Rekordní spotřeba elektřiny v Česku. Vystoupala na nejvyšší hodnotu za posledních 36 let
Spotřeba elektřiny v Česku loni meziročně vzrostla o 1,9 procenta na 73,8 terawatthodiny. Je to nejvyšší hodnota od roku 1981, odkdy jsou údaje k dispozici. Výroba stoupla o 4,5 procenta na 87 TWh. Největší podíl, konkrétně 42 procent, připadal na hnědouhelné elektrárny. Vyplývá to z údajů Energetického regulačního úřadu.
Vývoz elektřiny loni meziročně vzrostl o 13,3 procenta na 28,1 TWh. Dovoz se zvýšil o 9,5 procenta na 15,1 TWh. Nejvíce elektřiny se vyvezlo na Slovensko a do Rakouska, největší dovoz připadal na Německo a Polsko.
Domácnosti s elektřinou od ČEZ si připlatí. Cena se zvedne o čtyři procenta
Číst článek
„Téměř dvouprocentní nárůst v tuzemské spotřebě odráží především vývoj ekonomiky. Důležité je i to, že se zastavil pokles ve výrobě elektrické energie patrný v předchozích letech,“ uvedl ředitel statistického odboru Energetického regulačního úřadu Petr Kusý.
Na celkové spotřebě se loni nejvíce podílel průmysl, kterému patřilo 31 procent. Následovaly domácnosti (26 procent), obchod, služby, školství a zdravotnictví (21 procent) a energetika (osm procent).
Z pohledu regionů byla loni nejvyšší spotřeba ve Středočeském kraji, na který připadalo 13,7 procenta. V těsném odstupu následoval Moravskoslezský kraj, dále pak Praha a Ústecký kraj. Nejnižší spotřeba byla v Karlovarském kraji, na který připadalo 2,5 procenta.
Výroba elektřiny v Česku loni vzrostla po čtyřletém poklesu. Nejvíce elektřiny se vyrobilo v hnědouhelných elektrárnách (42 procent), na jaderné elektrárny připadala třetina. Následovaly obnovitelné zdroje energie (celkem 11 procent), černé uhlí (pět procent) a zemní plyn (čtyři procenta).
Voda a vítr nahradily uhlí. Elektřinu v Portugalsku poprvé pokryly obnovitelné zdroje
Číst článek
Z konkrétních obnovitelných zdrojů patřilo nejvíce biomase, bioplynu a fotovoltaice (po třech procentech z celkového objemu výroby). Na vodní elektrárny připadala dvě procenta, na větrné procento.
Meziročně nejvíce vzrostla výroba v jaderných elektrárnách, a to o 17,6 procenta na 28,3 TWh. Naopak nejvíce poklesla výroba z černého uhlí, o více než pětinu na 4,4 TWh.
Ročního maxima zatížení v soustavě bylo dosaženo 24. ledna ve 12.00 (11 768 megawattů). Roční minimum nastalo 30. července v 5.00 (4885 MW).