Daně 2025: Chudší lidé dají z platu za spotřebu víc. Změny si ale žádá spíše zdanění práce a majetku
Spotřební daň a daň z přidané hodnoty, dohromady spotřeba, je hlavní příčinou regrese daňového systému v Česku – tedy že nejchudší skupina obyvatel odvede na daních větší část svého příjmu než ta nejbohatší. Zdanění spotřeby je podle ekonomů efektivní, neomezuje totiž hospodářský růst. Bez chyby ale systém není, většina Čechů například odmítá výjimku z danění tichého vína. Podle výzkumníků je zase stále dostupnější alkohol.
Zdanění práce v Česku je mírně progresivní, jak ukazuje graf níže, bohatší vrstvy obyvatel odvedou na daních o několik procentních bodů víc ze svého příjmu než ty chudší. Hlavní příčinou, proč jsou daně u nás spíše rovnostářské, je spotřeba, vyplývá ze závěrů výzkumného projektu Daně pod lupou výzkumníků z organizace PAQ Research.
Nízkopříjmové domácnosti z logiky věci utratí za potraviny, zboží a služby větší část rodinného rozpočtu než ty bohatší. A ačkoliv zdanění spotřeby samo o sobě problematické není, v Česku se kombinuje s relativně velkým zatížením nízkopříjmové práce.
Zatímco daň z přidané hodnoty (DPH) má standardní a sníženou sazbu, přičemž nižší daň zaplatí člověk při nákupu nezbytného zboží a služeb, jako jsou základní potraviny, zdravotnické pomůcky nebo používání hromadné dopravy, spotřební daň má ve většině případů sazbu pevně číselně danou.
Například pro cigarety – konkrétní neřest, která spotřební dani podléhá – platí, že z každého kusu odvede spotřebitel státu nejméně 4,44 koruny. Nafta zase podléhá spotřební dani 9950 korun za tisíc litrů.
Daně v Česku: Češi by zrušili výjimku pro tiché víno a méně danili levnou práci
Číst článek
„Je určité množství potravin a služeb, které si můžete koupit. Ano, můžete jít do něčeho luxusnějšího, ale stále u vysokopříjmových je ta míra úspor mnohem vyšší než u nízkopříjmových. Ti utratí větší část svého rozpočtu, a proto i zaplatí procentuálně více na dani ze spotřeby,“ vysvětluje jeden z autorů výzkumu PAQ Research Petr Vilím.
Navzdory tomu dává smysl, aby spotřeba tvořila významnou část toho, co stát vybere na daních. Na rozdíl od danění příjmu totiž neomezuje hospodářský růst tolik jako zdanění příjmů společností nebo fyzických osob. Výhodou konkrétně spotřební daně je, že je přímou daní za užívání látek škodlivých pro společnost.
Jelikož ale není automaticky valorizovaná, klesající hodnota peněz v průběhu let způsobuje, že třeba alkohol je v Česku dlouhodobě cenově dostupnější. Například spotřební daň na pivo byla v Česku naposledy zvýšena v roce 2010.
„Ohledně DPH je určitý zakořeněný a částečně pravdivý argument, že některé položky kupují víc nízkopříjmové domácnosti. Pak ta daň může být v některých ohledech regresivní. A to je potřeba dobře vyhodnotit a vzít v potaz. Ale neznamená to, že tím máme dělat sociální politiku,“ uvádí ekonom Petr Janský z Centra veřejných financí na Univerzitě Karlově, který je rovněž proponentem zvýšení spotřební daně z benzinu, nafty nebo zrušení výjimky pro tiché víno.
V rámci Národní ekonomické rady vlády, ale s kolegy navrhovali naopak nízkopříjmovým snížit zatížení práce.
Že by daň z tichého, tedy nešumivého vína měla nadále zůstat nulová, si myslí jen 25 procent Čechů. Většina (55 procent) se podle sondáže PAQ Research staví za zrušení této výjimky.
21:34
Prokop: Český daňový systém je hloupý. Velké zdanění práce motivuje lidi pracovat načerno
Číst článek
Z průzkumu, jak dobře Češi daňový systém znají, vychází, že Češi mají o daních spíše špatné povědomí, ačkoliv hojně medializované jevy, jako právě výjimku ze spotřební daně pro tiché víno, znají.
„Ta malá znalost mi přijde zásadní, že zhruba 60 procent lidí o daňovém mixu ví úplné minimum. A to umožňuje, aby české daně pokračovaly neefektivním způsobem, protože lidi, na které to nejvíce dopadá, třeba danění zaměstnanců, mají minimální znalosti o systému a tím pádem menší požadavek na jeho změnu,“ uvádí další z autorů výzkumu, sociolog Daniel Prokop.
Co se spotřeby týče, kromě tichého vína je příkladem nesystematické výjimky fakt, že pokud si zákazník v restauraci objedná kohoutkovou vodu, podléhá snížené sazbě DPH (12 procent). Pokud je v ní ale citron, podléhá už sazbě plné (21 procent).
Státní rozpočet měl za první čtvrtletí schodek 91,2 miliardy. Je to čtvrtý nejhlubší březnový deficit
Číst článek
U neřestí pak podle PAQ Research nebo Národní ekonomické rady vlády (NERV) stát ztrácí na zdravotních výdajích a ušlé produktivitě způsobené kouřením a konzumací alkoholu. Společenské náklady vyjdou na stovky miliard ročně, zatímco stát na daních za tabák vybere ročně jen 61,7 miliardy korun a na alkoholu 14,5 miliardy korun.
Léčba komplikací spjatých s obezitou pak stojí 30 miliard ročně. Konzumace sladkého, které přispívá k rozvoji nadváhy, spotřební dani nepodléhá, na rozdíl od například sousedního Polska.
Podle NERV stojí stát nedostatek prevence napříč škodlivými produkty až 0,7 procentního bodu růstu HDP ročně.
O daňových změnách v Česku ve vysílání Českého rozhlasu ve středu debatovali experti pěti politických stran. Poslechnout diskusi si můžete zde. Zastoupené byly strany, kterým renomované agentury připisují alespoň čtyřprocentní voličskou podporu. Hnutí Stačilo se debaty nezúčastnilo a zástupce koalice SPOLU se kvůli povinnostem v Senátu dostavit nemohl.
„Zrovna u těchhle daní dává smysl se dívat na výnosy. Ale vždycky je tam i snaha, aby se odradilo od spotřeby – konzumace alkoholu, tabáku. Můžeme se bavit i o daních, které se osvědčily jinde, třeba ze sladkých nápojů v Polsku.“
Lucie Sedmihradská (STAN)
„Jsme národ, který má k alkoholu sakra blízko, ta výjimka (na tiché víno) mi přijde nesprávná… Řešením by bylo najít nějakou dohodu na úrovni Evropské unie a mít to pro všechny stejné.“
Martin Kolovratník (ANO)
„Spotřební daň z alkoholu se nám nedaří vybírat. Lidé z pohraničí to kupují v Německu, kde je výrazně nižší spotřební daň. Pro cigarety zase jezdí do Polska, kde je nižší spotřební daň. A náklady na léčení pak dáváme my.“
Jan Hrnčíř (SPD)
„V Česku trpíme okamžitou „neodvahou“. Když se objeví nějaká malá zájmová skupina, která je proti reformám, vždycky se jí vyhoví, i když jde o změnu, která je celostátně politicky populární.“
Libor Dušek (Piráti)
„Já jsem proti všem výjimkám. Je opravdu šílené, že ti poslanci, kteří jsou z jižní Moravy, to dokázali přetlačit (a prosadit výjimku pro tiché víno).“
Vladimír Pikora (Motoristé sobě)
O výzkumu a metodologii
Cílem reprezentativního šetření Daně pod lupou je provést odhad zdanění ekonomicky aktivních obyvatel Česka. Dále prozkoumat znalosti nedostatků českého daňového systému a postoje populace vůči jeho možným reformám. Šetření metodicky a obsahově připravil PAQ Research.
Odhad zdanění
Pro porovnatelnost míry zatížení různých skupin obyvatel počítáme celkové zaplacené daně jako poměr k jejich příjmům (tzv. ATR – průměrná daňová sazba). Součástí těchto analýz jsou pouze ekonomicky aktivní obyvatelé s příjmy z práce či kapitálu. Nezahrnujeme tak například obyvatele, kteří pobírají výhradně důchod, protože by došlo k výraznému zkreslení míry zdanění. Podrobně je metodika výpočtů popsána v příloze na konci tohoto dokumentu.
Sběr a zpracování dat
Sběr dat provedla agentura NMS Market Research od 27. ledna do 15. března 2025. Data byla sbírána pomocí online standardizovaného dotazníku (CAWI) na členech Českého národního panelu. Soubor je po převážení kvótně reprezentativní na českou populaci dospělých od 18 do 75 let z hlediska věku, pohlaví, vzdělání, ekonomické aktivity, celkového příjmu domácnosti, kraje, velikosti sídla, zaměstnaneckého a OSVČ příjmu.
Dotazování se zúčastnilo více než 1 300 dospělých, kteří vypovídali také o příjmech dalších členů domácnosti. Celkem tak byly získány informace o více než 2 800 členech šetřených domácností. Pro analýzy daňové zátěže byli využiti ekonomicky aktivní dospělí s příjmy z práce či kapitálu do 75 let, celkem 2 010 jednotlivců. Do analýz znalostí a postojů vstupuje 1 259 primárních respondentů od 18 do 75 let.
