Snižte zdanění práce a chudších lidí, vyberte více na spotřebě i majetku, radí ekonomové
Politici před volbami nabízejí řadu receptů, jak naplní vyhladovělou státní pokladnu a zároveň uleví části lidem i firmám od placení daní a dalších odvodů. Je ovšem otázka, jak jdou tyhle dvě věci dohromady.
Tuzemský daňový systém by podle ekonomů každopádně úpravy potřeboval, aby byl spravedlivější a stát z něj zároveň víc vytěžil. Mimo jiné tím, že změny v daních zároveň povedou k podpoře růstu ekonomiky a tím i celkovým příjmům státu.
Holub: Když nebudeme spořit, přiblížíme se k dluhové brzdě. Příští vlády musí sáhnout do daní
Číst článek
S návrhem komplexní reformy s názvem Chytřejší daně tak nyní přišly tři výzkumné organizace, a to PAQ research, Centrum veřejných financí při Univerzitě Karlově a IDEA při CERGE-EI.
Podle hlavní, vyvážené varianty, by stát mohl získat daňovými změnami navíc 73 miliard korun oproti úrovni roku 2024. To by odpovídalo nárůstu zhruba o 1 procento HDP nebo 3 procenta veškerého daňového výběru, shrnují autoři návrhu.
Hlavní zvýšení příjmů by měly zajistit změny v dani z přidané hodnoty, omezení daňových úniků nebo například vyšší zdanění hodnotných nemovitostí.
Naopak úsporu by měli pocítit zaměstnanci i majitelé firem díky nižšímu zdanění práce, rychlejším odpisům investic a odpočtům na vědu a výzkum.
Podle autorů návrhu by se reforma nejméně o stokorunu vyplatila téměř polovině ekonomicky aktivních osob i domácnostem.
„Benefitovaly by zejména nízkopříjmové a zranitelné domácnosti, jako jsou samoživitelky,“ upozorňují ekonomové s tím, že jde asi o desetinu pracujících lidí. Jejich míra zatížení by se snížila o 4 procentní body na 42,2 procenta. Naopak pro horní desetinu by míra zatížení vzrostla, a to na 45,4 procenta.
Odstranila by se tak i současná nespravedlnost a nastavení neodpovídající západním úspěšným ekonomikám. Tedy že čím větší příjem, tím menší celkové daňové zatížení.
Snížení zdanění práce by u nízkopříjmové desetiny domácností (s mediánovým, tedy nejčastějším příjmem v této skupině) znamenalo podle autorů návrhu pokles daní a odvodů v průměru o 8 800 korun ročně.
Výdaje, to nám jde. Ale daně nechceme mít dost vysoké, abychom si to mohli dopřát, říká Janský
Číst článek
„Což by přispělo k omezení ohrožení chudobou. Reforma by také zachovala úroveň spotřeby v chudších regionech a tím neomezila tamní kupní sílu důležitou pro jejich rozvoj,“ uvedli.
Klíčové také je, že lépe nastavené daně by více lidí motivovaly k práci, a nikoliv k odchodu do šedé zóny nebo k sociálním dávkám. Na trhu práce by se navíc mohlo objevit 38 až 57 tisíc lidí.
Pokud jde o jednotlivé změny, ty by se podle autorů měly odehrát fakticky ve všech typech daní – ve zdanění práce, spotřeby, majetku i zisků firem (viz tabulka na konci).
Zatížení práce by mělo klesnout hlavně u nízkopříjmových zaměstnanců, ale i nízkopříjmových živnostníků. Ti by mohli mít vyšší slevy formou daňových bonusů a nižší minimum zdravotního pojistného. Naopak omezit ekonomové navrhují silné zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ s nízkými náklady úpravou jejich nákladových i daňových paušálů.
Rovnějším zdanění OSVČ by se podle návrhu reformy daly zvýšit příjmy státu o 25 miliard korun. Už proto, že současné daňové zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ motivuje podle jednoho z autorů návrhu Petra Vilíma ke švarcsystému, ve kterém pracuje přes 100 tisíc lidí. Zdanění může totiž dosahovat jen 15 až 20 procent, tedy polovinu oproti zdanění zaměstnance se stejným příjmem.
Miliardáři platí v přepočtu menší daně než střední třída. Nobelisté volají po zdanění nejbohatších
Číst článek
Autoři navrhují v rámci spravedlivějšího zdanění práce také zrušit úlevu, kterou čerpají lidé na hypotéky. „Odpočet na hypoteční úroky zvýhodňuje část vlastnického bydlení na úkor nájemního,“ upozorňují.
Spotřební daně
Změnit by se měly podle návrhu některé spotřební daně. Reálné zdanění například alkoholu a pohonných hmot totiž vůči mzdám klesá. U alkoholu je za posledních 20 let reálně nižší asi o polovinu, u benzinu jde o víc než dvě třetiny.
U některých položek by se také měla zavést automatická valorizace. Reforma navrhuje také zavést dříve diskutovanou daň na tiché víno a zvýšit daň na pivo podle obsahu alkoholu a se zohledněním malých pivovarů.
Větší příjmy státu, které by vykompenzovaly výpadky z nižšího zdanění práce, by podle návrhu šlo zařídit například přes lepší využití sazeb DPH. Česko má momentálně dvě, nižší ve výši 12 procent a základní 21 procent.
Podle návrhů reformy jsou nyní v nižší sazbě položky, které se odůvodňují ochranou nízkopříjmových lidí, jenže tak to úplně nefunguje. Vysokopříjmové domácnosti za ně totiž utrácí větší podíl svého rozpočtu, typicky jde služby hotelů a restaurací, a získávají tím vlastně větší výhodu. Domácnosti s nejnižšími příjmy tak díky tomu ušetří na DPH 1300 korun, zatímco ty s nejvyššími zhruba dvakrát tolik.
EET byla budoucnost a zrušení zpolitizované. Chybí zdanění majetku, říká děkan Právnické fakulty UK
Číst článek
Snížená sazba by tedy podle návrhu mohla klesnout na 10 procent, ale zahrnovat má skutečně jen to nejpotřebnější. „Týkala by se potravin, léků, stočného a veřejné dopravy. Do standardní sazby by se naopak přesunuly zbytné položky typu ubytovací služby, služby restaurací, lyžařské vleky, knihy nebo či vstupů do zábavních parků nebo na koncerty,” uvádějí autoři.
Majetkové daně
Více upravit a „přenastavit“ by se měly i majetkové daně, které jsou příjmem obcí a loni se zvýšila jejich základní sazba o 80 procent. Česko má totiž stále a dlouhodobě jedny z nejnižších příjmů ze zdanění nemovitostí.
„V 2024 to bylo jen 0,7 procenta daňových příjmů – i přes předchozí zvýšení o 80 procent – přitom průměr zemí EU je okolo 2,5 procenta. I podobné země, tedy Polsko, Slovensko, Maďarsko a Slovinsko, vybírají touto daní v přepočtu k českému HDP o cca 40 miliard více než Česko,“ uvádí dokument.
Současná konstrukce daně podle velikosti pozemku či nemovitosti nastavená v 90. letech je podle ekonomů již nevhodná, nebere totiž vůbec v úvahu jejich hodnotu. „Zatímco pro vlastníky v bohatých obcích je zdanění velmi nízké, pro vlastníky a podnikatele v chudých regionech může zdanění představovat významný výdaj,“ upozorňují. Změnit by se podle nich měly i výjimky a úlevy ve zdanění nemovitostí a kapitálu (viz tabulka na konci).
Daně 2025: Chudší lidé dají z platu za spotřebu víc. Změny si ale žádá spíše zdanění práce a majetku
Číst článek
Zisky firem
Pro lepší fungování ekonomiky by se měly změnit i firemní daně. Ekonomové navrhují hlavně zrychlení daňových odpisů na stroje, zařízení a nehmotná aktiva, které by mělo výrazně podpořit investice a také zabránit odlévání většiny zisků do zahraničí. Prostřednictvím daňových bonusů by se měly podpořit i výdaje firem na vědu a výzkum.
Celkově by dopad reformy mohl znamenat povzbuzení ekonomiky v dlouhodobém horizontu narůst až o 0,44 až 0,71 procenta. Například pro letošní rok Česko očekává růst HDP o zhruba 2 procenta.
Typ daně | Problém | Návrh reformy |
I. Práce | A. Vysoké zdanění nízkopříjmových zaměstnanců |
|
B. Zvýhodnění vysokopříjmových OSVČ |
|
|
C. Demotivační prvky a nesystematické úlevy ve zdanění práce |
Úprava či omezení odpočtů, slev, limitů a minim pojistného zaměstnanců a OSVČ:
|
|
II. Spotřeba | A. Nízké zdanění neřestí |
Valorizace spotřebních daní a zrušení výjimek:
|
B. Nadužívaní snížených sazeb DPH a úniky |
|
|
III. Majetek | A. Regresivní a nízké zdanění nemovitostí |
|
B. Výjimky a optimalizace ve zdanění nemovitostí a kapitálu |
|
|
C. Chybějící dědická daň pro vysokou hodnotu dědictví |
|
|
IV. Zisky firem | A. Nízké daňové motivace k produktivním investicím a inovacím |
|