„Centrální banka má ve své prognóze, že inflace letos klesne v průměru na 2,6 procenta. V tomto případě jsou sazby téměř sedm procent příliš restriktivní a je třeba je snižovat, protože zbytečně svírají českou ekonomiku, která je sama o sobě v křeči,“ myslí si.

Přehrát

00:00 / 00:00

Měla by Česká národní banka začít razantněji snižovat úrokovou sazbu, nebo je stále na místě opatrnost? Debatují bývalý premiér a guvernér ČNB Jiří Rusnok a hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Moderuje Karolína Koubová

Kam až mohou klesnout, zatím nelze říct. „Bude velmi záležet na lednové inflaci, ale v tomto okamžiku nevíme,“ avizuje Sobíšek. „Leden je v Česku takovým měsícem, kdy se láme chleba a kdy většina podniků nastavuje svou cenovou politiku.“

Podle Rusnoka bude záležet na nových prognózách. „V únoru je lze téměř bez jakéhokoliv rizika snížit alespoň o 0,5 procenta,“ konstatuje. „Jiná věc je, co bude později. V únoru banka předloží novou prognózu, tam uvidíme, jak vidí vývoj inflace v dalších obdobích.“

Modely jsou podle něj důležité, protože dopady snižování sazeb se neprojevují hned. „Úroková sazba působí se zpožděním roku až roku a půl,“ podotýká. „Jestliže stanovujeme úrokovou sazbu, potřebujeme vědět, aspoň v rámci té možné nejlepší prognózy, kde bude inflace na začátku roku 2025. Podle toho se budou dál vyvíjet úrokové sazby do konce roku.“

Stejně jako v Polsku

Ne všechny prognózy se s tou vydávanou Českou národní bankou shodují. „My jsme v našich odhadech o procentní bod výš, z toho vyplývá naše jistá opatrnost, co se týče dalších kroků ve snižování úrokových sazeb,“ srovnává Sobíšek. „To nic nemění na tom, že prostor ke snižování tam je. Proč by měly být šest procent nebo výš, pokud čekáme inflaci, řekněme, mezi třemi a čtyřmi procenty.“

Klesání úrokových sazeb, ale očekává i s výhledem do budoucna. „Pokud se ukáže, že inflace není takovým problémem, jak se letos může zdát, bude snižování úrokových sazeb pokračovat i v příštím roce a na neutrální úroveň mezi 3 a 3,5 procenta se dostaneme tehdy,“ předpokládá.

Restriktivní politika úrokových sazeb přitom mohla být ještě přísnější. „Dovedl bych si představit, že v druhém pololetí 2022 ještě mohlo dojít k dalšímu zvýšení úrokových sazeb,“ spekuluje Rusnok. „To by pak znamenalo, že sestup by musel být rychlejší a razantnější. Navíc by to přispělo k tomu, že by inflace rychleji odezněla.“

Podle Sobíška byla ale opatření ČNB správná. „Konvergence úrokových sazeb ČNB k sedmičce byla v zásadě v pořádku. Inflace byla samozřejmě podstatně výš a reálné úrokové sazby, to znamená po odečtení o inflaci, byly hluboce v záporu. Nicméně inflaci tlačila nahoru řada faktorů, které ČNB nemůže svou politikou ovlivnit,“ vysvětluje.

Důvody vzrůstu inflace potvrzuje i Jiří Rusnok. „Inflace byla významně determinována nákladově, ale i poptávkově,“ dokládá. „Byla tady obrovská nálož přebytečné poptávky částečně vzniklé z transferů v době covidu. Kdyby byly vyšší sazby, byl by větší sklon k úsporám a ceny by se zchladily rychleji.“

Správnost kroků ČNB Pavel Sobíšek odvozuje ze srovnání s dalšími státy. „Na podobných úrovních se zastavily úrokové sazby i v Polsku a v Rumunsku, které podobně jako Česko patří do regionu střední a východní Evropy a mají svou vlastní měnovou politiku,“ uzavírá.

Více podrobností o prognózách ČNB, alternativních možných postupech zvládání inflace v uplynulém období a výhledech na vývoj úrokových sazeb do budoucna si můžete poslechnout v záznamu celé diskuse Pro a proti v úvodu článku. Moderuje Karolína Koubová.

Karolína Koubová, esta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít