Za zvyšování cen může stát, antimonopolní úřad odmítá chápat účel své existence, říká ekonomka
Vždy k prvnímu lednu se zvýší ceny potravin okolo dvou procent. Tentokrát ale prodejci mluví o vyšší částce, a to přestože se sníží výše DPH. Ekonomka Jana Matesová v rozhovoru pro iROZHLAS.cz říká, že v této situaci selhal stát. A to podle ní ne teď, ale už před třiceti lety, kdy nevybudoval ochranu trhu před zneužitím síly.
Potraviny od ledna zdraží, přestože budou v levnější daňové sazbě, proč?
Vždycky k prvnímu lednu přecení prodejci potravin své výrobky a obvykle si k těm původním cenám něco málo přihodí, aby to bylo v průměru kolem dvou procent. V posledních letech, a tohle už bude třetí za sebou, přidávají opravdu velkou částku. Zdůvodňují to tím, že se zdražily energie.
Takhle argumentují už od ledna 2021, ale v únoru 2021 zdražili znovu, zhruba o deset procent, a to stále ještě bylo před ruským vpádem na Ukrajinu. V loňském roce argumentovali tím, že se zdražují ceny zemědělských komodit, ale ty už v té době mnoho měsíců klesaly.
Takže k prvnímu lednu dochází k přeceňování každý rok, a pokud na trhu není dostatečná konkurence, nejsou výrobci tlačeni k tomu, aby drželi ceny v nějaké rozumné míře. Ta tři procenta snížení daně přidané hodnoty na většinu potravin, nikoli na nealkoholické nápoje, kde se naopak zvýší, jsou malá částka.
Výborný o cenách potravin: Problém je u potravinářů a obchodních řetězců. Víc než neformální tlak nemám
Číst článek
Výrobci se obhajují, že kvůli zvýšení cen odečetli tři procenta. Nicméně jsme viděli v letošním i minulém roce, že jim vzrostly zisky.
Dá se říct, kdo v téhle situaci selhal?
Tak jednoznačně selhal stát. A to ne teď, ale v posledních třiceti letech, kdy nevybudoval ochranu trhu před zneužitím tržní síly.
I v těch nejmenších státech, kde se na zajištění bezpečnosti vybírají peníze prostřednictvím daní a kde chtějí, aby fungovala tržní ekonomika, je povinnost státu opravdu zajistit, aby tržní mechanismus fungoval.
Jsou některé oblasti, kde tržní mechanismus vůbec fungovat nemůže, například energetika, ale těch je málo. Ve většině fungovat může, ale bohužel nastanou případy, že nefunguje.
U nás nefunguje ani v odvětví, které se v pokročilých studiích mikroekonomie udává za křišťálově čistý případ, kde má fungovat tržní mechanismus dokonale, a to je výroba pečiva.
Čili selhal stát, ale selhal už od devadesátých let. Tuhle kompetenci hlídat, aby nevznikly defekty v konkurenci, nebudoval. Dnes už je jedno, proč se to tak stalo. Horší je, že antimonopolní úřad odmítá svůj účel existence chápat i teď. Ale není jediný, takových je po světě víc.
Utápí se v právním technicistním úřadování, ale není to oprávněné pitvání. Je to skutečně o tom, aby nedošlo vůbec k tomu, že někdo zneužije tržní síly proti konkurentům nebo proti zákazníkům.
Překvapení vlády je kuriózní, diví se ekonom. Je snížení DPH na potraviny k ničemu?
Číst článek
Je úplně jedno, jestli na tom trhu má podíl patnáct procent nebo jedno procento. V případě, kdy všichni ostatní konkurenti mají 0,001 procenta, tak i ten jednoprocentní má tržní sílu. Takhle nelze hlídat udržení konkurence na trhu a v tomhle jednoznačně selhal stát.
Ale podotýkám, že to není jen otázka momentální vlády. Tento týden jsem poprvé slyšela, že se vláda v této otázce chystá něco dělat. A lobbistické skupiny, ty svazy prodejců a výrobců, se hned do vlády pustily. Ale já kvituji, že konečně vláda, byť ne antimonopolní úřad, chce dělat to, co měla dělat vždycky.
Můžete říct, který řetězec si nejvíce k cenám přirazil?
Ne, to nelze říci. To bychom museli mít funkční antimonopolní úřad, který nemáme. A základním vstupem pro antimonopolní práci udržování konkurence na trhu je systematický sběr dat – každý den nebo každý týden – o konkrétních výrobcích, kterých se potenciální porušení konkurence může týkat.
Museli bychom sestavovat dlouhé statistické řady jednotlivých výrobců, což jsou tisíce dat. Každopádně to v dnešní době není žádný problém. Každé plánování produkce ve velkém podniku je založeno na sběru milionu dat. A stát tohle měl dělat už dávno.
Lobbisté se nám teď snaží říct, že se stát inspiruje v Řecku. Chtějí nějakým způsobem diskreditovat tuto aktivitu.
Nevím, jestli se stát inspiruje v Řecku nebo jinde, ale vidím jasně, že se konečně inspiruje u těch ekonomů, kteří dostudovali aspoň vyšší mikroekonomii. Tam se probírá komplikovaná oblast teorie struktury trhu a ochrana konkurence. Sběr takových dat je úplně základní podklad pro udržování konkurence na trhu.
Přijetí eura? Přišli bychom o volný kurz, soudí ekonom. ‚To platí jen teoreticky,‘ oponuje exministr
Číst článek
Je možné, že se náš stát inspiroval v Rakousku. Rakouská vláda s touhle myšlenkou přišla před několika lety. A našel se jeden informatik, který databázi sběru srovnávacích dat naprogramoval. Dokonce ten program dal i veřejně k dispozici, aby si ho mohly sestrojit i ostatní země.
Lidé, kteří chodí nakupovat, mu sami dobrovolně dodávají informace o tom, kolik potraviny stojí a v jakém obchodě. My v České republice máme takovou databázi pro sledování cen pohonných hmot a je velmi dobře zavedená, lidé ji běžně využívají a funguje.
Čili dobrovolnickou prací veřejnosti vznikla databáze v Rakousku. Vláda oznámila, že udělá takovou databázi i u nás, možná se také najde nějaký soukromník, který ji mezitím vybuduje. Bude to dobře a je potřeba, aby existovala.
Co by databáze ukázala?
Z dat, když jich je mnoho a analyzují se, jde vyčíst, jestli je někde spolupráce při tvorbě toho, čemu se u nás lidově říká cenové kartely. To znamená, jestli někde vzniká koluze (tajné jednání o cenové politice trhu – pozn. red.), což je protizákonné.
Dnes je dobře, že máme internet, a ve chvíli, kdy budou tato data dostupná všem, tak všichni matematičtí statistikové, ekonometrové, ekonomičtí analytici a studenti doktorských studií je mohou analyzovat.
Tržby obchodníků v Česku už rok a půl klesají, v říjnu pokles zpomalil na 1,4 procenta
Číst článek
Potom se opravdu ukáže, jestli se na trhu provádějí nějaké nepravosti. A to samozřejmě prodejce a výrobce povede k tomu, aby byli opatrnější v nasazování ceny.
Argument lobbistů je takový, že je nesmyslné něco takového budovat, protože to bude stát miliony. V Rakousku to evidentně miliony nestálo, autor toho programu řekl, že ho to stálo jen několik hodin. A lidé ta data doplňují dobrovolně.
Není to očividně otázka velkých nákladů. Je důležité, aby ta databáze byla veřejná, aby ji skutečně mohli analyzovat všichni a aby se o tom mohly psát doktorské práce. Zkrátka aby to zkoumali ekonomičtí analytici.
Jakou úlohu v tom má hrát stát?
Ten by se tomu pak dokonce ani nemusel věnovat. Lidé se budou moct podívat, kde konkrétní výrobky nakoupí nejlevněji, a jít tam, což zatlačí na pomalejší růst cen.
Od lobbistů jsme slyšeli, že takových databází u nás existuje spousta – to sice ano, ale ne u potravin. Jestli taková nějaká je a je neveřejná a mají ji pro sebe jenom jednotliví prodejci, tak by to mělo vyvolat impulz, aby to začal antimonopolní úřad řešit.
Jestliže si mezi sebou sestavují takovouto databázi, do které vidí jen oni sami, tak tím si právě vytváří tu koluzi, ten cenový kartel, ve kterém si slaďují ceny. Já se ale domnívám, že to nedělají. Takové věci by samozřejmě byly i odhalitelné.
Veřejné srovnávače existují, máme jich spoustu, ale existují jen pro zboží z e-shopu a zkrátka loví ceny z internetového prostoru. Pak máme srovnávače akčních cen, těch je taky několik a jsou hojně využívané. Ale to jsou jenom ceny vyzobané z akčních letáků, tudíž to také není statistika, o které tu mluvíme.
Minimální mzda by měla v lednu vzrůst o 1600 korun. Za pár let dosáhne 45 procent průměru, řekl Jurečka
Číst článek
Pak máme srovnávače cen, kde jde o platformu tržiště – jednoduše jako by to byla tržnice, kde si jednotliví prodejci pronajímají stánky a mohou tam obchodovat – tak takhle to funguje i na online tržištích. Jednotliví prodejci si zaplatí a přes online platformu mohou potom prodávat své výrobky.
Online platforma samozřejmě zná ceny, za které se produkty prodávají a může je sestavovat do srovnávačů. Což také není pro čerstvé potraviny. Týká se to jen pár trvanlivých potravin v e-shopech.
My potřebujeme takový srovnávač, kde by každý den prodejci a výrobci dodávali informace o cenách vybraných výrobků. A stát má navíc pravomoc po nich to zásobování dat vyžadovat.
Takže není pravda, že něco takového máme. Není pravda, že to musí stát mnoho peněz. Zřejmě by to šlo skutečně zařídit i občanskou aktivitou lidí, možná se to stane ještě dřív, než to zřídí stát. Ale je to určitě dobře.
Proč by bylo protizákonné mít takový srovnávač mezi obchody, zatímco když to bude úplně veřejné, tak to protizákonné nebude?
Existence databáze veřejně dostupných cen pro výrobce navzájem je základní předpoklad dobré konkurence z ekonomické teorie. K cenám musí mít přístup jak zákazníci, tak konkurenti.
Vláda bude jednat o avizovaném zdražování potravin. Stanjura pro růst cen nevidí důvod
Číst článek
My to dnes umíme udělat v době velkých počítačových možností a datových souborů. To je podmínka pro dobrou konkurenci. A v okamžiku, kdy databáze budou veřejné, a kdokoliv, kdo bude chtít, je bude moct analyzovat, tak to zabrání tomu, aby trhem manipulovali samotní prodejci.
Češi z pohraničí jezdí nakupovat do Polska nebo například do Německa. Jak je možné, že je tam levněji?
Jednak mají nižší DPH na potraviny, Poláci dokonce nulovou, takže to samozřejmě dělá rozdíl. Momentálně ve srovnání Polska a Česka je rozdíl deset procent jenom na té dani. Ale to není to nejpodstatnější. Zarážející je, že ceny potravin u nás rostly rychleji.
Před několika měsíci se ten trend zvrátil, ale do té doby rostly ceny opravdu rychleji u nás. Měli jsme výrazně nižší cenovou hladinu potravin ještě v roce 2021 než v ostatních zemích na západ a na jih od nás. Ale v minulých dvou letech jsme ji začali velmi dohánět.
To není otázka výše DPH, ta se do toho trendu nepromítá. Ta způsobí jen jednorázový skok. Graf vývoje cen se vyvíjí, ale jeho směr a rychlost růstu tím nebyly nijak ovlivněny.
U nás je zarážející to, že ceny potravin rostly rychleji než v těch okolních zemích a to musíme skutečně dát za vinu špatné kontrole konkurence na trhu. Základní dvě zdůvodnění jsou taková, že jsme malý trh a byli jsme příliš závislí na ruském plynu.
Není možné začít vyplácet věřitele banky Sberbank CZ, podle insolvenční správkyně se totiž jeden odvolal
Číst článek
Upozorním ale, že ceny u nás rostly výrazně rychleji než v Lotyšsku, Estonsku a Litvě, což jsou nepochybně země malé a byly zcela navázané a mnohem závislejší na ruském trhu než Česká republika. Čili tyhle argumenty neobstojí, není to zdůvodnění, jen pokus o alibi.
Když to shrnu, ta cenová hladina je u nás vyšší, protože máme vyšší DPH na potraviny – máme ji vyšší než Polsko a řada dalších zemí na Západě. Ten zbytek je potřeba dát za vinu nižší konkurenci na našem trhu, která není opodstatněná ani velikostí trhu, ani historickým vývojem.
Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) mluvil o zklamání z plánovaného růstu cen. Opravdu nemá nástroje, jak na řetězce zatlačit? A můžou na tuto situaci nějak reagovat spotřebitelé?
Spotřebitelé reagují. V posledních dvou letech změnili výrazně nákupní chování – zejména v posledním roce a půl. Od loňského léta nakupuje většina jen to, co potřebuje a ve slevách. Prodané potravinářské zboží, které je ve slevách, se zvýšilo na dvě třetiny. Tímto chováním bezpochyby zbrzdili spotřebitelé růst cen potravin.
Vláda teoreticky může stanovovat ceny, má na to i zákon, ale jeho uplatnění by u nás způsobilo opravdu velké potíže na trhu. To je ekonomicky velký nesmysl. Ten zákon je určený do doby války, kdy by se na našem území bojovalo anebo bychom byli obklíčení a země by nemohla být dostatečně zásobovaná. A v téhle situaci naštěstí nejsme.
Stát určitě nemůže určovat maximální marže nebo maximální ceny u širokého spektra výrobků. Ale má nástroje v podobě antimonopolního úřadu, kdyby fungoval. A když tedy nefunguje v těch základních funkcích, tak nynější iniciativa pana ministra je v pořádku.
A jak jsem řekla, pokud se toho ujme někdo v soukromém sektoru a udělá takovou databázi jako pro pohonné hmoty, tak je to jen dobře.
