Ekonom Sedláček: Zachraňujme lidi, ne místa. Z příspěvků v nezaměstnanosti by mohla být stipendia
Jak by mělo Česko nastartovat po skončení pandemie svou ekonomiku? Ekonom Tomáš Sedláček uvažuje nad tím, co by si Češi mohli odnést z toho, kdyby strávili dva roky doma bez práce. Z boje o přežití by se podle něj mohla stát příležitost naučit se něco nového, a to jak pro lidi, tak pro stát. „Dá se udělat státní grant, že kdo zůstane doma a naučí se anglicky, tak za to dostane mzdu,“ vysvětlil v pořadu Leonardo Plus.
„Pojďme myslet na reálnou ekonomiku. Ne na monetární či fiskální politiku nebo úrokové sazby, ale pojďme vymyslet, co by ekonomika mohla dělat, kdybychom byli zavření doma dva roky,“ navrhuje v pořadu Leonardo Plus makroekonom ČSOB a filozof Tomáš Sedláček.
Kam bychom měli investovat své peníze a svou energii, abychom nejlépe nastartovali naši ekonomiku?
Podle něj se nabízí vzdělávání. „Dá se udělat státní grant, že kdo zůstane doma a naučí se anglicky, tak za to dostane mzdu. Takže pokud ty, číšníku, nemáš co na práci, tak se přihlas a zítra jedeme online kurzy na angličtinu, němčinu, francouzštinu, japonštinu a čínštinu.“
Když bude dotyčný plnit úkoly, bude dostávat mzdu. V takovém případě by se podle Sedláčka stala z příspěvků v nezaměstnanosti stipendia. „Tím by se řešil i dlouhodobý problém lidstva, kdy například taxikáře, který celý život vozil lidi, nahradí samořiditelná auta.“
Kdo nepracuje, ať studuje
„Proč nemůžeme nechat takového člověka dalších pět let studovat místo toho, aby si hledal práci? Pak najednou zjistí, že z něj bude jaderný fyzik nebo něco jiného, což je jedno. Ale tento člověk nebude mít co dělat a tak bude na sobě pracovat. A i když se to nepovede, tak bychom skončili se vzdělanější společností.“
Cílem není zachraňovat pracovní místa, ale lidi, připomíná Sedláček. Příspěvek v nezaměstnanosti nebo tedy stipendium by pak dostával jen do té doby, do které by posílal potvrzení od školy, že ho nevyhodilo „za lajdáctví“.
Sedláček očekává, že lidé by postupně začali dostávat nabídky zaměstnaní v novém oboru, který studují. „Tak bychom přenesli podporu ze starých pracovních míst, a nemá cenu udržovat zombie zaměstnání, a nechali bychom lidi si svobodně vybrat, jestli chtějí studovat nebo pracovat. A jestli neví, ať začnou studiem.“
Studium samo je zárukou, že si člověk časem práci najde. „A bude mít větší pravděpodobnost, že si najde práci, která bude užitečná celospolečensky. Když ho to za sedm let přestane bavit, může se zase vrátit na studium.“
Vzdělání jako celoživotní průvodce člověka
Ekonom také připomněl, že vzdělanost je podle expertů jediným klíčem k prosperitě. Vzdělání by se tak stalo celoživotním průvodcem člověka, skrz kterého by šly i sociální dávky. „Ale zatím vzdělání bereme jen jako něco, co děláme na začátku života,“ řekl.
3:33
Pandemie koronaviru mění stravování části Čechů. Zájem je o zdravější potraviny a krabičkové diety
Číst článek
„Ne, že by stát říkal lidem, co mají dělat, ale podpůrná funkce dnešních úřadů by mohla přejít teoreticky pod školy. Tak by mohla v budoucnu vypadat moderní společnost,“ dodal.
Sedláčkovi vadí, že pořád čekáme, že nám něco řeknou politici. „Ale život by měl být složitý a člověk by si ho měl udělat složitý tím, že si vysní nejtěžší úkol, který může, a splní ho. To přece chceme v životě dělat: učit se nové věci a ohromovat lidi našimi schopnosti.“
Nikdo přece nechce být přívěskem, na kterého pracuje někdo jiný, dodává ekonom. „I když se to může stát, ať už zraněním nohy, celospolečenskou karanténou nebo tím, že zaměstnání, na které jsem se celoživotně připravoval, už nebude.“
„To, o čem tu hovořím, už se v některým zemích světa děje. Například v Dánsku podobný systém stipendií funguje už desetiletí, ne tak široce, ale studenti tam dostávají peníze za to, že studují. To je pravý opak toho, co se děje v Americe,“ konstatoval Sedláček.
Co nám dějiny práce říkají o lidském poslání tvořit hodnoty? Je skutečně třeba sedět v práci, abychom mohli pracovat? Poslechněte si celé Leonardo Plus.
