Katolické sídliště Nikiszowiec z počátku 20. století ještě před nedávnem chátralo. Místní, často potomci horníků, se mu ale rozhodli vdechnout nový život. Nyní je turistickou atrakcí.
Z lomu ČSA firma letos propustila už 500 lidí. „Většina odcházela s osminásobkem mzdy. Na propouštění jsme se připravovali, konala se burza práce. 98 procent lidí už práci má,“ ujišťuje Petr Lenc.
Průtok podzemní vody z Čech do polského dolu pravidelně měří Česká geologická služba. Ta na základě květnového průzkumu informovala o prvním nárůstu vod po deseti letech.
Těžba ve velkolomu podle společnosti Sev.en skončí do dvou let. Pokud vláda návrh ministerstva schválí, půjde o v pořadí 15. národní přírodní památku v Ústeckém kraji.
Těžba v dole Turów přináší nejen zvýšenou prašnost, hlučnost a pokles hladiny spodních vod, ale i riziko sesuvu půdy. Narušení terénu může poškodit budovy, které jsou poblíž dolu.
Rok 2033 je mezník, kdy by se v Česku podle plánů vlády mohlo přestat spalovat uhlí. Jak ale zjistil web iROZHLAS.cz a Radiožurnál, opozičním i některým koaličním politikům se tento termín nelíbí.
Šéf generálního ředitelství pro ochranu životního prostředí loni na podzim vydal kladné rozhodnutí pro další těžbu v dole až do roku 2044, a uzavřel tak proces posuzování vlivu dolu na prostředí.
Původně odhadované celkové náklady přes 16 miliard korun rostou kvůli vyšším cenám stavebních prací, materiálů a energií. V podzemí se už podařilo technicky zlikvidovat více než polovinu chodeb.
„Demolice zahrnuje kromě objektu v bezpečnostním pásmu ještě budovu staré třídírny, která je velká, takže jsme zhotoviteli dali čas půl roku. Do konce září,“ říká Milan Paľo z darkovského závodu.
Rizikem při zastavení čerpání důlní vody je podle báňského úřadu i kontaminace povrchových vod v budoucnu, únik důlních plynů nebo narušení stability některých starých jam a štol.
Polské rozhodnutí o další těžbě v dole, který leží v blízkosti českých hranic a německých hranic, vychází z posouzení dopadů těžby na životní prostředí v Česku, Polsku i Německu.
„Historické jádro města a staré dělnické kolonie začínají být velmi jiné, je to tam takové rodinné bydlení. Na sídlištích jsou obyvatelé sociálně slabší, je tam hodně drog a podobně,“ říká geolog.
Důl ČSM je posledním, kde podnik černé uhlí těží. Podle původních plánů tam měla těžba skončit letos, v červnu se ale rozhodlo o prodloužení minimálně do konce roku 2023.
Důl Turów na česko-polské hranici získal od polských úřadů nové kladné posouzení vlivu těžby na životní prostředí. Polsko tak může povolit těžbu v dole až do roku 2044.
Lidé uhlí kupují přímo od polských dolů, kde je výrazně levnější než ve skladech. Jelikož ale lidé uhlí vykupují, tak hrozí, že v Polsku bude chybět až jedna čtvrtina jeho celkové spotřeby.
Během pondělního setkání s novináři zároveň aktivisté na protest proti smlouvě uzavřeli u budovy ministerstva životního prostředí přívod vody do úřadu. Z místa je odvedli policisté.
Praha||Lenka Kabrhelová, Barbora Sochorová, Dominika Kubištová|Zprávy z domova|Vinohradská 12
K vládnímu projednání míří návrh smlouvy mezi Českem a Polskem o hnědouhelném dole Turów. Smlouva by měla ukončit letitý spor o těžbu poblíž českých hranic. Jsou obě strany ochotné se dohodnout?
„Není fyzicky možné uzavřít tak velký provoz jako je důl Turów. Povrchové doly se projektují na mnohaleté využívání,“ řekl Radiožurnálu báňský inženýr dolu Turów Rafal Skorupiňski.
Polsko rozhodnutí Soudního dvora dodržet odmítlo a požádalo soud o jeho zrušení s tím, že náhlé zastavení těžby by mohlo způsobit ekologickou katastrofu a pro zemi by mělo značné ekonomické následky.
Speciální důlní laboratoř otevřel státní podnik Diamo, který chce zkoumat riziková místa v souvislosti s těžbou uhlí. Nezmapovaných oblastí je v celém revíru ještě hodně.