AFP připomněla, že už z minulých prezidentských voleb v roce 2023 starostu vyřadilo odsouzení za urážku členů volební rady, a tak zvítězil stávající prezident Erdogan.
Nynější vlna demonstrací pod názvem Slovensko je Evropa odstartovaly po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky zaútočila na Ukrajinu.
Hnutí Kreni-Promeni požaduje mezinárodní prošetření toho, zda byla použita na protestu sonická zbraň. Vypsalo petici, kterou podepsalo přes 580 tisíc srbských občanů.
Dvacítka protestujících přerušila debatu premiéra Petra Fialy (ODS) v atriu FSS Masarykovy univerzity v Brně. Premiér k protestujícím přistoupil a nabídl jim, ať se do debaty zapojí.
Po listopadové nehodě v Novém Sadu se v Srbsku vzedmuly studentské protesty. Demonstrující požadují řádné fungování státních institucí a přijetí odpovědnosti za 15 mrtvých, které si tragédie vyžádala.
„Štěnice se uložily k zimnímu spánku,“ uvedl Orbán. „Likvidujeme finanční mašinérii, která si za korupční dolary koupila politiky, soudce, novináře, pseudoobčanské organizace a politické aktivisty.“
Stovky studentů blokují hlavní budovy státní televize a rozhlasu na protest proti označení za hordu. Několikaměsíční demonstrace reflektují nespokojenost s vládou a rostoucí napětí v zemi.
K e-mailu jsou přiložena dvě videa, která mají údajně ukazovat zásah policie proti demonstrantům, kteří na protest i přes zákaz přinesli české vlajky. Záběry ale pocházejí z 18. října 2020.
Dlouhodobě nejvíce lidí se účastní demonstrací právě v Bratislavě, kde se podle agentury zajišťující bezpečnost akce shromáždilo na 9000 až 11 000 lidí.
Dva zákonodárci byli zraněni, uvedla předsedkyně parlamentu Ana Brnabićová, přičemž jedna z nich, Jasmina Obradovićová ze strany SNS, utrpěla mrtvici a je v kritickém stavu.
„Slovenská vláda má ale dvě tváře. Jedna věc jsou hlasování na domácí půdě, v Bruselu ale pak hlasuje za všechny sankce a na pomoc Ukrajině,“ říká pro Český rozhlas Plus Viera Dubačová.
Účastníci drželi podle agentury DPA plakáty s nápisem „Nenávist není alternativa“ či „Netolerujme netoleranci“. Na jiném bylo „Celý Hamburk nenávidí AfD“.
Jde o částku 65 000 rublů (asi 17 000 korun) měsíčně. Příspěvky přišly po demonstracích na Rudém náměstí v Kursku, kde opakovaně protestovalo několik desítek lidí kvůli životním podmínkám.
Arcibiskup a další vysoce postavení duchovní podle protestujících kryjí sexuální zneužívání v církvi. Jako symbol zranitelnosti obětí položili organizátoři na okno paláce tři páry dětských bot.
Státní zástupkyně Gabriela Tilmannová podezřelého charakterizovala jako věřícího, který se pravidelně modlil a chodil do mešity. Své náboženské přesvědčení dával najevo i na sociálních sítích.
„Rétorika na demonstracích je vedena v morální rovině. Říkají ‚slušnost‘. To je jako v roce 89,“ říká v rozhovoru pro Český rozhlas Plus Pavel Kosatík. Dodává, že je škoda, že se nejedná o pokrok.
Stovky studentů v Bělehradě krátce před 11.00 zablokovali důležitou křižovatku a navazující most. Po 15 minutách ticha k uctění 15 obětí studenti vhodili do řeky Sávy 15 bílých růží.
V Hannoveru se na shromáždění svolaném hnutím Babičky proti krajní pravici sešlo asi 24 000 lidí. V Berlíně se minulou sobotu na takovém protestu sešlo 160 000 lidí.
V Bratislavě dav lidí zaplnil náměstí u úřadu vlády už před začátkem protestu a skandoval hesla také proti premiérovi Robertovi Ficovi. Demonstrace Slováků se konala také na náměstí Svobody v Brně.
Ve věku 77 let zemřela Taťjana Bajevová, účastnice srpnového protestu na moskevském Rudém náměstí proti invazi vojsk Varšavské smlouvy. O jejím úmrtí informovala nevládní organizace Memorial.
Několikatisícihlavý dav přišel do parku u Kapitolu, sídla Kongresu, aby dal najevo svou nespokojenost s tím, že stát možná začíná ovládat někdo, kdo nebyl zvolen.
Předseda konzervativní unie CDU/CSU ve středu s pomocí AfD prosadil nezávaznou rezoluci požadující zpřísnění migrační politiky. Tím podle demonstrantů porušil princip protipožární zdi.