Splatit státní dluh a nezchudnout nejde. Žili jsme nad poměry, teď budeme pod nimi, tvrdí ekonom Skořepa
I když je stále draho, už jsme se odrazili ode dna a pomaličku šplháme vzhůru, myslí si makroekonomický analytik Michal Skořepa z České spořitelny o stavu současné české ekonomiky. Co když ale lidem nezbývá dost na to, aby šetřili? „Takový pohled je od základu špatně. Vždycky je potřeba budovat si rezervu,“ zdůrazňuje v pořadu Dopolední host rozhlasu České Budějovice.
„Splatit státní dluh a nezchudnout nejde,“ zdůrazňuje ekonom Skořepa. „Státní dluh znamená, že naši předchůdci jaksi utráceli víc, než na kolik bylo peněz v ekonomice.“
Rozhovor s teoretikem ekonomie, analytikem a propagátorem finanční gramotnosti Michalem Skořepou
„Tím pádem jsme si žili nad poměry. A teď budeme muset žít pod poměry, pokud budeme chtít tento dluh splatit,“ tvrdí Skořepa, autor publikace Ekonomické jednohubky aneb Odpovědi na 50 důležitých otázek ekonomie a financí.
„To znamená, že musíme nakupovat míň věcí, než na kolik si vyděláme. A ten rozdíl, který ušetříme, musíme dát na splátky dluhu. Tedy pokud nechceme vyloženě podrazit investory, kteří nám v minulosti půjčili,“ hodnotí Skořepa, teoretik ekonomie, analytik České spořitelny a člen Výboru pro rozpočtové prognózy při ministerstvu financí.
Rezerva jako první
Skořepa také doporučuje, aby si domácnosti vytvářely finanční rezervy.
„To znamená mít nějaké peníze, majetek, zkrátka hodnotu, na kterou jsme schopni a ochotni sáhnout v případě, že je nám ouvej. Ať už proto, že máme nižší pravidelné příjmy, nebo protože na nás vybafl nějaký vyšší výdaj, něco se nám rozbilo v domácnosti a podobně,“ radí.
Máme nízkou nedobrovolnou nezaměstnanost, firmy se bojí propouštět. Ale pomohlo by to, tvrdí ekonomka
Číst článek
Rezervy by si každý podle Skořepy měli začít tvořit hned od chvíle, kdy začne vydělávat.
„To je věc, na kterou mnozí z nás zapomínají. Přitom by to měl být výdaj číslo jedna, na který vždycky myslíme a který vždycky uděláme. Teprve poté, co si dáme něco stranou, máme k dispozici peníze, se kterými můžeme nakládat,“ zdůrazňuje.
Co když ale lidem nezbývá dost na to, aby šetřili?
„Takový pohled je od základu špatně. Vždycky je potřeba budovat si rezervu,“ zdůrazňuje.
„Protože pokud to neuděláme, tak dřív, nebo později nějaký problém přijde a my ho nedokážeme řešit. Hledáme pak podporu u příbuzenstva, u nějaké instituce, která nám půjčí. Ale já osobně jsem zastáncem teze, že je potřeba si vybudovat vlastní rezervní částku, která nám dovolí přemostit i několik měsíců trablů,“ říká.
Na co si půjčit
V Jednohubkách Skořepa píše, že někdy má smysl koupit si něco na úvěr, jindy je lepší si na to postupně našetřit.
„Záleží na tom, kde a od koho si chceme půjčit, protože možností je víc a některé z nich jsou ošemetné. Tady platí další zlaté pravidlo správného finančního rozhodování: Nejdu do ničeho, čemu nerozumím, kde přesně nevím, jak to bude fungovat,“ připomíná.
Za zvyšování cen může stát, antimonopolní úřad odmítá chápat účel své existence, říká ekonomka
Číst článek
„Jsou mezi námi tací, kteří řeknou: Ne, dluh v žádném případě, to je od ďábla, buď na to mám, anebo na to nemám. To je striktní postoj, ale není na něm nic špatného. Má to ale i svou nevýhodu v oblasti investiční,“ upozorňuje.
„Pokud jsme si totiž dostatečně jisti, že plán, na který si půjčujeme, nám do budoucna přinese výrazně vyšší příjmy, pak je slušná šance, že dluh bez problémů splatíme, posune nás to dál a nějaké peníze i zbydou. Když tedy dobře zvážíme takový plán, pak dluh dává smysl a není potřeba se toho bát,“ dodává.
Navíc makroekonomický analytik Michal Skořepa vysvětluje, že dluh má jednu tak trochu „trapnou“ výhodu.
„Je to bič, který nás donutí k tomu, abychom peníze skutečně odkládali stranou. Jakmile tento bič není, není smlouva, nepřicházejí upomínky, máme mnozí tendenci peníze rozfofrovat a na to, co si chceme koupit, si nikdy nenašetříme,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.