Tento týden patří v české politice především návrhu státního rozpočtu na příští rok. V Poslanecké sněmovně čelí ve druhém čtení pozměňovacím návrhům a to nejen z řad opozice.
„Velkým rizikem je, že schválení rozpočtu bude nepochybně napadeno žalobami, a to od majitelů solárů,“ uvedla hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová.
Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je naopak rozpočet sestavený odpovědně. „Je navíc neskutečně prorůstový, rekordní, co se týká investic,“ podotkl v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT.
Základní parametry rozpočtu schválila Sněmovna na konci října a už je nemůže měnit. Schválený schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošní rok snížit o 41 miliard korun na 241 miliard korun.
Vláda spolu s rozpočtem předkládá do Sněmovny také výhled na další dva roky, tedy 2026 a 2027. Měl by to být srozumitelný finanční koridor, kudy se bude vzdělávání ubírat, ale není.
Podle Národní rozpočtové rady chybí v rozpočtu na příští rok až 40 miliard korun. Její člen Jan Pavel soudí, že stát si s takto vysokou chybějící částkou neporadí.
Předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl odmítl, že by chybějící částky v rozpočtu byly snadno řešitelné a fakticky drobné, jak tvrdí ministr financí Zdeněk Stanjura (ODS).
Fialova vláda rekordně zadlužuje naši zemi, hlásí lídr SPD Tomio Okamura. O státním rozpočtu a platu politiků na Radiožurnálu hovořil poslanec SPD Jan Hrnčíř.
Schodek se má proti novelizovanému rozpočtu na letošek snížit o 41 miliard korun. Příjmy se proti letošnímu rozpočtu zvyšují o 146 miliard a výdaje se proti upravenému rozpočtu zvyšují o 105 miliard.
„Rozpočet je silně proinvestiční. Máme tam rekordní výdaje na investice jednak o celkové sumě zhruba 250 miliard korun,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS.
Tuzemská ekonomika neroste a na obzoru není nic, co by naznačovalo změnu. A tak jediné, co zbývá je, koupit si brambůrky a napjatě sledovat projednávání rozpočtu, který (naši) budoucnost dávno vzdal.
Deficit se má meziročně snížit o 1,1 procenta. Slovensko je jednou ze sedmi zemí, proti kterým vede Evropská unie řízení, kvůli příliš vysokým deficitům.
Když na začátku roku chyběly školám peníze na platy kuchařek, školníků a uklízeček, začal ministr školství Mikuláš Bek (STAN) mluvit o převedení jejich financování na zřizovatele, tedy obce a kraje.
Nový návrh státního rozpočtu počítá s vydáním obří částky na to, aby Rusové nemohli VPN používat a přišli tak o možnost vidět na svých zařízeních cokoli jiného než státem schválený obsah.
Agentura Bloomberg získala dokumenty, ze kterých vyplývá, že 40 procent rozpočtu zaslaného ke schválení Státní dumě, tvoří přiznané náklady na armádu a tzv. speciální vojenskou operaci na Ukrajině.
Vládní koalice má dost hlasů i bez Pirátů, kteří chtějí z vlády odejít. „Matematicky nejsou jejich hlasy potřeba, ale budeme rádi, pokud rozpočet podpoří,“ reaguje Munzar.
Když si člověk vzpomene na úkoly, které sama sobě uložila vláda Petra Fialy (ODS) a pak se podívá na schválený návrh rozpočtu na příští rok, nemůže se přestat smát. Je to ovšem poněkud hořký smích.
„Už jsme zřídili pracovní skupinu v čele s ministrem financí, která připravuje finanční nástroje pro to, abychom mohli pomoci odstraňovat následky škod,“ řekl Petr Fiala pro Radiožurnál.
„Logicky nemůžeme mít v této chvíli vyčíslené veškeré škody na státním, krajském a obecním majetku. Škody budou obrovské, to je evidentní,“ řekl Stanjura.
Současný systém platů ve veřejné sféře je demotivační pro mladé lidi a nikdo se v něm nevyzná, říká ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v rozhovoru pro pořad Peníze a vliv Českého rozhlasu Plus.
„Vážení přátelé, velmi mě to mrzí, ale z důvodu nemoci bohužel musím zrušit zítřejší (pondělní) program v Moravskoslezském kraji a na Zlínsku,“ napsal premiér Petr Fiala.
„Myslím, že bydlení je jedna z nejdůležitějších věcí, kterou by vláda měla řešit, protože v České republice máme velmi drahé a nedostupné byty,“ říká Jakub Michálek.
Vláda zveřejnila návrh rozpočtu se schodkem 230 miliard korun. Podle ekonoma Jana Bureše se ale Česko nenachází v dluhové spirále. Jako negativní vnímá přebytky v rozpočtech krajů a obcí.