Několik desítek účastníků demonstrace v dole Bílina v roce 2018 musí zaplatit Severočeským dolům náhradu škody, která vznikla zastavením těžby. Rozhodl o tom ve středu Krajský soud v Ústí nad Labem.
Ústecký kraj je spolu s Karlovarským částí Česka, které se daří nejméně. Jak vyplývá z analýzy, takřka celý spadá do pásma velmi vysoké destabilizující chudoby i socioekonomického znevýhodnění.
Katolické sídliště Nikiszowiec z počátku 20. století ještě před nedávnem chátralo. Místní, často potomci horníků, se mu ale rozhodli vdechnout nový život. Nyní je turistickou atrakcí.
Z lomu ČSA firma letos propustila už 500 lidí. „Většina odcházela s osminásobkem mzdy. Na propouštění jsme se připravovali, konala se burza práce. 98 procent lidí už práci má,“ ujišťuje Petr Lenc.
Průtok podzemní vody z Čech do polského dolu pravidelně měří Česká geologická služba. Ta na základě květnového průzkumu informovala o prvním nárůstu vod po deseti letech.
Těžba ve velkolomu podle společnosti Sev.en skončí do dvou let. Pokud vláda návrh ministerstva schválí, půjde o v pořadí 15. národní přírodní památku v Ústeckém kraji.
Těžba v dole Turów přináší nejen zvýšenou prašnost, hlučnost a pokles hladiny spodních vod, ale i riziko sesuvu půdy. Narušení terénu může poškodit budovy, které jsou poblíž dolu.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
Šéf generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí loni na podzim vydal kladné rozhodnutí pro další těžbu v dole až do roku 2044, a uzavřel tak proces posuzování vlivu dolu na prostředí.
Původně odhadované celkové náklady přes 16 miliard korun rostou kvůli vyšším cenám stavebních prací, materiálů a energií. V podzemí se už podařilo technicky zlikvidovat více než polovinu chodeb.
„Demolice zahrnuje kromě objektu v bezpečnostním pásmu ještě budovu staré třídírny, která je velká, takže jsme zhotoviteli dali čas půl roku. Do konce září,“ říká Milan Paľo z darkovského závodu.
Rizikem při zastavení čerpání důlní vody je podle báňského úřadu i kontaminace povrchových vod v budoucnu, únik důlních plynů nebo narušení stability některých starých jam a štol.
Polské rozhodnutí o další těžbě v dole, který leží v blízkosti českých hranic a německých hranic, vychází z posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.
„Historické jádro města a staré dělnické kolonie začínají být velmi jiné, je to tam takové rodinné bydlení. Na sídlištích jsou obyvatelé sociálně slabší, je tam hodně drog a podobně,“ říká geolog.
Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.
Důl Turów na česko-polské hranici získal od polských úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí. Polsko tak může povolit těžbu v dole až do roku 2044.
Lidé uhlí kupují přímo od polských dolů, kde je výrazně levnější než ve skladech. Jelikož ale lidé uhlí vykupují, tak hrozí, že v Polsku bude chybět až jedna čtvrtina jeho celkové spotřeby.
Během pondělního setkání s novináři zároveň aktivisté na protest proti smlouvě uzavřeli u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Z místa je odvedli policisté.
Praha||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Dominika Kubištová|Zprávy z domova|Vinohradská 12
K vládnímu projednání míří návrh smlouvy mezi Českem a Polskem o hnědouhelném dole Turów. Smlouva by měla ukončit letitý spor o těžbu poblíž českých hranic. Jsou obě strany ochotné se dohodnout?