Proč chce jít k volbám tak málo lidí?

Podle agentury Median u nás letos klesl historicky na nejnižší úroveň zájem o volby. Ještě před dvěma lety chtělo jít k volbám skoro 80 procent dotázaných. Počátkem letošního roku jenom něco málo přes 60 procent, v dubnu 54, v květnu už jen 53 procent. Trend je zřetelně klesající.

Komentář Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ve čtyřech okrscích ústeckého Mojžíře byla rekordně nízká volební účast. V průměru k volbám přišlo 19,26

Trend v Česku je opačný než třeba v Rakousku, kde volební účast roste | Foto: Gabriela Hauptvogelová | Zdroj: Český rozhlas

Je tomu opačně než v sousedních zemích, kde vyhrocenější politická situace kvůli Alternativě pro Německo – v Rakousku díky Svobodným – volební účast dosáhla bezmála 80 procent. U nás je podobná situace kvůli Babišovi (ANO), který by nejraději vládl sám a stát řídil jako svou vlastní formu, a lidé jsou laxní.

Přehrát

00:00 / 00:00

Karel Hvížďala: Proč chce jít k volbám tak málo lidí?

Nejsnadnější odpověď, proč tomu tak je, je: Strany a státní instituce se nacházejí v latentní občanské válce, která jako zbraně využívá emoce a gesta, a ta už nudí. Jsou stále stejná či velice podobná a hlavně nepřesvědčivá, chaotická a nereflektují složitou situaci celé naší civilizace.

Rozhodne tichá většina?

A to je přesně ten okamžik, kdy političtí podnikatelé vsadí na tzv. tichou většinu, která je vždy konzervativní a nestojí o změny. A právě jim začnou slibovat, že pokud budou u moci, nic nezmění – slíbí jim nesplnitelné.

Taková taktika sice dlouho nevydrží, ale tichá většina je za ni vděčná – a ti, co touží po moci, ji úspěšně využijí. Zvlášť, pokud jsou staří a výhra na jedno volební období jim stačí.

„Hodně lidí instinktivně cítí, že tomu, co politici říkají, nemohou sami věřit – a vidí je jako špatné herce na ochotnickém představení v sokolovně v Horní Dolní.“

Síla politických podnikatelů je výhradně v povolnosti jejich publika – probouzejí sen o pasivitě. A i ten, kdo se opírá o tyto lidi, jako u nás Babiš, prokazuje jen svoji slabost – bojí se jiné budoucnosti.

Závod o AI

Jenže na celé naší planetě probíhá kromě horkých a studených válek zásadní boj, a tím je závod o umělou inteligenci. Kdo se tohoto boje nezúčastní, s tím se nebude počítat. Bude ho čekat osud koní, jak říká Niall Ferguson ze Stanfordovy univerzity.

Koně sice stále existují a mohou být dokonce velmi hezcí, ale už dávno přestali být hlavním dopravním prostředkem. Už nikdy nemohou konkurovat superrychlým vlakům a letadlům.

Karel Hvížďala, komentátor | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

Karel Hvížďala, komentátor | Foto: Kateřina Cibulka | Zdroj: Český rozhlas

A podobně to bude se zeměmi a městy, která jsou sice krásná, ale přestanou být zajímavá pro stále větší počet lidí, kteří se zajímají jen o nové výtvory.

Proto je na prospektech cestovních kanceláří už častěji Tančící dům než panorama Hradčan. Budou-li nás obcházet výzkumné instituce zabývající se umělou inteligencí, jako nás po smrti Karla IV. obcházely obchodní cesty, budeme zase patřit k jiné civilizaci.

Náš starý národní kulturní model, který nejpřesněji vystihuje heslo přisuzované Švejkovi: „To chce klid“, či přesvědčení, že nejdůležitější je pohoda, by nás tentokrát mohl definitivně posunout na Východ.

Když budu volně parafrázovat Wittgensteina: Když o něčem odmítají politici mluvit, můžeme o tom alespoň psát.

Autor je publicista

Karel Hvížďala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme