Vlivem nejistoty na trzích totiž letos kryptoměna převzala roli bezpečného přístavu pro úspory z různých koutů světa, a posílila na 2,5 násobek. Což je paradoxní, protože výkyvy cen bitcoinu jsou oproti výkyvům dolaru či zlata, tedy tradičních přístavů, nesrovnatelně bouřlivější. Nynější vývoj bitcoinu vedl k celkem roztomilé přestřelce dvou vážených akademiků.

Přehrát

00:00 / 00:00

Tereza Zavadilová: Bitcoiny pro čističe bot

Nouriel Roubini je známý americký ekonom a také hlasitý kritik kryptoměn. Prohlásil třeba, že bitcoin je největší bublina v historii lidstva. A že jeho cena skončí na nule. Kryptoměny jsou prý páchnoucí žumpa a bitcoin „shitcoin.“

V půlce listopadu, když už kryptoměna stoupala k vrcholu, připustil, že bitcoin může být částečným uchovatelem hodnoty. Jeho nabídka je závislá na algoritmu, takže mu tolik nehrozí znehodnocení.

Tím nadzvedl uznávaného britského finančního historika Nialla Fergusona. „Kdybych byl takový milovník přirovnání, jako je on, řekl bych, že toto je největší obrácení od případu svatého Pavla,“ uštěpačně napsal v rozsáhlé eseji o kryptoměnách.

Zmíněný Ferguson naopak považuje bitcoin za cosi jako digitální zlato a je přesvědčen, že katastrofy, jako je současná pandemie, historicky vedou ke zrychlení vývoje – a finančních inovací, které se teď logicky přesouvají do online prostoru.

Prasknutí kryptoměnové bubliny?

Na tom určitě něco je. Bankéři se už pár let hrozí toho, že jejich kamenné domy čeká podobný osud jako papírové noviny. Takzvané decentralizované finance postavené na kryptoměnách jsou zatím jen na obzoru, ale banky už začala drtit nadnárodní superrychlá konkurence v podobě fintechových platforem, jako je Revolut či Pay Pal.

Obě mají svůj podíl na nárůstu ceny bitcoinu, protože letos umožnily zákazníkům nakupovat kryptoměnu mnohem jednodušeji než klasické aplikace. Takže se k ní brzy dostanou i pověstní taxikáři a čističi bot.

Tedy, jak praví burzovní bonmot, obyčejní lidé, kteří se do investičních instrumentů nahrnou ve chvíli, kdy je prasknutí bubliny na obzoru.

Fiat money?

Překážkou kryptoměnové změny světa je regulace států, potažmo centrálních bank. Ty logicky neuznávají kryptoměny jako plnohodnotné měny. Kryptoměnoví nadšenci říkají tradičním penězům Fiat money, tedy peníze z moci úřední (protože výraz „fiat“ znamená latinsky „budiž“). Kdežto kryptoměny nemají úředně stanovenou, ale jen konsenzuální hodnotu.

To je zároveň past kryptoměn – pokud by je úřady uznaly a začaly regulovat, staly by se z nich „normální“ peníze a se ztrátou suverenity by přišly o většinu půvabu.

Převzato z Plusu

Nedávná spekulace, že chce americká administrativa ještě před odchodem Trumpa do ekosystému kryptoměn zasáhnout – kvůli praní špinavých peněz a financování terorismu – poslala krátkodobě bitcoin prudce dolů.

Prasknutí kryptoměnové bubliny, ale na rozdíl od situace před třemi lety, kdy to pak šlo velmi rychle, může být ještě daleko. Svět se do onlinu přesunul nečekaně rychle. Pandemie důvěrou v úřady celkem otřásla a banky sedí na hoře dluhů, takže lidé se bojí inflace a zvyšování daní. A kryptoměny jim zatím umožňují mít něco ulito mimo dohled státu.

Autorka je šéfredaktorka deníku E15

Tereza Zavadilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít