Nejvíce se to projevilo po této neděli, kdy Nejvyšší soud publikoval své poslední rozhodnutí, podle kterého má ministr spravedlnosti Jariv Levin zahájit proces volby předsedy Nejvyššího soudu.
Na výročí 11 měsíců trvání války v pásmu Gazy demonstrovaly statisíce lidí v Tel Avivu a dalších městech. Podrobnosti sdělila Radiožurnálu Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd.
Sobotním protestům předcházela v pondělí generální stávka a minulou neděli neméně rozsáhlé demonstrace v reakci na nalezení šesti mrtvých rukojmích v tunelu na jihu Pásma Gazy.
Trojice slovenských vládních stran ve společném prohlášení tvrdí, že lidé skandovali štvavá hesla a že za případný další útok na představitele vládní koalice bude nést odpovědnost politická opozice.
Organizátoři s odvoláním na informace policie uvedli, že na demonstraci přišlo 9000 lidí. Dav došel sídlu ministerstva kultury v centru slovenské metropole.
Britská policie v souvislosti s nepokoji zatkla už 500 lidí, přes 100 obvinila a někteří už byly i odsouzeni, dokonce i k několikaletým trestům vězení.
Katalánský expremiér Carles Puigdemont, který koncem října 2017 utekl ze Španělska před trestním stíháním, ve středu oznámil, že se ve čtvrtek vrátí do Barcelony.
V severoirském Belfastu na policisty létaly kameny a zápalné lahve, v Plymouthu na jihozápadě Anglie se zase na 150 strážců zákona muselo vyrovnat s útoky pyrotechnikou a cihlami.
Nedělní protesty si vyžádaly nejméně 95 obětí. Úřady po nich vyhlásily v zemi zákaz vycházení a zablokovaly přístup k internetu. Demonstranti ale navzdory tomu vyšli v pondělí do ulic metropole znovu.
Policie zasahovala proti početné skupině lidí u hotelu Holiday Inn v Tamworthu. Demonstranti na hotel „házeli předměty, rozbíjeli okna, zapalovali ohně a útočili na policii“.
Demonstrace reagovaly na nepravdivé informace na sociálních sítích, podle nichž útočil imigrant a muslim. Podezřelý se však podle policie narodil ve velšském Cardiffu a s islámem nemá nic společného.
Ústřední komise ve Venezuele vyhlásila Nicoláse Madura jako vítěze prezidentských voleb. Výsledky voleb opozice odmítla, zpochybňuje je také řada zemí.
Polský premiér Donald Tusk vyjádřil zklamání nad tím, že se ve vládní koalici nepodařila dekriminalizace potratů prosadit. Řekl, že chtěl, aby „peklo žen“ skončilo.
Studentské hnutí, které za demonstracemi stojí, v pondělí na 48 hodin protesty přerušilo a jeho vůdce prohlásil, že nechce reformy „za cenu takového krveprolití“.
Kolaps způsobila porucha na Rostovské jaderné elektrárně a trvá už čtvrtým dnem. Potíže postihly také Rostovskou oblast, Krym, Dagestán, Stavropolský kraj a Kabardsko-balkarskou autonomní republiku.
Podle úřadů byly tento týden při střetech zraněny také tři stovky policistů. V Bangladéši platí celou sobotu zákaz vycházení, který úřady vyhlásily kvůli studentským demonstracím.
Vzhledem k předvolebním průzkumům favorizujícím Národní sdružení se původní protest proti vítězství krajní pravice ve Francii v podstatě změnil v nadšenou oslavu její porážky.
AfD bude volit nové vedení. Projednat chce také výsledek nedávných voleb do Evropského parlamentu, ze kterých vzešla po opoziční konzervativní unii CDU/CSU jako druhá největší politická síla.
Jako jeden z důvodů pro rozhodnutí rozpustit parlament se podle expertů nabízí i Macronovo skálopevné přesvědčení, že Francouzi si extrémně pravicového premiéra už jen z principu nezvolí.
Tisíce žen opět demonstrovaly v největším brazilském městě Sao Paulu proti návrhu zákona, podle něhož by byl potrat od 22. týdne považován za vraždu, a to i v případě znásilnění.
Marine Le Penová, šéfka nacionalistického Národního shromáždění, se v sobotu ocitla v podobné situaci jako její otec před 22 lety. Také proti jeho možnému vítězství ve volbách Francie protestovala.
