„To, co se u nás děje, jde nad rámec Gruzie. Pokud by Rusko uspělo s tím, o co se u nás snaží, pak to bude moct použít i jinde,“ varuje v rozhovoru pro podcast Bruselské chlebíčky Zurabišviliová.
Stále populárnější vůdce hlavní opoziční strany Özgür Özel promluvil z tribuny před radnicí istanbulské čtvrti Şişli. Jejího starostu zatkla společně se starostou celého Istanbulu policie.
„Důvody, proč protestuji, jsou strach z odklonu od demokracie, špatná ekonomická situace a korupce,“ uvádí v rozhovoru pro iROZHLAS.cz 24letá členka turecké opoziční Lidové republikánské strany (CHP).
„Ruce pryč od demokracie!“ znělo v menších městech i velkých metropolích na protivládních demonstracích, kam přišli lidé vyjádřit své rozčarování z Trumpova počínání i strach z nástupu moci oligarchů.
Organizátoři reagují na návrh zákona, kterým chtějí poslanci označit vybrané nevládní organizace jako lobbisty. Původně zákon počítal s tím, že budou organizace označeny jako zahraniční agenti.
„Ukončují výzkumy, takže pacienti léčení v jeho rámci najednou přestali dostávat své léky, třeba ty na rakovinu, co zachraňují život,“ zlobí se Emma, která pracuje jako lékařka.
V Turecku a v Sýrii se v těchto dnech odehrávají významné politické posuny. Jenže oba státy jakoby se míjely na pomyslném eskalátoru, každý míří jiným směrem.
„Jsme naštvaní, že nemůžeme žít tak svobodně jako lidé jinde v Evropě nebo Spojených státech. Je mi osmnáct let a nikdy jsem nezažil jinou vládu,“ říká student z Ankary.
Izraelská armáda uvedla, že zahájila pozemní operaci s cílem rozšířit „bezpečnostní zónu“ v jižní části Pásma Gazy. Po celém Izraeli včetně Tel Avivu se v sobotu konají protesty proti izraelské vládě.
Desetitisíce lidí se v sobotu v Istanbulu zúčastnily demonstrace, kterou svolala turecká opozice. Vadí jim zadržení politického soupeře současného prezidenta Recepa Erdogana, Ekrema Imamoglua.
Turecká policie zadržela devět novinářů, kteří zpravodajsky pokrývali protesty proti zatčení istanbulského starosty Ekrema İmamoğlua. Úřady také blokují některá internetová média.
AFP připomněla, že už z minulých prezidentských voleb v roce 2023 starostu vyřadilo odsouzení za urážku členů volební rady, a tak zvítězil stávající prezident Erdogan.
Nynější vlna demonstrací pod názvem Slovensko je Evropa odstartovaly po prosincové schůzce Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, jehož země v únoru 2022 vojensky zaútočila na Ukrajinu.
Hnutí Kreni-Promeni požaduje mezinárodní prošetření toho, zda byla použita na protestu sonická zbraň. Vypsalo petici, kterou podepsalo přes 580 tisíc srbských občanů.
Dvacítka protestujících přerušila debatu premiéra Petra Fialy (ODS) v atriu FSS Masarykovy univerzity v Brně. Premiér k protestujícím přistoupil a nabídl jim, ať se do debaty zapojí.
Po listopadové nehodě v Novém Sadu se v Srbsku vzedmuly studentské protesty. Demonstrující požadují řádné fungování státních institucí a přijetí odpovědnosti za 15 mrtvých, které si tragédie vyžádala.
„Štěnice se uložily k zimnímu spánku,“ uvedl Orbán. „Likvidujeme finanční mašinérii, která si za korupční dolary koupila politiky, soudce, novináře, pseudoobčanské organizace a politické aktivisty.“
Stovky studentů blokují hlavní budovy státní televize a rozhlasu na protest proti označení za hordu. Několikaměsíční demonstrace reflektují nespokojenost s vládou a rostoucí napětí v zemi.
K e-mailu jsou přiložena dvě videa, která mají údajně ukazovat zásah policie proti demonstrantům, kteří na protest i přes zákaz přinesli české vlajky. Záběry ale pocházejí z 18. října 2020.
Dlouhodobě nejvíce lidí se účastní demonstrací právě v Bratislavě, kde se podle agentury zajišťující bezpečnost akce shromáždilo na 9000 až 11 000 lidí.
Dva zákonodárci byli zraněni, uvedla předsedkyně parlamentu Ana Brnabićová, přičemž jedna z nich, Jasmina Obradovićová ze strany SNS, utrpěla mrtvici a je v kritickém stavu.
„Slovenská vláda má ale dvě tváře. Jedna věc jsou hlasování na domácí půdě, v Bruselu ale pak hlasuje za všechny sankce a na pomoc Ukrajině,“ říká pro Český rozhlas Plus Viera Dubačová.
Účastníci drželi podle agentury DPA plakáty s nápisem „Nenávist není alternativa“ či „Netolerujme netoleranci“. Na jiném bylo „Celý Hamburk nenávidí AfD“.
Jde o částku 65 000 rublů (asi 17 000 korun) měsíčně. Příspěvky přišly po demonstracích na Rudém náměstí v Kursku, kde opakovaně protestovalo několik desítek lidí kvůli životním podmínkám.
Arcibiskup a další vysoce postavení duchovní podle protestujících kryjí sexuální zneužívání v církvi. Jako symbol zranitelnosti obětí položili organizátoři na okno paláce tři páry dětských bot.