Berlínská zeď – symbol nového nevolnictví

Jako se staví vysoké ploty a zdi kolem věznic a blázinců, aby nebezpeční jedinci neohrožovali občany, v zemích okupovaných sovětskou armádou si sami občané kolem sebe museli budovat zátarasy z ostnatého drátu, zdi a rušičky, aby sami neviděli a neslyšeli, jak se žije a přemýšlí ve svobodném světě. Celá populace tím byla systematicky ponížena: bylo zavedeno nové nevolnictví.

Komentář Praha Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Berlínská zeď

Berlínská zeď byla postavena právě před šedesáti lety, tedy ve dnech 12. a 13. srpna roku 1961. | Foto: A J Butler | Zdroj: Wikimedia Commons | CC BY 3.0,©

Berlínská zeď, která dělila rozdělené město, které bylo rozparcelované těsně po druhé světové válce na čtyři sektory: americký, britský, francouzský a sovětský, byla postavena právě před šedesáti lety, tedy ve dnech 12. a 13. srpna roku 1961. Definitivně tak oddělila západní sektory od sovětské zóny.

Stala se symbolem rozdělené Evropy: oddělovala ostrov svobody, tzv. Západní Berlín, od zbytku okupované tzv. Německé demokratické republiky (NDR).

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Hvížďala: Berlínská zeď – symbol nového nevolnictví

K její stavbě se rozhodli sovětští politici spolu s Walterem Ulbrichtem poté, co NDR opustilo asi půl milionů lidí, kteří chyběli v továrnách, v úřadech i na vysokých a středních školách. Po různých vylepšeních byla zeď dvojitá, vysoká 3,6 metru a dlouhá 160 kilometrů. V meziprostoru bylo zorané pásmo a strážní věže a po lidech, kteří se rozhodli NDR opustit, se střílelo.

Neváhejte střílet

Rozkaz z roku 1973 zněl: „Neváhejte s použitím střelné zbraně, a to i v případě, že hranici se pokouší narušit skupina, v níž jsou ženy a děti... Toto je běžná taktika zrádců.“ Kolik přesně lidí bylo při přechodu zabito, se neví: oficiální údaje se pohybují od 140 do 200.

Mezi tzv. Západním Berlínem a NDR bylo několik oficiálních přechodů, z nichž nejznámější je Checkpoint Charlie, kde 26. července 1963, tedy skoro přesně po dvou letech, které uplynuly od stavby této ostudné zdi, promluvil americký prezident John Fitzgerald Kennedy. V jeho projevu zazněla památná věta: „Ich bin ein Berliner,“ Jsem Berlíňan.

Těmito dvěma slovy vyslal sovětům jasný signál: Spojené státy nikdy nedopustí okupaci celého Berlína. Tato část města zůstane navždy součástí svobodného světa. A 13. června 1987 další americký prezident Ronald Reagan u Braniborské brány zase prohlásil: „Pane Gorbačove, otevřete tuto bránu a strhněte zeď!“ To se stalo v noci z 9. na 10. listopadu 1989.

Memento

Dnes najdete na několika místech symbolické zbytky zdi a na většině dalších míst bývalou zeď připomínají bílé kostky v dláždění a na dopravních tepnách. Nejdelší zachovaný kus původní zdi se nalézá u řeky Sprévy.

Měřila více než 100 kilometrů a rozdělovala třímilionové město. Před 60 lety vznikla Berlínská zeď

Číst článek

Zbytku zdi ve čtvrti Kreuzberg, která má něco přes tisíc metrů, se dnes říká East Side Gallery a je celá pomalovaná politickými motivy. Zájemci o bližší informace o lidech a způsobech, jak byla tato zeď překonávaná, je najdou v Mauermuseum, v Muzeu Berlínské zdi, které se nalézá v blízkosti zmíněného přechodu Checkpoint Charlie již od roku 1962.

Němci si v den výročí připomínají tuto událost dramatickým filmem 3 a 1/2 hodiny, natočeným podle skutečné události, který budou vysílat veřejnoprávní televize ARD a ZDF.

Autor je publicista

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme