrých řemeslníků si naše společnost stále považuje.
Velké podniky si své odborníky vychovávají. Menší podniky na to nemají peníze.
„Podniky by uvítaly například konkrétní opatření státu, pokud by si mohly dát náklady spojené s výchovou učňů do nákladů. Pokud by tyto náklady byly daňově uznatelné. To je příklad konkrétního opatření, které by výrazně zvýšilo motivaci firem se zapojit vůbec do učňovského školství,“ říká Kopáček.
Podniky ale nemusí zřizovat svá vlastní učiliště. Mohou pomáhat už stávajícím školám.
„Učiliště, která hledají prostor pro praxi svých žáků, tak využívají nabídky firem. Žáci dostanou praxi v konkrétním podniku, podnik na ně dohlédne a zjistí, jak jsou na tom profesně a může si i vytipovat případně své budoucí pracovníky. Firmy také mohou poskytovat finance žákům na učilištích a středních odborných školách,“ dodává Kopáček.
Existuje jednotná učňovská zkouška, které se mohou školy účastnit dobrovolně. Hospodářská komora se přimlouvá za to, aby byla povinná. Kromě toho podporuje projekty Národní soustavy kvalifikací a povolání. Na projektech se podílí spolu se Svazem průmyslu a s dalšími institucemi.
Petr Koláček doufá, že během pár let by se mohl vytvořit registr povolání a k nim potřebných kompetencí, čímž by se oddělilo zrno od plev i u těch organizací, které rekvalifikace jako výnosný obchod nabízí.
