Tématem polského předsednictví bude stále řecká krize
Polsko přebírá předsednictví Evropské unie a střídá Maďarsko ve chvíli, kdy gradují problémy Řecka a kdy se množí stávky v celé Evropě. Přestože mají Poláci připravený seznam svých priorit, není jasné, zda se k jejich prosazení propracují. Jejich předsednictví mohou zastínit mnohem větší problémy, které mají okrajové země eurozóny.
Podle ekonoma České spořitelny Jana Jedličky je na tom nyní země velice slušně, což vychází nejen z momentální situace. „Polsko je jedním z vítězů finanční krize EU. Jejich ekonomika byla postižena rozhodně nejméně. V nejkritičtějším roce 2009 Polsko jako jediná členská země nezaznamenalo pokles, ale mírný hospodářský růst, který potom vzrostl o 4 procenta. Je dosti pravděpodobné, že čtyřprocentní růst bude udržen i letos,“ myslí si.
Jak také dodává, polský hospodářský růst je založen na exportu a silné domácí poptávce.
Ale ne všichni Poláci jsou spokojeni. Na dnešek jsou ve Varšavě hlášeny celostátní manifestace odborářů ze skupiny Solidarita. Chtějí protestovat proti zdražování a chudnutí polské společnosti.
Jan Jedlička však vnímá polské protesty s rezervou a neočekává jejich stupňování. Z historického i regionálního hlediska je sice v zemi odborářské hnutí silné, ale, jak sám ekonom tvrdí, nepřirovnával by polské odboráře a demonstranty k řeckým.
Země se hodlá řecké situaci postavit čelem. Ale jak upozorňuje ekonom České spořitelny, hlavní slovo budou mít státy největší a nebohatší, tedy Německo a Francie.
Řecká krize jako hlavní téma
„Polsko ale bude mít možnost debatu významně ovlivnit z titulu předsednické země. Současné postoje kabinetu pod vedením premiéra Tuska jsou spíše proeurové a solidární. Polsko nepatří mezi odpůrce pomoci Řecku, takže bude zastávat názor hlavního proudu s Francií a Německem, tedy že bude nutné vyjednat další dodatečný podpůrný balíček pro řeckou ekonomiku,“ vysvětluje.
Prioritou druhého pololetí tohoto roku, a tedy i polského předsednictví, bude řecká krize. „Poláci sami dodávají, že by se rádi věnovali přípravám vlastního vyjednávání budoucího rozpočtového rámce EU na roky 2014 a 2020,“ informuje Jedlička.
Dodává, že v předvečer polského předsednictví, Evropská komise podala návrh sedmiletého rozpočtu a na Polácích bude, aby ho začali vyjednávat s ostatními členskými státy, protože souhlas všech členských států je základní podmínkou pro to, aby rozpočtový rámec vstoupil v platnost.
Možná brzy zapomenuté cíle
Jednou z priorit Polska je program Bezpečná Evropa. Jak potvrzuje ekonom Jedlička, program má několik dimenzí – finanční, energetickou i potravinovou.
„Uzpůsobit finanční architekturu v EU tak, aby krize, která zasáhla svět v letech 2008 a 2009, se neopakovala, důraz na společnou energetickou politiku, důraz, aby členské státy EU při vyjednávání s hlavními dodavateli typu Ruska táhli za jeden provaz a otázky potravinové bezpečnosti, jež Poláci vnímají jako reformu společné zemědělské politiky,“ vyjmenovává.
Přesto je ekonom ohledně polského plánu skeptický. Podle něj si za několik let nikdo nevzpomene, jaké priority Polsko mělo, spíš bude zapsáno jako země, za jejichž panování v EU vygradovaly problémy Řecka a ostatních periferních států.
