Summit G20 v Cannes ovlivnila nejistota kolem pomoci Řecku
Řecké obstrukce kolem přijetí mezinárodní finanční pomoci narušily začátek summitu zemí skupiny G20 ve francouzském Cannes. Státníci na něm měli mluvit hlavně o globálních problémech ekonomiky, o reformě světového finančního systému a možná i o zavedení celosvětové daně z finančních transakcí, takzvané daně Robina Hooda.
Nejistota v eurozóně, kvůli ohrožení záchranného plánu pro Řecko uspořádáním referenda o jeho přijetí, oslabila postavení Evropské unie v jednáních. Unie chtěla na summitu vystupovat jako jednotný a rozhodný partner. Řecko tento záměr torpédovalo prohlášením premiéra Papandrea o úmyslu nechat občany rozhodnout o přijetí další finanční pomoci v referendu.
Německo a Francie Řecku pohrozily neposkytnutím dalších 8 miliard eur na chod státu, když nebude referendum rychle a nebude znamenat přijetí záchranného plánu.
Německá kancléřka Angela Merkelová i francouzský prezident Nikolas Sarkozy doporučili řecké vládě, aby pokud opravdu musí mít referendum, aby se zeptali občanů, jestli chtějí nebo nechtějí být součástí eurozóny.
ČTĚTE TAKÉ: Papandreu vyčkává s rezignací, opozici nabídl jednání
Dali tak Řecku jasně najevo, že to půjde dál i bez něj. Ještě před několika měsíci přitom od předních evropských politiků zněla prohlášení typu ‚nenecháme Řecko padnout,‘ nebo ‚Řecko zůstane v eurozóně.‘
Daň Robina Hooda
Na summitu se už ale začalo jednat o opravdu globálních otázkách. Například myšlence celosvětově zavést daň z finančních transakcí.
„Vyměnili jsme si naše názory na zdanění aktivit finančních institucí. Doufám, že najdeme společné zhodnocení takové operace, která přispěje finančnímu světu k řešení dnešní krize,“ prohlásil hostitel summitu, francouzský prezident Nicolas Sarkozy.
O průběhu schůzky měl ale určitě jiné představy. Evropská unie a Francie chtěly hrát na summitu první housle. Zdá se ale, že na ně zbude asi jen výstup s trianglem.
