Od pondělí najdou lidé na webu Archivu bezpečnostních složek příběhy československých hrdinů, které nacisté zavraždili na centrálních popravištích třetí říše.
V Argentině zemřel jeden z posledních přeživších ze Schindlerova seznamu, tedy skupiny Židů zachráněných před nacistickým vyhlazením německým podnikatelem Oskarem Schindlerem. Bylo mu 99 let.
Svůj podíl nejen v bitvě o Británii označoval jen za úkol, ke kterému byl vycvičen. „Nepovažoval to za epochální moment v historii RAF či Spojeného království,“ uvedlo letectvo.
Doris Grozdanovičová na začátku války zažila sešup jako většina židovských obyvatel protektorátu: vyhodili ji ze školy, rodinu vystěhovali z velkého bytu, museli se nastěhovat na okraj města.
Gidon Lev se narodil jako Peter Löw v roce 1935 v Karlových Varech, přežil se svou matkou během holokaustu čtyři léta v Terezíně, zatímco nepřežilo 26 členů jeho rodiny.
O většinu německých hrobů se po roce 1945 nikdo nestará a někde takto zanikly celé hřbitovy. Pomoct s péčí alespoň o část z nich má nová dotace ministerstva pro místní rozvoj.
Pražané většinou neměli s bombardováním zkušenost, mnozí neodešli do krytů ani do sklepů. Pořad Příběhy 20. století se opírá o vzpomínky a o osobní výpovědi.
Na Prahu zaútočilo 62 amerických bombardérů z osmé letecké armády přesně ve 12.24 a svrhly celkem 152 tun pum – z toho 371 tříštivých a 8000 zápalných.
Nálety na město nebyly nejhorší počtem obětí ani množstvím zničených objektů, ale koncentrací pum shozených na civilisty. A historikové se dodnes nemůžou shodnout, jestli mělo vojenský smysl.
„Myslím si, že je v tom proruském a protiamerickém postoji velmi autentický,“ říká v rozhovoru pro iROZHLAS.cz slovenský politolog Grigorij Mesežnikov.
a co bojovali veteráni a veteránky britské Royal Air Force? Stýskalo se jim po domově? A co je čekalo po návratu? Příběhy pětice z nich přináší komiksová kniha Hangár: RAF ve vzduchu i na zemi.
Ve věku 101 let zemřel ve Spojených státech válečný pilot Antonín Fajkus. Příběh „zapomenutého pilota“ popsal Radiožurnálu historik Jiří Klůc, který ho objevil pouhou náhodou.
Fajkus se narodil v roce 1923 na Hodonínsku. Jeho rodina se ale kvůli hospodářské krizi přestěhovala do Chicaga. Po útoku na Pearl Harbor se pak Fajkus přihlásil do amerického letectva.
Plamínková prosazovala zastoupení žen v politice a státní správě, nárok na mateřskou dovolenou, zakládání školek – zkrátka možnosti, díky nimž by ženy dosáhly na rodinný a zároveň i pracovní život.
„Když za mnou poprvé pánové přišli s tím, že objevili tajnou továrnu někde v Údolíčku, v Akátkách, tak jsem jim samozřejmě nevěřil,“ vzpomíná nezávislý starosta Židenic Petr Kunc.
„Pokud se při kritice Izraele, která může být legitimní, objeví představa, že Stát Izrael nemá sám o sobě právo na existenci nebo je zdrojem absolutního zla, tak to je démonizace,“ říká Charvát.
Mezinárodní den památky obětí holokaustu si připomínají lidé ve světě i v Česku. Například v Terezíně tradičním průvodem světel nebo vystoupením Dismanova rozhlasového dětského souboru.
Jiří Pradáč onemocněl v Terezíně úplavicí, trpěl nesnesitelnými bolestmi břicha a průjmy. Po několika dnech na ošetřovně se zesláblý vrátil do pracovní jednotky.
Sovětští vítězové si v Evropě počínali bezohledně, často znásilňovali ženy a mnoho lidí odvlekli do táborů gulagu. Tyto Příběhy 20. století se váží právě k válečnému Maďarsku a k Budapešti.
Před šesti lety zemřel Jiří Brady. V Česku známý především kvůli kauze se státním vyznamenáním. Tento článek se ale zaměřuje na jeho dětství, zatčení rodičů a následný život v internačních táborech.
Nacisté dokázali vytvořit atmosféru strachu i získat na svou stranu nejen extremisty, kteří s nimi sympatizovali, ale také oportunisty, říká pro Český rozhlas Plus historička Eva Janečková.
„Orgie česko-německého přátelství nezažíváme. Hovořit můžeme o etapě klidné tolerance, ale lepší to není. Víme, jak je to s Rakušany. A k Polákům se často chováme hanebně podezřívavě,“ říká Kosatík.
„Rudá armáda a národy bývalého Sovětského svazu sehrály nenahraditelnou úlohu při porážce fašismu a vítězství ve 2. světové válce. Vláda SR se hodnotově hlásí k odkazu boje proti fašismu,“ uvedl Fico.
Film Krajan se odehrává během silvestrovského večera roku 1944 v Sudetech na chatě odstřihnuté od civilizace. Setkává se v ní starší muž s důstojníkem SS.
Slovensko nakonec bylo „navenek“ samostatné, ve skutečnosti to bylo jinak. Přestože na jejich území nacističtí vojáci nebyli, politické řízení bylo jednoznačně pod vlivem Hitlera.