Z lomu ČSA propustíme dalších 400 lidí. Na možné dotěžení uhlí přijdou jiní, říká šéf Severní energetické
Na lomu ČSA už ke konci května dostalo výpověď 500 lidí, do konce roku je bude následovat dalších 400 lidí. Kolik lidí propustí firma Severní energetická kvůli ukončení či přerušení těžby na severu Čech v příštím roce, zatím generální ředitel Petr Lenc neví. „Většina lidí odcházela s osminásobkem mzdy. Na propouštění jsme se připravovali, konala se burza práce. 98 procent lidí už práci má,“ ujišťuje Lenc pro Český rozhlas Sever.
Není oznámení, že přerušujete těžbu, jakýmsi druhem tlaku? Tak trochu vydíráním politiků kvůli prolomení těžebních limitů?
Myslím, že spousta lidí by si to tak mohla překládat. Nicméně když si dáte do kontextu naše vyjádření za poslední dva roky, kdy jsme systematicky na problém v energetice upozorňovali, na to, že ten okamžik jednou přijde, tak bych neřekl, že to je tak, jak je nám to leckdy vkládáno do úst určitým politickým nátlakem. Někteří dokonce používají slovo vydírání. Ono to tak ale není.
O budoucnosti lomu ČSA s generálním ředitelem Severní energetická Petrem Lencem
Je to jenom logickým krokem, který by měl udělat každý podnikatelský subjekt ve chvíli, kdy zjistí, že mu ekonomika přestává vycházet.
Kolik lidí přijde kvůli tomuhle rozhodnutí o práci?
Musíme se na to dívat tak, že je to první krok, který jsme museli udělat. A v něm to bylo 500 lidí. Do konce roku bude následovat ještě druhá etapa, což bude dalších 400 lidí. Takže letos je to 900 lidí.
A příští rok?
Není to o tom, že bychom i tyto nepříjemné věci plánovali do budoucna. Je to o tom, že jsme museli teď udělat soubor opatření, která zajistí ekonomiku zbývajících provozů zbývajících společnostní, které se odbřemeněním první etapy dostanou do situace, kdy je budeme schopni ještě nějakou dobu provozovat.
V tuto chvíli máme zpracovány samozřejmě i krizové plány, kdy budeme vědět, jak případně na negativní vývoj reagovat dál. Ale v tuto chvíli jsme je ještě nemuseli aktivovat, protože čekáme na to, jak dopadne reakce na první etapu.
Severní energetická přerušila těžbu hnědého uhlí v lomu ČSA. Propustit má zhruba 500 zaměstnanců
Číst článek
Dá se říct, jaké profese ze kterých pozic odcházejí v tomto roce?
Každá těžební společnost zaměstnává široké spektrum lidí. Od těch, kteří jsou na tomto trhu dnes obecně nejvíc žádaní, což jsou právě technické profese. To znamená, ať už ti, kteří to musí takříkajíc odpracovat rukama, tedy zámečníci, elektrikáři. Pak jsou to technické profese v oblasti řídících úrovní. To je úzkoprofilové zboží na trhu práce.
Proto jsme přesvědčeni o tom, že všichni ti, kteří jsou v aktivním věku, tak si práci určitě najdou. Koneckonců se to už děje.
Snažili jsme se k našim zaměstnancům zachovat tak, jak by se měl zachovat každý správný zaměstnavatel. To znamená odměnit se mu, pokud lidé odváděli dobrou práci. Šli jsme vysoko nad rámec našich zákonných povinností a většina lidí odchází s osminásobkem.
Máte představu o tom, kolik z těch, kteří odcházejí, už ví, co bude dělat?
Myslím, že jsme se na to ve spolupráci s Úřadem práce, okolními obcemi i statutárním městem Most docela dobře připravili a vytvořili jsme pro naše zaměstnance docela zajímavé podmínky.
Třikrát za sebou se tam uskutečnila takzvaná burza práce, kam chodili zaměstnavatelé z regionu a nabízeli práci. A podle našich informací je výsledkem této přípravy to, že 98 procent lidí už práci má.
Rekultivace i průmysl
Kdy dojde k definitivnímu ukončení těžby na lomu ČSA?
To záleží na mnoha aspektech. Je to o tom, že na lomu jsou ještě k dispozici zbytkové zásoby, které by bylo možné dotěžit a které ještě nejsou za územně-ekologickými limity. Je to poměrně kvalitní uhlí, je hodně výhřevné, používalo se pro teplárny i domácnosti.
My teď budeme o prázdninách monitorovat trh, zda by byl ochoten a schopen absorbovat, že bychom těžbu na chvíli rozjeli. Kdybychom zjistili, že ano, že je možné to uhlí na trhu ještě uplatnit, tak ještě těžbu na chvíli obnovíme. Museli bychom si na to půjčit zaměstnance z naší další těžební společnosti.
Bezpečný odchod od uhlí. Podívejte se, s čím počítají superkritické scénáře a jaká se chystají opatření
Číst článek
Pokud by se v průběhu třetího kvartálu letošního roku ukázalo, že požadavek trhu není a že jsme schopni to uzásobit i nadále provozovaným lomem Vršany, tak bychom těžbu s největší pravděpodobností neobnovovali.
Po těžbě na lomu ČSA zbude opravdu veliká díra. Co s ní bude?
To se řešilo už několik let dopředu poměrně intenzivně a na všech úrovních. Tedy na úrovni kraje a vlády. Výsledkem je, že na lomu ČSA se bude aplikovat jiný přístup než například na jezeře Most, Milada nebo Medard.
Důvody jsou zaprvé ekonomické. Každá taková lokalita, kde je vytvořena umělá vodní plocha, má velmi vysoké nároky na údržbu a provozování.
A zadruhé jsou to obrovské plochy, a pokud tam do současnosti fungoval průmysl, byť uhelný nebo energetický, tak je potřeba se na to dívat dlouhodobou perspektivou. To znamená, že na Ústecku těch ploch, kde by bylo možné do budoucna rozvíjet nějaké podnikání, moc nebude.
Je tedy potřeba si vytvořit určitý zásobník území, kde lze do budoucna rozvíjet průmysl. A tady by to nikomu až tak vadit nemuselo a průmysl by se nemusel vkliňovat mezi sídelní útvary.
To znamená, že díra po lomu se stane brownfieldem, ve kterém budou sídlit nové průmyslové provozy?
Je to kombinace několika věcí. Vzaly se dobré i špatné zkušenosti z předchozích lokalit, kde skončila těžba. A z toho se zpracoval koncept pro tuto oblast.
OBRAZEM: Sedm set let historie versus uhlí. Před šedesáti lety padlo rozhodnutí o likvidaci Mostu
Číst článek
Spočívá v tom, že tady bude příroda, bude tady voda, dominantním prvkem bude jezero, které ale bude vznikat přirozeným přítokem vod, které tam stékají a stékat budou. To je totéž co v ostatních případech, ale bude to přirozeným vývojem.
Za druhé to bude využití pro energetiku, protože tato oblast je dobře infrastrukturně vybavená, je tam hodně sítí, to se dá využít pro výrobu elektrické energie. Ať už to budou solární parky, nebo cokoliv, co bude potřeba. Je tam voda, to znamená, že se tam dá vyrábět zelený vodík.
A tam, kde je dnes obslužná část lomu, jsou tam dílny a zázemí provozů, vznikne nová průmyslová zóna.
To trochu zní, jako byste chtěli ušetřit na rekultivacích. Dosud se stopy po těžbě zahlazovaly, tady se to dít nebude.
Tak to není. Budou se kombinovat všechny prvky. Klasické rekultivace probíhat budou, ale jenom na některých plochách.
Orgány ministerstva životního prostředí, Agentura ochrany krajiny a podobně řekly: na těchto plochách nic nedělejte, protože v tuto chvíli tam jsou tak významné biotopy, že kdybyste tam něco udělali v dobré víře, tak to stav spíš zhorší oproti tomu, který je tam teď.
Rekultivační práce pojedou paralelně s tím, ať už tam dál těžit budeme, nebo ne. To definitivní rozhodnutí padne v řádu několika měsíců, myslím, že v září říjnu letošního roku už bychom to měli vědět.
Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
