V ruské Kemerovské oblasti se těží 80 procent ruského koksovatelného uhlí. Vývoz uhlí představuje přibližně 20 procent ruského vývozu energetických surovin.
Zboží za miliardy rublů podle serveru iStories míří do zahraničí, cílovou destinací je nyní místo EU hlavně Turecko. Bývalý prezident se synem se přitom roky skrývají v Rusku, kam utekli z Ukrajiny.
„Zatímco v posledních pěti letech postupovala energetická transformace EU rychleji, než kdokoli předpokládal, další progres nemůžeme považovat za zaručený,“ uvedl analytik institutu Chris Rosslowe.
Uhelné teplárny zdraží o tři až deset procent. Plynové teplárny naopak až o desetinu zlevní. I přesto bude teplo z uhlí nadále levnější. Výrazně pak zdraží teplárny využívající biomasu.
„Každým rokem chodím ke stejným lidem. Vždycky pošlu těm svým zákazníkům zprávu, že nastal čas,“ popisuje svojí práci prezident Společenstva kominíků Jaroslav Schön.
„Prioritu tady má rozvoj jádra, pro to se upravují zákony. Ale pro obnovitelné zdroje to má všechno velké zpoždění,“ komentuje v Interview Plus Edvard Sequens.
Jak se obnovuje provoz elektrických sítí po blackoutu? Za pomoci vodních a uhelných elektráren. Ty druhé se ale zanedlouho vypnou. ČEPS proto chystá nový program pro zajištění obnovy soustavy.
„Zhruba polovina tepláren stále spaluje uhlí, ale mílovými kroky v řádu jednotek let od něj odchází,“ řekl pro Český rozhlas Plus ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Z lomu ČSA firma letos propustila už 500 lidí. „Většina odcházela s osminásobkem mzdy. Na propouštění jsme se připravovali, konala se burza práce. 98 procent lidí už práci má,“ ujišťuje Petr Lenc.
Stav životního prostředí Česka stále není vyhovující a pokrok směrem ke klimatické neutralitě a plnění Zelné dohody pro Evropu malý. Konstatuje to nejnovější zpráva ministerstva životního prostředí.
Elektrárně umožní nejen ekologičtější provoz, ale připraví ji i na plánovaný odklon od uhlí ve prospěch plynu a případně i doplňkového spalování komunálního odpadu.
Zřícení mostu v americkém Baltimoru může mít výrazné ekonomické dopady. Úterní neštěstí totiž prakticky uzavřelo tamní přístav, který byl 9. nejrušnějším v USA.
Česko bude muset podle zvláštního zmocněnce pro energetickou bezpečnost na přechodnou dobu, než se postaví nové zdroje, vyjednat tzv. kapacitní platby pro část uhelných nebo i plynových elektráren.
V úterý uplyne šedesát let od chvíle, kdy československá vláda rozhodla o jeho zbourání Mostu. Zatímco se do starého města pustily buldozery, o kus dál rostlo nové.
Za rychlý odklon od fosilních paliv se ve světě běžně manifestuje, loni se na této potřebě shodlo skoro 200 zemí a vědci to považují za naprostý základ pro zmírnění člověkem způsobené změny klimatu.
Právě na základě posouzení EIA polské ministerstvo životního prostředí prodloužilo povolení pro fungování hnědouhelného dolu, který kritizují ekologové, až do roku 2044.
Návrh počítá u jaderných elektráren s poměrně širokým rozpětím jejich podílu na celkové roční výrobě elektřiny v zemi, a to od 36 do 50 procent v cílovém roce 2050.
V Česku stále nejsou pro transformaci uhelných tepláren připravené podmínky, říká v rozhovoru v pořadu Peníze a vliv manažer pro strategii holdingu EPH miliardáře Daniela Křetínského Jiří Feist.
Co bude se státní firmou dál? Sikora serveru iROZHLAS.cz prozradil, že OKD chce „zezelenit“ a na svých pozemcích třeba investovat do fotovoltaických elektráren.
V roce 2022 podnik vytěžil 1,3 milionu tun uhlí a dosáhl čistého zisku 5,1 miliardy korun, nejvyššího od roku 2011. Letos má v plánu vydobýt 1,2 milionu tun uhlí.
Podle generálního ředitele OKD Romana Sikory byla státní firma pro Tameh majoritním dodavatelem uhlí. Posledních tři tisíce tun na řízené ukončení provozu energofirmy dodala v polovině prosince.
