Eurozóna podle diplomatů počítá s výrazným seškrtáním řeckého dluhu. Možnému šíření nákazy do Itálie a Španělska pak chce čelit zvětšením dosahu záchranného fondu eurozóny, tak zvaného eurovalu. Ten by mohl pojišťovat dluhopisy oslabených zemí.

„Lídři eurozóny se rozešli před několika hodinami a jsou rozhodnuti pokračovat dál. Řešení musí být do středy připraveno,“ říká česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová. „Řešení se připravuje ze všech sil, protože EU je v mimořádně těžké situaci a řešení dluhové krize eurozóny se věnuje veškeré možné úsilí,“ dodává.

Zatím se však zdá, že se diplomaté nedohodli téměř na ničem. V úterý by se měli sejít ministři financí zemí EU, ani ti však nejsou jednotní – někdo chce okamžitý bankrot Řecka, jiní se bojí, že to vyvolá paniku.

Shoda je například na posílení záchranného fondu eurozóny EFSF, takzvaného eurovalu. Použije se zřejmě „pákový efekt“, kdy by fond pojišťoval jen část, například 20 procent dluhopisů, a tím by jich mohl pojistit pětinásobné množství. Francie také chce, aby si fond mohl půjčovat neomezené peníze od Evropské centrální banky, proti tomu se však staví zejména Německo.

Jedním z hlavních bodů dohody má být i faktický státní bankrot Řecka – to má škrtnout velkou část svých dluhů. Podle velvyslankyně Vicenové nebylo možné nechat zbankrotovat Řecko dříve, protože se nepředpokládalo tak rychlé a silné rozšíření dluhové krize po celé eurozóně.

„O první velké půjčce bylo rozhodnuto v květnu 2010, ale situace se velmi dramaticky vyvíjí. Tehdy jsme mluvili pouze o Řecku, nyní je ve vážných potížích i Španělsko, Portugalsko, Itálie, Francie, Irsko. Tato nákaza se šíří, snižuje se navíc i ekonomický růst, který je nižší než se předpokládalo,“ vysvětluje česká velvyslankyně při Evropské unii Milena Vicenová.

Ondřej Houska, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít