Pandemie koronaviru mění stravování části Čechů. Zájem je o zdravější potraviny a krabičkové diety
Ořechy, ořechová másla, kokosové oleje nebo třeba přepuštěná másla ghí. To jsou pokrmy, jejichž obliba loni v Česku výrazně rostla. Vyplývá to ze statistik portálu Slevomat. Celá kategorie zdravé stravy si v loňském roce polepšila o víc než 70 procent. Roste ale zájem také o krabičkové diety – třeba i kvůli tomu, že si lidé, kteří pracují z domova, nechtějí každý den vařit.
Richard Miller je aktivní sportovec. Nejrůznějším sportům se věnuje čtyřikrát týdně. A nově se rozhodl vyzkoušet si na týden krabičkovou dietu. Denně tak má připravených pět hotových jídel.
„Cenově, když jsem propočítával, jak moc se mi to vyplatí, nebo nevyplatí, tak jsem skončil na nějakých 80 korunách za jídlo, což jsem si řekl, že je super. Byla pro mě důležitá i úspora času, to byl asi hlavní důvod, proč jsem do toho šel,“ vysvětluje pro Radiožurnál.
A stejnou motivaci měli v minulém roce i další Češi. Třeba společnosti Vital Box, která se zaměřuje na krabičkové diety, vzrostl počet zákazníků meziročně o 100 procent. Nejčastěji je lidem, kteří se chtějí stravovat jídly z předem připravených krabiček, mezi 25 až 55 lety a převažují mezi nimi hlavně ženy. Čím to je, že roste zájem o krabičkové diety?
„Méně se cestuje, lidé jsou více doma. Nebaví je pořád si něco vařit, vymýšlet nějaké nové recepty a spousta lidí, co chce se svou postavou něco dělat, nemá takové know-how, aby věděli gramáže potravin, aby to dávalo dohromady smysl,“ říká spolumajitel společnosti Jakub Kraus.
V odpadcích ročně skončí přes 900 milionů tun jídla. Nejde jen o problém bohatých zemí
Číst článek
Jenže za připravená jídla, jako jsou jablečno-makové muffiny nebo třeba cizrna na paprice s kuskusem lidé většinou zaplatí víc než za jídlo, které by nakupovali v obchodech. Měsíčně taková dieta vyjde i na více než 10 tisíc korun. Cenu ovlivní třeba i to, jestli si denně zákazníci jídla nechají přivézt až domů, nebo si je vyzvedávají.
A Kraus dodává, že také krabičkové diety podléhají trendům: „Nyní vzrůstá trend vegetariánský. Další trend, který část lidí kvituje, je, že jsme jim dali možnost odebírat jídlo v ekologických celulózových krabičkách.“
Oříšky a semínka
Pandemie koronaviru ale zvýšila poptávku po zdravých jídlech i v obchodech. Podle Slevomatu vzrostl prodej výrobků z kategorie zdravá strava v loňském roce o 71 procent. Průměrně za takové výrobky lidé utratili 610 korun, meziročně o 120 korun víc.
Nejlépe vařím, když jsem naštvaná, říká foodblogerka Heřtová. Inspirovaly ji hlavně babička a maminka
Číst článek
„Ještě výraznější prodeje jsou patrné v kategorii oříšků, sušeného ovoce a semínek. Ta si během loňska polepšila o 82 procent,“ doplňuje mluvčí společnosti Tomáš Holý.
Rostoucí chuť na zdravější potraviny potvrzuje i ředitelka společnosti NATU Kamila Hladká. Jen loni se prodeje jejich výrobků zvýšily o 200 procent a růst pokračuje i v letošním roce. To se odráží i na tržbách společnosti, které se meziročně v prvním čtvrtletí letošního roku zvýšily o 120 procent. Firma tak chce svůj byznys rozšířit i do zahraničí, třeba do Francie nebo Švýcarska.
„Mezi naše nejoblíbenější produkty jednoznačně patří ořechové krémy, snídaňové granoly a super kaše bez lepku, lyofilizované ovoce nebo třeba proteinové chipsy a těstoviny,“ vyjmenovává Hladká.
‚Strava je zásadní‘
Podle výživové poradkyně Margit Slimákové je rostoucí zájem o zdravé stravování v posledním roce způsobený hlavně epidemií koronaviru a tím zvýšenou starostí o své zdraví.
„Zhruba od března nebo dubna loňského roku víme, že koronavirová infekce je zásadně nebezpečná pro lidi v nezdravém metabolickém stavu. A Když chceme zajistit to metabolické zdraví, tak strava je naprostý základ. Samozřejmě přidejme nějakou pohodu, dostatek pohybu, kvalitní spánek, ale strava je to zásadní,“ upozorňuje.
Naopak Češi ztratili zájem o takzvané superpotraviny, kam patří třeba chia semínka. Jejich prodeje se loni propadly téměř o polovinu.