Johnson totiž slíbil, že do 15. února bude završena první vlna očkování čtyř nejstarších a nejohroženějších skupin v počtu 15 miliónů osob, tedy přes 25 procent populace.
Vláda zní stále velmi optimisticky, zejména ohledně přínosů brexitu, avšak ukazuje se, že vše bude složitější. Mnoho podniků je kvůli stavu nouze před bankrotem a jiné už zmizely.
S první minutou roku 2021 skončila nepříliš šťastně 47letá kapitola evropských dějin. Po vleklém vyjednání podmínek další spolupráce skončilo přechodné období a Británie nadobro opustila EU.
Úleva, uspokojení a radost, že nebude tvrdý brexit, ostražité očekávání detailů, nesouhlas či zklamání. Takto se dají shrnout značně rozdílné reakce Britů na dohodě o pobrexitových vztazích s EU.
Velká Británie je momentálně odříznutá od kontinentu. Důvodem je částečně nová mutace koronaviru, kvůli které přerušují spojení některé evropské země. Problémy způsobuje ale hlavně brexit.
Oba hlavní vyjednávači ve společném prohlášení najednou oznámili, že se ve třech oblastech – ohledně sfér rybolovu, zamezení nekalé konkurence a vládních dotací podnikům – nejsou schopni dohodnout.
Premiér Johnson slíbil ukončení stavu nouze 2. prosince a to za situace, kdy budou lidé dodržovat omezení. Jde se však oprávněně ptát, co se stane, když lockdown nezabere a bude muset být prodloužen.
Johnson má však stále na vybranou. Pokud nákaza poroste, může vyhovět opozici a zavést krátkodobý nouzový stav. Může však třeba povolit více autonomie regionům.
Britský ministr pro Severní Irsko Brandon Lewis ve sněmovně prohlásil, že Británie sice hodlá porušit dohodu o brexitu, tedy mezinárodní právo, ale „jen velmi specifickým a omezeným způsobem“.
Tak nám začíná škola a britský premiér Boris Johnson by si snad konečně mohl oddechnout. V posledních dnech totiž nemluvil o ničem jiném než o nutnosti začít výuku.
Místo trvajících oslav ovšem přišla pandemie a podle opozice odkládal nerozhodný Johnson, obávající se zjevně ztráty popularity a podporující „stádovou imunitu“, rozhodnutí vyhlásit stav nouze.