Bitcoin bude digitálním zlatem. Jeho volatilita bude časem klesat, míní odborníci
V Česku se daří kryptoměnám, svědčí o tom i konference, jako je nadcházející BTC Prague. „Bitcoin prokázal, že ani velké změny, jako když Čína zakázala těžbu, ho nejen neohrozily, ale posílily,“ vyzdvihuje Štěpán Uherík, finanční ředitel společností SatoshiLabs a Trezor. „Ukázal, jak je robustní,“ souhlasí v pořadu Řečí peněz Alexander Pilař, investor, zakladatel firmy Pallaemon Digital a jeden z předních představitelů české bitcoinové komunity.
Volatilita bitcoinu je zatím poměrně vysoká. Například jedno prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa způsobilo propady v řádu desítek procent.
Poslechněte si celý pořad Řečí peněz se Štěpánem Uheríkem, finančním ředitelem společností SatoshiLabs a Trezor a Alexem Pilařem, investorem a zakladatelem investiční společnosti Pallaemon Digital
„Já si myslím, že volatilita bude klesat v čase, jak bude bitcoin růst. A během deseti, dvaceti let se dostane na úroveň tržní kapitalizace zlata. Do té doby je pohledů, jak k tomu přistupovat, několik – bude bitcoin komplementární k sílícímu americkému dolaru a jeho pozici jako rezervního platidla,“ říká Pilař.
„Bitcoin má nakročeno spíše k tomu, aby byl digitálním zlatem. To znamená, že zřejmě za bitcoin nebudeme nakupovat rohlíky. Ale důležité je, že bitcoin to umožňuje, ta možnost tam vždycky technologicky je,“ zdůrazňuje Uherík a pokračuje:
„Je to pořád mladá technologie, byť prokázaná. To znamená, že jeho volatilita souvisí s tím, jak si bitcoin teprve razí cestu jako aktivum, které bude bráno seriózně a s respektem. Jak zkrátka bude zapadat do spíše tradičnějšího světa financí.“
Centrální banky
Bitcoin vznikl po krizi v roce 2008 jako reakce na počínání centrálních bank a způsob řešení finanční krize. Uherík soudí, že by nebylo správně, kdyby se právě centrální banky rozhodly bitcoin nakupovat.
„Musíme si položit otázku, k čemu centrální banka vlastně slouží, co je její hlavní cíl a účel. A pokud bychom náhodou došli k tomu, že centrální banka vůbec má peníze daňových poplatníků prakticky investovat, tak potom ano, potom si myslím, že bitcoin je seriózní typ aktiva, které by měl každý investor včetně institucí zvážit,“ usuzuje a pokračuje:
Komu zůstane Černý Petr? ‚Tady jde o život.‘ Expert nastiňuje, co se může dít s bitcoiny z darknetu
Číst článek
„Na druhou stranu si nemyslím, že bitcoin vznikl pro instituce a státy, natož pro centrální banky. Naopak vznikl pro lidi s tím účelem, že v prostředí nejistoty může přidat nějakou jistotu.“
Například když Jiří Rusnok, bývalý guvernér centrální banky, slyšel o návrhu současného guvernéra Aleše Michla, že by chtěl nakoupit do rezerv kryptoměny, konkrétně bitcoin, doporučil mu, aby raději investoval do archivního vína.
„Tomu, jak se dnes instituce angažují a zajímají o bitcoin, se nedalo nikdy vyhnout. Pokud měl být tento vynález úspěšný, muselo se to projevit tím, že dříve nebo později začne dobývat mainstream. Pak na něj musí reagovat velké instituce, přemýšlet o něm a pokoušet se vytvořit regulativní rámec a tak dále,“ myslí si Pilař.
„Podle mě lidé můžou používat bitcoin tak, jak byl původně zamýšlený, a velké instituce a hráči s ním můžou dělat, co uznají za vhodné. Jsou to dva světy, které budou koexistovat, navzájem se míjet, nebo protínat,“ dodává.
Jak energeticky náročná je těžba bitcoinu? Jak velký problém pro bitcoin je, že si kryptoměnu může založit kdokoliv? Proč mají Češi velký zájem o kryptobyznys i přesto, že jsou obecně jako investoři konzervativní? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz z audia v úvodu článku.
