Krčmář: Výstavbu solárů v Česku brzdí byrokracie, levná elektřina i nižší dotace
Rozvoj solární energetiky v Česku v prvním pololetí znatelně zpomalil. Proč se neinstaluje zejména na rodinné domy více fotovoltaických panelů? „Velké solární parky se skoro vůbec nestaví kvůli problémům s povolovacími procesy,“ přibližuje jeden z důvodů v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Na čtvrteční dopolední tiskové konferenci jste upozornili, že výstavba solárů v Česku zpomaluje. Za první pololetí bylo připojeno o 20 procent méně výkonu fotovoltaických elektráren než ve stejném období loňského roku. Čím si to vysvětlujete?
Je tam několik faktorů. V segmentu domácích elektráren došlo k opakovanému snížení dotací. Několikrát byly pozastavené. Zároveň také klesly ceny energie. A bohužel lidé v Česku reagují často na okamžité problémy, takže soláry si dávají na střechu, když je zrovna drahá elektřina. Málokdy vnímají, že soláry jsou dlouhodobou investicí.
Velké solární parky se u nás téměř nestaví. Místo toho se topíme v papírech, apeluje výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář
Zároveň v segmentu firemních solárních elektráren došlo k problémům se stavebním řízením, protože elektrárny od 100 kW nebo 50 kW loni potřebují stavební povolení, což byl problém. Už se to zlepšuje.
Stále ale vidíme velký problém u výstavby velkých solárních parků, které potřebujeme pro průmysl. Ty se v Česku takřka vůbec nestaví kvůli přetrvávajícím problémům s povolovacími procesy.
Zdlouhavé povolování je hlavní důvod propadu zájmu i o domácí solární elektrárny?
U domácích je to kombinace toho, že elektřina už není tak drahá, jako byla, čímž odpadl hlavní negativní motivační faktor, a výrazně snížené dotace, které byly jedním z driverů solárního boomu.
Problémy zůstávají i u povolovacích procesů. Někde se proti tomu stavějí památkáři, kteří často fotovoltaiku nepovolují ani v místech, které je mimo památkovou chráněnou zónu, ale byla by třeba vidět z nějakého bodu. Metodika památkářů by si podle nás zasloužila radikální aktualizaci.
Je pravda, že fotovoltaika se dnes na střeše rodinného domu ekonomicky nevyplatí?
Otázka je, co znamená slovo „vyplatí“? Návratnost dneska může být okolo deseti let. V roce 2020, před energetickou krizí, byla návratnost také kolem deseti let. Kdo měl ale soláry na střeše v roce 2022 a 2023, tak asi o trochu lépe spal než soused, který panely neměl. Stejně tak měly náklady pod kontrolou firmy, které měly fotovoltaiku.
24:02
Havárie byla hlavně souhra okolností. Se španělským blackoutem se nedá srovnávat, míní odborník
Číst článek
Rovněž kdo měl domácí fotovoltaiku nebo firemní s baterií minulý pátek při výpadku proudu, tak aspoň nějakou elektřinu měl. Jedna věc je tedy návratnost, druhá věc je pojištění proti výpadku nebo stávajícím cenám elektřiny, které kdykoli zase můžou vyletět nahoru.
Pojištění do budoucna
Za půl roku se připojilo téměř o 10 000 méně fotovoltaik než ve srovnatelném období loni. Oproti tomu velké střešní systémy mírně posilují. Jaké pro to máte vysvětlení?
I tam jsou hlavním motorem dotační programy. Firmy si uvědomily během energetické krize, že investice do vlastní fotovoltaiky dává smysl. Mít vlastní zdroj elektřiny se vyplácí, ať už jde o bezpečnostní, nebo čistě produkční hledisko.
Samozřejmě velké solární elektrárny se připravují mnohem déle než rodinné střechy. Takže projekty, které se připravovaly v době velkého boomu, se teprve teď staví.
V čem vidíte budoucnost solární energetiky? V budování velkých solárních elektráren?
Určitě v budování všech třech. Energetická koncepce Česka je dlouhodobě postavena na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů. Pokud se podíváme na obnovitelné zdroje, tak tam jsou soláry plus vítr. A opravdu tam musí být souhra všech možností.
2:41
Jihočeské Albrechtice mají pět fotovoltaických elektráren a plánují další. Díky Slunci ušetří miliony
Číst článek
Proč se v Česku nestaví skoro žádné fotovoltaiky u bytových domů?
Protože se musíte domluvit s velkým množstvím obyvatel, majitelů a vlastníků jednotek. Jinde se fotovoltaiky staví už při výstavbě a asi i zřejmě tam funguje mnohem lepší komunikace než u nás.
A pokud se podíváme na české střechy podniků, logistických hal, supermarketů a podobně, tak tam je stále ještě výrazně méně fotovoltaik než v jiných zemích, kde jsou pokrytá i parkoviště.
Velkým tahounem budou velké solární parky. Velcí spotřebitelé elektřiny, jako jsou dopravní podniky, dráhy, nemají možnost dát si fotovoltaiku na střechu. A pak tu je průmysl, chemický, ocelárny, které potřebují velké projekty. Ty se ale zatím nestaví. A na to my apelujeme, aby se to změnilo, včetně segmentu velkých pozemních fotovoltaik, protože fotovoltaika je z hlediska výroby elektřiny k lidskému zdraví nejšetrnější.
Jak se bude vyvíjet segment bateriových úložišť? Kde ve světě se nejvíce projevuje solární boom? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.
