Lidovci, sociální demokraté a liberálové zahájili koaliční vyjednávání v listopadu, NEOS do něj podle Meinlové-Reisingerové šla s cílem „bojovat za reformy, které jsou nezbytně nutné“.
Premiér Petr Fiala (ODS) ve vánočním poselství řekl, že se za rok 2024 podařilo překonat obrovské výzvy. „To je takový trik, směšná hříčka,“ kontruje v pořadu Pro a proti komentátor Martin Zvěřina.
Když se v české politice dříve mluvilo o jakémkoliv zvyšování daní, pravice i populistické strany odpovídaly zpravidla to jediné: netrestejme úspěšné za to, že se jim daří.
Podle vedoucího nového Centra veřejných financí na Univerzitě Karlově Petra Janského si vláda pohrává s důvěrou lidí, když jsou v rozpočtu na příští rok nesrovnalosti za 40 miliard korun.
Nový předseda Pirátů dopředu avizoval, že se nezapojí do klání o křesla v Poslanecké sněmovně. Lídra tak bude muset nově opoziční strana teprve hledat.
Hnutí ANO by, pokud by se dostalo k moci, chtělo minimálně části reformy zrušit. Opozice ale kritizuje i pomalejší valorizace důchodů. Nový výpočet se poníží asi o 150 až 200 korun ročně.
Reforma má zrychlit vlekoucí se zadávací řízení a oslabit pravomoci předsedy úřadu Petra Mlsny. Právě ten ale návrh označuje za „revoluční hazard“ a rizika v něm vidí i další kritici.
Argentinské hlavní město zažívá boom trhu s nájemním bydlením. Pronajímatelé spěchají s uvedením nemovitostí na trh a nabídka pronájmů v Buenos Aires se zvýšila o více než 170 procent.
Na klíčové věci, které ovlivňují úspornost a růst ekonomiky, se nasadí velmi málo analytiků či IT specialistů a stát to stojí mnohem víc, než kdyby si zaplatil o 10 lidí navíc, říká sociolog.
Co s tím? Chtělo to reformy, ale bez politických změn to možné nebylo. K tomu historik Jan Křen trefně poznamenává: „Pokud šlo o řešení problémů, husákovské vedení bylo v pasti“.
Vláda by měla během září projednat návrh reformy přezkumu veřejných zakázek. Změnit by se tak mělo fungování Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), kam dohled nad veřejnými zakázkami spadá.
Organizace Transparency International tvrdí, že Petr Mlsna v čele antimonopolního úřadu selhal, a „blokuje reformu úřadu v zájmu udržení vlastní moci“.
Stejným způsobem, jako když se kolečko po kolečku krájí salám, nám Fialova vláda představuje změny v penzijním systému. Ty nejcitlivější se týkají toho, kdy a za jakých podmínek do důchodu odejdeme.
„Člověk je tady pod obrovským politickým a ekonomickým tlakem a rozhodování tříčlenných senátů by velmi posílilo transparentnost,“ říká politoložka Vladimíra Dvořáková.
„Personální stav je takový, že je obtížné udržet základní páteř a chybí tady kdokoli, kdo by měl ambici, chuť, volnou kapacitu další služby zřizovat,“ popisuje psychiatr Tomáš Kašpárek.
„Demografické změny jsou velké. V minulosti byl důchodový systém přebytkový a více se seniorům vybíralo, než posílalo. V dalších desítkách let to kvůli demografickému vývoji bude naopak,“ říká ekonom.
Změny se mají týkat i výpočtu nově vyměřených důchodů, a to od roku 2026. Vláda také schválila, že minimální důchod bude mít hodnotu pětiny průměrné mzdy. Všechny změny projedná Parlament.
„Bylo by snazší důchodovou reformu nedělat a tvářit se, že vše je zalité sluncem. Ale tak to prostě není,“ brání reformu v rozhovoru pro Radiožurnál ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
„Ministerstvu se to velmi zdatně podařilo zabít,“ komentuje současný stav péče o duševní zdraví psychiatr Jan Pfeiffer, jeden z původních architektů reformy.
Sociální dávky už by neměly být čtyři, ale jen jedna. Začalo se jí přezdívat superdávka. „Chceme dětem pomáhat i tak, že budeme rodiny motivovat, aby je posílaly do školy,“ tvrdí Šárka Jelínková.
„Debata o změnách v důchodovém systému je otevřená a naprosto nezbytná. Jde o záležitost, která zasahuje každého z nás,“ řekl pro Radiožurnál ekonom a poradce prezidenta Pavla David Marek
Připravovaná reforma vzdělávání na základních školách má do výuky vnést téma duševního vzdělávání. Učitelé by se měli více zaměřit na empatii a emoční vzdělávání žáků. Reforma má platit od září 2027.
Izraelská nevládní organizace Hnutí za kvalitní vládu v červenci podala odvolání právě k nejvyššímu soudu s odůvodněním, že zákon de facto eliminuje soudní moc a měl by být soudem zrušen.