Pohled chovatele z Rujány na dopady ptačí chřipky
V Německu rostou obavy z dalšího šíření ptačí chřipky. Počet volně žijících ptáků, u kterých byl zjištěn člověku nebezpečný virus ptačí chřipky H5N1, už dosáhl čísla 103. 101 ptáků bylo přitom nalezeno na ostrově Rujána. Tam také pokračuje vybíjení chovů domácí drůbeže. S jedním z postižených chovatelů natáčel na Rujáně náš zpravodaj v Německu Jiří Hošek.
Holger Kliewe z vesničky Mursewiek na západním cípu ostrova se ještě v neděli ráno pyšnil chovem zhruba dvou tisíc kusů drůbeže, většinou kachen a hus. V řadě případů šlo o unikátní exempláře chovných opeřenců. Ekologický zemědělec ale připouští, že jeho chov skutečně představoval velké riziko a musel být zlikvidován.
"Naše husy a kachny byly chované v těsné blízkosti vody a prakticky jen plot je dělil od divokých hus, kachen a labutí. Navíc jsme už loni v říjnu dostali výjimku a nemuseli jsme povinně domácí drůbež přesunout do uzavřených prostor. Neměli jsme na to jednoduše dost místa. Až do vánočních trhů jsme tak husy a kachny chovali venku. Zvířata ale opakovaně prošla krevními testy i analýzou vajec a výsledky byly vždy negativní," říká pan Kliewe, pro kterého je naštěstí chov drůbeže jen jednou z činností. Na rodinné ekologické farmě také chová dobytek, nabízí ubytování, projížďky na koních a obhospodařuje také několik desítek hektarů půdy. Ztráty ale budou enormní a slíbené kompenzace způsobené škody těžko nahradí.
"Dostaneme jistou částku jako odškodnění. Její výše se ale teprve musí stanovit. 50 procent zaplatí pojišťovna, která počítá s případy zvířecích nákaz a 50 procent pak dorovná spolková země. Stanoví se suma za každý živočišný druh. Za mladou kachnu to má být orientačně 5,10 eur za kus a s tím jsme docela spokojeni," hlásí farmář. Krajně nejistá je ale náhrada ušlého zisku, nemluvě o nenahraditelné ztrátě některých chovných ptáků. "Navíc, když bych rozjel chov znovu, třeba v dubnu nebo květnu - na což nemám peníze - a nakoupil mladou drůbež, chov začne vydělávat až příští rok na jaře," vysvětluje Holger Kliewe.
Úřadům nevyčítá, že by přijatá opatření po vypuknutí nákazy nebyla dost tvrdá. Nechápe ale, proč se informace o výskytu nebezpečného viru na ostrově tak rychle medializovala.
"Mezi potvrzením informace ze strany zdejšího okresu, úředního veterináře a zveřejněním zprávy na internetu uplynulo jen pár hodin. Brzy ráno už byly na ostrově tisíce novinářů. Ti pak veřejnosti ukazovali místa nálezů mrtvých ptáků, která nikdo neuzavíral, stovky uhynulých labutí, které nikdo neodklízel. Úřady prostě potřebovaly minimálně jednodenní náskok a ten, bohužel, nedostaly," vidí zádrhel pan Kliewe. Ten dával v minulých letech zhruba od začátku března práci dvaceti lidem. Teď bude mít obživu jen pro tři z nich. Důsledky budou ale bolestné pro celý region.
"Zažíváme tady ztrátu image celého ostrova, což je problém hlavně z pohledu turistiky. Je to samozřejmě ztráta image celého odvětví chovatelů drůbeže a to se týká celého Německa," nekončí dvakrát optimisticky Holger Kliewe z malé vesnice na západě Rujány.
