Ten rozhodoval ve sporu, který byl možná nezáživně procesní. Tři soudci z pěti vytáhli historické pravidlo zvané 2x1. To znamená, že se každý den ve vězení před vynesením rozsudku počítá za dva, tedy že se odsouzenému z délky konečného trestu odečítá dvojnásobek dní strávených ve vazbě. Toto pravidlo vytvořili v roce 1994 a mělo za cíl urychlit soudní procesy. Minulo se ale cílem a nakonec ho zrušili.

Teď ale soud tento trestní bonus přiznal Luisu Muiñovi, odsouzeného za únos a mučení pěti lidí v nemocnici ve městě Posadas v průběhu vojenské diktatury. Rozhodnutí nejvyššího patra soudní moci v Argentině tak potvrdilo jeho předčasné propuštění z 13letého trestu. Precedentní rozsudek ale zároveň znamenal, že by se podobně mohli dostat předčasně na svobodu stovky totalitních mučitelů.

foto: Reuters

Argentinská vojenská diktatura a její zločiny označované také jako špinavá válka, netrvaly dlouho – od začátku 70. let do roku 1983. O to víc ale byly kruté. Podle oficiálních míst bylo obětí státem organizovaného teroru 18 tisíc, podle lidskoprávních aktivistů 30 tisíc. Odpůrci režimu byli mučeni, nechávali se zmizet, zabíjeli se a nechyběly ani tak kruté způsoby, jako vyhazování uspaných zmučených lidí zaživa z letadel vysoko nad mořem. Armáda a tajná policie organizovaly rozsáhlý program odebírání dětí nepohodlným osobám a umisťování do cizích rodin.

Jihoamerická země hned po konci krvavého režimu začala strůjce i vykonavatele ohavností soudit a odsoudila je. Jenže by to nebyla Jižní Amerika, aby něco tak náročného jako vypořádávání se s minulostí ještě nezdramatizovala. Pod tlakem armády byl přijat zákon o tlusté čáře za minulostí a zákon, který očišťoval většinu příslušníků ozbrojených složek ze zločinů v průběhu diktatury.

Tohle nadiktované zapomenutí krutostí ale po dalších víc než 15 letech zákonodárci zrušili a v roce 2006 padl první rozsudek, který označil činy konané pod hlavičkou státního terorismu za zločiny proti lidskosti a genocidu. Do vězení se po desítkách let dostaly nakonec i samotné hlavy vojenské diktatury. Desítky dětí, odebrané umučeným matkám, se díky rozsáhlému genetickému pátracímu programu organizace Babičky z Květnového náměstí dostaly zpátky ke svým pravým rodinám.

A najednou se po 33 letech od skončení diktatury vrací jak bumerang minulost – tedy zcela překvapivé rozhodnutí nejvyššího soudu, které opět hraje do karet někdejším vrahům a mučitelům. Argentinská veřejnost ale zasáhla. Ke křiku na nejdůležitějším náměstí v zemi a tisícům bílých šátků, symbolizujícím plenky unesených dětí, se přidal kongres. Netrvalo to ani týden a bleskově schválil zákon, který definitivně ruší pravidlo 2x1 pro pachatele zločinů proti lidskosti a genocidy.

Těžce a dlouze vydobytou pověst země, která se dokáže vypořádat s bolestivou minulostí, si tentokrát Argentinci vzít nenechali.

David Koubek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít