UBS zaplatí za manipulace se sazbou LIBOR 1,5 miliardy dolarů
Za manipulaci s mezibankovní úrokovou sazbou LIBOR zaplatí největší švýcarská banka UBS 1,5 miliardy dolarů (v přepočtu 28,5 miliardy korun). Sankci finanční dům uhradí úřadům ve Spojených státech, Británii a Švýcarsku. Banka se zároveň v této věci přiznala k podvodnému chování.
UBS přiznala, že se sazbou někteří její zaměstnanci manipulovali v letech 2005 až 2010. Týkalo se to zejména japonské pobočky. Podle úřadů bylo do těchto aktivit zapojeno nejméně 45 lidí. UBS uvedla, že asi čtyři desítky lidí zapletených do machinací už propustila.
Podle zjištění britského Úřadu pro finanční služby (FSA) manipulace vycházely vstříc směrnicím vycházejícím z nejvyššího vedení UBS. Po začátku hypoteční krize UBS své zaměstnance instruovala, aby „chránili pozici banky na citlivých trzích“. Zaměstnanci potom prováděli manipulace proto, aby si prý vylepšili obchodní pozice.
Skandálu se věnoval redaktor Martin Matějka. Více objasnil Pavel Mertlík, rektor Bankovního institutu vysoké školy
Generální ředitel UBS Sergio Ermotti už vyslovil hlubokou lítost nad chováním své banky. Podle rektora Bankovního institutu vysoké školy Pavla Mertlíka jde o pochybení, které překonává běžné skandály. Vzniká prý otázka, nakolik je vůbec fungování finančních trhů důvěryhodné.
„Jde o zcela zásadní ohrožení důvěry ve fungování bankovního systému, protože sazby mezibankovního trhu jsou východiskem převážné většiny cen ve finančním průmyslu, a pokud jsou nějak záměrně manipulovány, tak to zásadním způsobem ohrožuje chod celého bankovního průmyslu a ohrožuje to důvěru veřejnosti s bankami spolupracovat a samozřejmě i důvěru vlád v to, jestli má smysl nechat fungovat banky jako soukromý sektor,“ říká Mertlík.
LIBOR je průměrná úroková sazba, za kterou si jsou banky navzájem ochotny půjčit peníze na londýnském mezibankovním trhu. Sazba se používá jako měřítko velkého množství finančních transakcí ve světě v hodnotě stovek bilionů dolarů od kreditních karet přes hypotéky až po složité deriváty.
První bankou, která ovlivňovala mezibankovní úrokovou sazbu LIBOR, byla britská Barclays. Po skandálu v červenci rezignoval generální ředitel banky Bob Diamond a Británie se rozhodla reformovat systém určování sazby. Dohled nad ní by měl podle nedávného doporučení Úřadu pro finanční služby převzít z rukou asociace nezávislý orgán.
Nejvyšší sumu (1,2 miliardy dolarů) odvede UBS americkému ministerstvu spravedlnosti a tamní Komisi pro termínové obchodování s komoditami (CFTC). Britskému FSA předá banka 160 milionů liber (4,9 miliardy korun).
Sankce uvalená na UBS je více než třikrát vyšší než pokuta, kterou jako první v podobné kauze dostala v červnu britská banka Barclays. Zároveň jde o druhou nejvyšší pokutu, jakou kdy nějaká banka ve světě dostala. Zatím rekordní pokutu 1,92 miliardy dolarů musí zaplatit britská HSBC, která se minulý týden dohodla s americkými úřady, že částku zaplatí za stažení žaloby z napomáhání k praní špinavých peněz.
„UBS je jedna ze dvou velkých švýcarských bank, které jsou systémově důležité z hlediska celé světové ekonomiky, a nebojím se o to, že by tyhle dvě velké švýcarské banky nepřežily. Pokuta bezesporu povede k tomu, že zisk akcionářů bude trošičku nižší, možná tam bude na nějakou dobu ztráta,“ uvažuje Mertlík.
UBS za posledních 18 měsíců přitom zasáhla ztráta 2,3 miliardy dolarů, kterou jí svými nepovolenými obchody způsobil makléř Kweku Adoboli. Banku navíc těžce zasáhla finanční krize z let 2007 až 2009.
