Další generace důchodců na tom bude výrazně hůř, potřebujeme reformu, říká sociolog Prokop
Na politické scéně se schyluje ke střetu koalice a opozice kvůli úpravě valorizace důchodů a ve hře je také zvýšení hranice odchodu do penze. Nestane se, že pokud se nic neudělá, nebudou mít dnešní čtyřicátníci na důchody? „Když se nic neudělá, systém bude ve velkém schodku. A kdyby systém kumuloval takové deficity, veřejné rozpočty se rozpadnou,“ říká sociolog Daniel Prokop.
Toto je téma mnohovrstevnaté, širokospektrální, samozřejmě hodně politické a ekonomické. Je na dohled nějaká zevrubná analýza, která by zmapovala momentální situaci, kroky, které mohou vést k jejímu zlepšení a případné dopady?
Existuje důchodová komise, kde jsou bohužel myslím jen tři experti. Filip Pertold, Štěpán Jurajda, Helena Horská a zástupci stran a ministerstva. Materiály, které znám, většinou obsahují jenom vliv některých kroků na udržitelnost systému, jeho schodek, což podle mě nestačí.
Kdyby systém kumuloval velké deficity, veřejné rozpočty se rozpadnou, říká sociolog Daniel Prokop
Musíme se zabývat tím, jak si generace důchodců povedou. Problém je, že dnešní generace důchodců má díky valorizacím důchody relativně vysoké.
Průměrný důchod je na 50 % průměrné mzdy. To je nejvíc za poslední dvě dekády. Ale hned ta další generace důchodců, která bude chodit od příštího roku dál, na tom bude výrazně hůř. Takže se musí analyzovat generace důchodců, ale také jak se mění situace těch nízkopříjmových.
Platí to, že v České republice, na rozdíl od dalších zemí Evropy, jsou důchody čistým příjmem, protože nejsou zdaněny?
Někde jsou zdaněny, někde ne. Má to výhody i nevýhody. Určitě jsme systém, kde jsou důchody relativně rovnostářské. Bohužel, aby se v České republice dosáhlo toho, že minimální důchody mají nějakou výši, tak se musí nivelizovat.
Odchod do důchodu v 68 letech? Česko potřebuje reformu a prevenci, upozorňuje sociolog Prokop
Číst článek
Není to pojistný systém, jak o tom někdo mluví. Je to daň, ze které se počítá důchod, a je v tom započtená zásluhovost. Problémem systému je, že nějakých 95 % je pořád závislých na státním důchodu.
Mělo by být jedním z cílů, že do roku 2050 bude mnohem větší část měsíčních výplat probíhat ze třetího pilíře. Je problém, že velká část lidí to chápe jako nějaké minimální spoření, kterým vybírá státní příspěvky.
Pokud si pamatuji, tak zhruba 20 % lidí, kteří si v něm spoří, a to je šokující informace, už jsou v důchodovém věku. Od padesáti pěti let už nemá cenu ani začínat. Stát by měl podporovat těmito příspěvky ty, kteří začínají zejména mezi 20 až 35 lety. Tam by ty příspěvky měly být klidně dvojnásobné.
Potom by měly klesat, aby stát podporoval brzký začátek spoření. Protože ve spoření jde o to, že se v něm nakumuluje výnos ve fondech v průběhu 30 nebo 40 let.
Určitě je na změnu ve třetím pilíři, aby tato podpora klesala v čase. A určitě i to, aby byly nižší poplatky bank. V Česku poplatky bank 0,8 % jsou zhruba dvojnásobné než v zahraničí. Bere to jako část výnosu, který je moc velký. A to kritizujeme a kritizuje to i Mojmír Hampl v Národní rozpočtové radě. Zkrotit poplatky bank je nutné, aby to mělo smysl.
Největší část příjmů dávají za bydlení a potraviny lidé z chudších regionů, průměrně přes 50 procent
Číst článek
Jsou i některé další věci na reformu, například to, aby si lidi z toho třetího pilíře, kde si spoří, vybírali peníze potom každý měsíc anuitou. Aby si to nevybrali najednou, ale aby to sloužilo jako doplněk důchodu.
Máte jako sociolog obavy, že by mohlo být zaděláno na nějaký mezigenerační konflikt, když se to dobře neuřídí?
Myslím si, že může být. Kombinace toho, že přeháníme a že čtyřicátníci nebudou mít žádný důchod, vede k tomu, že část z nich se nechce podílet na odvodech. Zároveň ale možnost nepodílet se na nich umožňujeme jen někomu.
Umožňujeme to OSVČ, kteří se z toho částečně můžou vyvázat, ale zaměstnancům ne. Takže v rámci mezigeneračního konfliktu je tady ještě konflikt, který je napříč pracovními pozicemi, a to jestli máte šanci se z toho vyvázat, nebo nemáte.
Neměli bychom přehánět rozdíly tak, že dovolíme pětině lidí se z toho systému z velké části vyvázat. Problém také je, že velká část OSVČ má minimální odvody. A minimální odvody, v dnešním systému, který navyšuje minimální důchody, jim doplácí zbytek zaměstnanců.
Daníme víc chudé než bohaté. V regionech chybí peníze a kupní síla, upozorňuje sociolog Prokop
Číst článek
Nedostanete to, co odpovídá minimálním odvodům, ale v systému, který to nivelizuje, dostanete trochu víc. Takže jim to doplácí ten zbytek zaměstnanců. Bohužel tedy směřujeme ke generačnímu konfliktu v nedůvěře, že systém bude fungovat a jestli se na něm mám podílet.
Zároveň je v tom i sociální konflikt, jestli máte šanci se z toho vyvázat. To je věc, která je velmi nešťastná, a už proto potřebujeme nějakou reformu, plán, který bude třeba ne úplně dokonalý, ale bude to víc než nějaké střípky, které se pouštějí.
A bude i na základě nějaké analýzy.
Ano. Která ukáže dopady na různé generace důchodců, na různé typy důchodců, na OSVČ a podobně.
Když se podíváme na aktuální dění, tak ten konflikt teď bude mezi opozicí a koalicí zejména nad tématem úpravy valorizace penzí. Muselo to být?
Myslím, že úprava valorizace je dobrý krok. Vláda tím ušetří 19 miliard, ale to není 19 jen tento rok, protože důchody se kumulují. Těchto 19 miliard by bylo zase valorizováno 1. 1. Takže příští rok by těchto 19 miliard bylo asi 30 nebo 25 miliard. A tahle koule, když se nabalí, už se nedá zastavit. Takže nějaké omezení valorizace bylo nutné.
Musíme zvýšit daňové příjmy, jinak dávky zaplatí až daňoví poplatníci budoucnosti, radí sociolog Prokop
Číst článek
Průměrný důchod se dostal na úroveň 50 % průměrné mzdy, což největší v tomto měřítku v historii. Je ale nešťastné, že to vláda dělá ve stavu legislativní nouze, není to věc, která se nedala očekávat.
Vláda to měla řešit dřív, ale na druhou stranu musím říct, že nakonec to řešení, které navrhuje, totiž že se v mimořádné valorizaci důchod zvedne o 400 korun všem, plus že se ta procentuální část důchodu, ta zásluhová, zvedne asi o 2,3 %, mi připadá rozumné, protože to procentuálně zvýší nízké důchody.
Nízkopříjmový důchodce tedy dostane osm stovek a vysokopříjmový zhruba patnáct set. Dorovná to fakt, že v posledních dvou letech se valorizacemi hodně zvýšily vysoké důchody.
Pokud máme dosáhnout nějaké sociálně udržitelná situace, tak je potřeba zohlednit fakt, že se zvyšovaly vysoké důchody. A to tak, že příjem vysokopříjmových důchodců tímto narostl za poslední dva roky občas i o pět tisíc.
Současní důchodci mají důchody mnohem větší, než ho budu mít ti noví, takže omezení valorizace tímto směrem je správné, ale nemělo to probíhat takto politicky.
Celý díl pořadu Život k nezaplacení si můžete poslechnout v celém znění v článku výše.
