Trump představil svůj rozpočtový plán. Počítá s výdaji na výstavbu zdi u hranic s Mexikem
Americký prezident Donald Trump v pondělí představil svůj druhý rozpočtový plán, který se mimo jiné zaměřuje na slíbené výdaje na infrastrukturní projekty. Nový návrh rozpočtu pro fiskální rok 2019, který začíná letos v říjnu, počítá i se zvýšením výdajů na obranu nebo výdaji na výstavbu zdi na hranici s Mexikem.
Celkové výdaje by podle rozpočtového návrhu, který Bílý dům posílá do Kongresu, měly činit 4,4 bilionu dolarů, v přepočtu tedy 91 bilionů korun.
Trumpův rozpočtový plán
Rozpočtový plán prezidenta je vnímán především jako politický dokument, neboť poslední slovo má v otázce výdajů Kongres. Světové agentury poznamenaly, že je nepravděpodobné, že by zákonodárci rozpočet v takovéto podobě přijali. Návrh zřejmě vyvolá ostrou kritiku konzervativců kvůli rostoucímu deficitu.
Deficit ve fiskálním roce 2019 má být 984 miliard dolarů. Po dohodě z minulého týdne je však podle AP věrohodnější, že dosáhne až 1,2 bilionu dolarů. To je více než dvojnásobek toho, co vláda slíbila v loňském roce.
Navzdory předchozím slibům by měl rozpočet v příštích deseti letech zůstat v deficitu. Podle AP rozpočtový návrh naznačuje, že by v příštím desetiletí celkový rozpočtový deficit dosáhl 7,2 bilionu dolarů. Loňský Trumpův plán počítal s celkovým desetiletým schodkem 3,2 bilionu dolarů.
Infrastruktura jako priorita
Návrh počítá s výdaji na infrastrukturu v příštích deseti letech ve výši 200 miliard dolarů. Americký prezident Donald Trump učinil z infrastrukturního plánu jednu z hlavních legislativních priorit v letošním roce.
Americká vláda je opět bez peněz. Kongres už ale schválil rozpočet, musí ho ještě potvrdit prezident
Číst článek
Dalších 1,5 bilionu dolarů mají poskytnout regionální a místní samosprávy a soukromí investoři. Plán má změnit způsob financování staveb silnic, dálnic, mostů a další infrastruktury.
Pokud by se ho podařilo uskutečnit, znamenal by pro mnoho Američanů zvýšení místních daní, poplatků a mýta.
Trumpův rozpočtový plán podle AP ukazuje, že prezidentská administrativa vnímá severokorejský balistický a jaderný program velmi vážně, neboť Pentagon chce v nadcházejícím roce utratit za protiraketovou ochranu stovky milionů dolarů.
Plán mimo jiné navrhuje zvýšit počet strategických protiraket, které v případě balistického útoku mají přilétající mezikontinentální střelu zničit, ze současných 44 na 64 kusů. Nových 20 protiraket má být rozmístěno na Aljašce. Pentagon chce investovat i do dalších prvků protivzdušné a protiraketové obrany včetně systémů Patriot a Aegis.
Navýšení výdajů na obranu
Pentagon rovněž v rozpočtovém návrhu uvádí, že je třeba odvrátit nynější rozpad vojenského náskoku, které USA mají nad Čínou a Ruskem.
Konkrétně pak ministerstvo obrany žádá na nadcházející rok 686 miliard dolarů, v přepočtu 14,2 bilionu korun, z nichž 69 miliard dolarů, tedy 1,4 bilionu korun, bude určeno na financování stávající americké účasti na vojenských konfliktech v zahraničí. Oproti loňsku požaduje armáda o 74 miliard dolarů více, což je v přepočtu asi 1,5 bilionu korun.
Trumpův rozpočtový plán zahrnuje také množství ekonomických předpovědí a očekává, že ekonomika v dohledné budoucnosti poroste rapidním tempem, což je důležité pro pokrytí výpadku příjmů způsobeného novým daňovým zákonem.
Někteří analytici také upozorňují, že plán počítá s nízkými úroky amerických státních dluhopisů, a podhodnocuje tak rostoucí náklady na financování vládního dluhu.
SpaceX místo NASA?
Prezidentův plán se věnuje i výzkumu kosmu. V nadcházejícím fiskálním roce by americký Národní úřad pro letectví a vesmír měl podle představ Bílého domu získat 19,6 miliardy dolarů, tedy 405 miliard korun. Zhruba polovina pak má být určena pro mise s lidskou posádkou.
Vtipný vizionář s temnou stránkou. 'Napoprvé jsem myslel, že je šílený,' říká životopisec Elona Muska
Číst článek
Ve výhledu pak Trumpova administrativa chce, aby se NASA do roku 2025 stáhla z financování provozu Mezinárodní vesmírné stanice.
Místo uvolněné NASA by pak zaujaly soukromé společnosti, které se již dnes starají o dopravu nákladu na orbitu a které připravují i pilotované mise. Například společnost SpaceX by start s lidskou posádkou ráda provedla ještě letos.
