Co v rozhlase dělám:
K posluchačům hovořím. V proudových zpravodajsko publicistických blocích a taky většinu týdne v magazínu Koktejl. Naše dcera mou profesi definuje lakonicky slovy: "V práci sedí, poslouchá hudbu a občas něco řekne." Takže mám vlastně štěstí na skvělou práci!

Jak jsem se k této práci dostala:
V této budově jsem se poprvé ocitla v sedmnácti letech, coby zpívající studentka. Při té příležitosti jsem se potkala s hudebním režisérem Františkem Mixou. Netušila jsem, že se jedná o osudové setkání. O několik let později mi totiž pan František poslal osobní dopis s pozváním ke konkurzu na místo moderátora. Tak jsem přišla a dosud neodešla.

Co považuji za rozhlasová "nej" ve své práci:
Rychlost přenosu informací, neustálá nutnost udržovat mozek v bdělém stavu (člověk by neřekl, co všechno může zažít v živém vysílání). Příležitost potkat spoustu lidí nezapomenutelných i zapomenutelných a setkání s jazykem.PS: Nespornou výhodou je i to, že vás posluchač nevidí... :-)

Dosavadní kariéra:
Původně nedopatřením pedagog. Se silnějším vztahem k hudbě a umění vůbec jsem naštěstí mnoho dětí nepoznamenala. Následovalo sedmileté angažmá v Komorní scéně Aréna, spolupráce s Českou televizí (Černé ovce, Dobré ráno, Hledám práci), lektorská činnost v oblasti komunikace a společenského chování.

Co jsem ochotna na sebe prozradit:
V rádiu jsem našla svého muže, takže jsem si vlastně vzala práci domů. A baví mě to. Moje dorůstající dcera Vendula mi vrací všechno, co jsem prováděla své mamince, proto ve chvílích volna relaxuji. Třeba s naší černou labradorkou. Ulétávám při jazzu, naslouchám soulu, a neodolám tuňákovému salátu.

Telefon: 596 203 130 (produkce)