Pivo proti Babišovi? Politoložka v pozvánce vidí snahu Starostů převzít pirátské voliče

Praha 26. srpna 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

V neděli večer se měli sejít předsedové koalice Spolu, Starostů a Pirátů na společném pivu v Brně. Stihli se ale rozhádat dřív, než k tomu došlo, tak to na mě aspoň působilo z jejich komunikace na sociálních sítích, kde se velmi transparentně domlouvali, že se sejdou a domluví, takže se všechno odehrálo před zraky veřejnosti. Mělo to být podle vás součástí kampaně? Nestala se z toho tak trochu komedie v přímém přenosu?
Předpokládám, že to asi byla součást kampaně, minimálně u Starostů, ale asi nebyla úplně povedená. Neřekla bych, že by to byla komedie v přímém přenosu a že je to až tak důležitá věc. Takových věcí se asi v kampani stalo a ještě stane dost a pravděpodobně to v budoucnosti zapadne. Nebyla to úplně velká věc.

Šéf Pirátů Zdeněk Hřib totiž napsal, že chce, aby u toho piva „proti Babišovi“, abych to tak nazval, byla veřejnost. Že nechce, aby to byla nějaká tajná schůzka ve sklepě, a že chce na kolegy apelovat, aby závazně odmítli spolupráci s ANO, což Vít Rakušan ze Starostů pochopil tak, že se setkání neuskuteční. Nakonec se uskuteční v úterý v Malostranské Besedě, ale zřejmě bez Zdeňka Hřiba, nicméně prý tam bude mít volnou židli, kdyby chtěl přijít. Bude se tedy scházet jenom Vít Rakušan jako šéf Starostů a Petr Fiala jako předseda koalice Spolu. Ale tito dva se vídají a budou vídat po prázdninách na vládě, tak k čemu to setkání je?
Je to podivné. Když nad tím přemýšlím, tak si říkám, že se na to můžeme podívat ze dvou úhlů pohledu. Ten první by byl, klidně těmto stranám věřme, co voličům a nám říkají, tedy že se chtějí sblížit, ukázat, že koalice v budoucnosti bude možná, že je spojuje jedno velké téma, jímž je, že nechtějí vládnout s Andrejem Babišem. To je podle mě důležitý vzkaz, který by tyto strany chtěly voličům sdělit a který může být hodně důležitý pro voliče stran, řekněme, bývalé vládní koalice. Klidně se na to můžeme dívat takto, ale potom tam nesedí reakce Pirátů a obecně to, jak to zatím vypadá. 

Na to se můžeme podívat druhým způsobem, a to je pohled strategie v rámci volební kampaně. Říkala jsem si, že je to možná pokus Starostů o převzetí vlastnictví tématu. V politologii je teorie, která říká, že strany se snaží vlastnit témata, být v nich co nejrelevantnější, přesvědčit voliče, že tématu, o kterém obvykle nejvíc mluví, nejvíc rozumí a budou ho schopny v budoucnosti řešit nejlépe. Ve této chvíli máme podobu kampaně, kdy téma, jestli si dovedeme představit budoucí vládu s Andrejem Babišem, nebo ne, do velké míry polarizuje voliče i politické strany. Když přemýšlíte o tom, že byste volili koalici Spolu, tak už asi nepřemýšlíte o tom, že budete volit ANO nebo SPD. A stejně je to naopak ˗ jestliže přemýšlíte o tom, že budete volit ANO, tak určitě nepřemýšlíte o tom, že byste volili například Piráty. Pokud ještě dochází k přechodům voličů, tak je to obvykle uvnitř těchto bloků. Možná se ještě přetahují Piráti o nějaké nerozhodnuté hlasy se Starosty nebo s koalicí Spolu a podobně je to v bloku kolem ANO. 

Myslím, že tady možná přišla strategie Starostů, že vycítili, že téma nevytvářet budoucí vládu s Andrejem Babišem je asi důležité pro voliče, kteří se rozhodují mezi nimi a Piráty. Řekla bych, že momentálně to téma je spíš vlastněné Piráty. Když se podíváme na podobu jejich kampaně, tak jsou v kritice Andreje Babiše asi nejsilnější. Proto bych řekla, že to možná byl pokus najednou ukázat, že oni jsou ti iniciativní a spojovatelé koalice proti Babišovi. Spíš to byl ze strany Starostů krok a snaha o převzetí nebo oslovení voličů, kteří uvažují spíš o volbě Pirátů. Z tohoto úhlu pohledu potom nemůže být překvapivé, že Piráti na to reagovali způsobem, jakým reagovali, že si kladli podmínky a nechtěli vstoupit do kampaně někoho jiného a hrát mu druhé housle.

Za iniciativou Víta Rakušana tedy vidíte motivaci převzít část voličů od Pirátů, kteří v posledních průzkumech rostou. Víme z nich, že Piráti a Starostové mají velký překryv voličstva.
Myslím, že tato interpretace je docela věrohodná.

Význam podpory Pirátů

Když odhlédnu od překryvu voličů v rámci jednotlivých bloků, tak jak moc vládní strany potřebují, aby byly před volbami zadobře s Piráty?
Z hlediska předchozích zkušeností a literatury, kterou máme o tom, jak vznikají povolební spolupráce, víme, že předvolební deklarace spolupráce často mají velký efekt na to, že budoucí koalice vzniknou. Určitě to víme z výzkumu předvolebních koalic, ale i z historie českých voleb. Víme, že ve chvíli, kdy deklarujete před volbami, že s někým jste ochotní po volbách spolupracovat, tak to boří některé překážky a dané strany to sbližuje, už přichází prostor na hledání budoucích programových kompromisů, utužování osobních vztahů mezi politiky. Z tohoto úhlu pohledu bych řekla, že může být docela důležité hledat už před volbami nějaké možnosti pro spolupráci s Piráty. Byť se zdá, že pro Piráty to momentálně není úplně to, co by chtěli. Jejich současná pozice v kampani, která, zdá se, funguje, je taková, že kritizují vládu i opozici, kritizují ANO, a preference jim rostou. Z jejich úhlu pohledu momentálně možná není nejlepší nápad snažit se s koalicí výrazně sbližovat. Na druhou stranu z pozice stávající vládní koalice, a myslím, že Vít Rakušan to říkal už chvilku potom, co Piráti byli z koalice odejiti, je třeba s nimi zůstat v kontaktu, protože i rétoricky nemají moc dalších koaličních partnerů, o kterých by mohli uvažovat ve stávající stranické situaci.

Ptám se na to ze zjevného důvodu. V červenci sesbíraný STEM pro televizi Prima na souboru 1500 respondentů indikoval možnou ústavní většinu pro ANO s SPD a Stačilo! po říjnových volbách. Ve dva týdny starém Ipsosu sesbíraném na přelomu července a srpna u tisícovky respondentů má ANO až 35 %. Není to tedy tak, že vládní koalici začalo téct do bot, a tak si řekla, že je ještě příležitost to zvrátit, kdyby navázala stará spojenectví a přesvědčila voliče a voličky o tom, že to myslí vážně, že skutečně s Andrejem Babišem, šéfem ANO, vládnout nechce?
Je možné, že se budou snažit oslovit, řekněme, zklamané voliče stávající vládní koalice, kteří možná neuvažují o tom, že by šli k volbám. Může to být jedna z cest, protože tito voliči pravděpodobně nechtějí vládu Andreje Babiše, a vládní strany se je snažit tímto způsobem oslovit. Další vysvětlení může být, že to, že už před volbami, které nevypadají úplně dobře, rozdělují vládní křesla nebo vládu, která pravděpodobně vznikne po volbách, a dost možná bez nich, je strategie. V této fázi kampaně se nepřiznává, že volby prohráváte nebo že asi nevyhrajete. Strany tím taky říkají, že neházejí flintu do žita, že nic ještě není rozhodnuté.

Ale například srpnový NMS Market Research, abych přidal ještě třetí průzkum, přiřknul koalici Spolu dokonce jenom necelých 19 %. Je zrovna teď chvíle, kdy s tím začít něco dělat, a bude téma antibabiš fungovat vzhledem k tomu, že historie se opakuje?
To se uvidí. Podle průzkumů, které jste citoval, i podle interpretací, které jsem k tomu četla od lidí, kteří tomu rozumí víc než já, se zdá, že pokud nedojde k úplně zásadnímu překvapení, tak stávající koalice doplněná o Piráty pravděpodobně nebude sestavovat příští vládu. Může se ještě stát několik věcí, může dojít k nějakým rozhodnutím soudu ohledně, řekněme, koalic nebo pseudokoalic. Může se stát, že některé strany se do Sněmovny nakonec nedostanou, že bude velké množství propadlých hlasů, což by mohlo oslabit koaliční možnosti hnutí ANO Andreje Babiše. Ale pokud by k překvapením nedošlo, tak se nezdá, že by toto rozdělování vládních křesel mělo v budoucnosti mít nějaké opodstatnění. 

Vypadá to teď tak, že vládu bude sestavovat opoziční lídr Andrej Babiš z ANO. 

Získat voliče strachem

Vít Rakušan i Petr Fiala varují před vládou populistů s extremisty. 

Bojí se takzvané vlády národní katastrofy, jak to mu říká ministr vnitra Vít Rakušan. O extremistech mluví i Piráti.

Nemáte pocit, že předvolební kampaň ovládne silná emoce strachu?
Už tady je, když se podíváme na sociální sítě jednotlivých politiků i na billboardy, které jsou teď dost vidět. Ne že by to byl jenom strach. Zdá se mi, že z pozice opozičních stran je to spíš hněv. Z hlediska vládních stran, když vidíme heslo „Teď jde o všechno“, tak ty se asi snaží budit emoci strachu. Pravděpodobně to dělají proto, že to funguje, že to v minulosti fungovalo, a myslím si, že do budoucna v největší, nejsilnější fázi kampaně to bude ještě silnější.

Myslíte si, že strany, které teď uvažují nad tím, že by k sobě zase přizvaly Piráty, aby vytvořily blok proti Andreji Babišovi, by smazaly staré křivdy a vsadily na trochu jinou linku v posílené sestavě, například na silná společná témata, která se zatím úplně neobjevují v kampani?
Vzhledem k tomu, jak vypadala kampaň doteď a že týdnů do voleb už moc nezbývá, tak bych nečekala, že se ještě rozběhne nějaká velká programová debata. Osobně mě dost mrzí, že se programy neobjevují nebo se objevují pozdě, případně v takové podobě, v jaké se objevují. Není to tak u všech stran, ale je to například u nejdůležitějších kandidátů na premiéra. Koalice Spolu zveřejnila program minulý týden, myslím. ANO, pokud vím, ještě oficiální volební program nezveřejnilo. 

Zdá se, že z nějakého důvodu kampaň, která funguje okolo kauz, nenávisti vůči konkrétním politikům a negativních emocí, bude to, co bude volby ještě hodně doprovázet. Může to fungovat v tom smyslu, že negativní emoce hodně mobilizují k volbám, pravděpodobně zvýší volební účast, což zřejmě potřebuje stávající vládní koalice. Ale na druhou stranu ve chvíli, kdy volby rámujete soubojem dobra a zla, a když dobro úplně nevyhraje, tak spousta voličů, kteří se tím nechali mobilizovat, potom může upadnout do rezignace a případně to může posilovat, řekněme, nedemokratické vnímání politického systému. Z hlediska udržování demokratické kultury to asi není nejlepší nápad, jakým vést volební kampaň, ale pravděpodobně je to funkční nástroj, jak naplnit cíle stran, kterými jsou zvýšení volební účastí a volba těchto konkrétních stran.

Ptám se i proto, jestli se strany vládní koalice umí s Piráty shodnout i na jiných tématech, než je antibabiš, antiokamura, antikonečná. Nemůže pak vyvřít na povrch skřípění, které jsme zažili v uplynulých letech, když byly spolu ve vládě?
Vůbec bych se nebála toho, že by programy těchto seskupení nebyly průchozí. Když se do jejich programů podíváme, tak to, co vás možná praští na první pohled do očí, je, jak vágně jsou často napsané. Zejména v programu koalice Spolu, když jsem se na něj teď dívala, se často nedozvíte, co koalice vlastně chce. Chce podporovat spoustu věcí, ale neřekne vám, jak. Chce například podporovat růst HDP na 2 % ročně a vy si říkáte, dobře, ale jak to udělá? Nebo chce přijmout euro ve chvíli, kdy to bude politicky a ekonomicky pro Českou republiku vhodné. A tak si říkáte, za jakých okolností to tedy bude?

Není možné, že se bojí slibů?
Strany by svoje sliby měly plnit. V současné době samozřejmě existuje spousta faktorů, které to ovlivňují, a strany by se měly snažit vysvětlovat voličům, proč se jim sliby plnit nedaří. Současný svět v tom, jak je provázaný a co všechno ovlivňuje vládní kroky, výrazně omezuje schopnost stran plnit sliby. Může to být jedno z vysvětlení, proč jsou strany obezřetné ve slibování něčeho. 

Ale na druhou stranu se věnuji analýze programů a plnění vládních slibů a pracujeme s celkem, řekla bych, realistickým očekáváním, že programy jsou důležité, že strany píšou programy, protože tuší, co si voliči přejí, a voliči jejich programy znají aspoň v základních věcech a volí strany na základě jejich programů. Ve chvíli, kdy se strany dostanou do parlamentu, tak by sliby měly plnit, aby nebyly později potrestány voliči v následujících volbách. Takže programy jsou důležité, vytvářejí programový vztah mezi voličem a stranou. Když se podíváme na současné programy a aktivitu stran ohledně programů, tak se mi zdá, jako kdyby toto neplatilo. Jako kdyby se strany bály slibovat a říct obecně, co chtějí v dalších čtyři letech dělat. Jako kdyby voličům zakrývaly, co chtějí a jakým způsobem chtějí vládnout. To oslabuje poměrně důležitou vazbu mezi voličem a stranami v demokracii, tak, jak by měla fungovat.

Vidíte programově jiné pojítko mezi koalicí Spolu, Starosty a Piráty v nadcházejících volbách než jen antikampaň proti ANO, Stačilo! a SPD?
Určitě. Když se podíváme na jejich programy, tak jsou si dost podobné. Jde o strany, které jsou, řekněme, středopravicové, prozápadní, byť se liší v prioritách. Například koalice Spolu momentálně hodně prioritizuje obranu, prozápadní orientaci země. Naopak Piráti hodně mluví o dostupnosti bydlení, o některých, řekněme, liberálních tématech, hodně tematizují korupci. Ale všechny tyto strany slibují, že budou usilovat o podporu malých a středních podniků, kvalitní školství a zdravotnictví, že budou řešit dostupnost bydlení, což koalice Spolu a Piráti dokonce slibují podobnými slovy, tedy že to budou řešit využíváním brownfieldů, snížením byrokracie, digitalizace a tak dále. 

Ve chvíli, kdy by tyto strany vytvářely koalici, tak kde je vůle, tam je cesta. Nebyl by pro ně vůbec problém vytvořit koaliční program a každá ze stran by do něj pravděpodobně prosadila věci, které by prioritizovala. Byly by otázky, na kterých by se neshodly, ale nemyslím si, že by to byly zásadní věci. Možná by je musely projednat nebo by je do programu nezařadily, což je klasická věc, která se děje ve chvíli, kdy se vyjednává koalice. Ale myslím, že by to nebyl hlavní problém i z toho důvodu, že programy momentálně nestrukturují volební soutěž.

Kde je tedy problém? Je v tom, že Piráti se teď ostře pouštěli do vládní koalice kvůli bitcoinové kauze, obcházeli v pracovních kombinézách ministerstva, za což schytali ostrou kritiku, že se chovají dětinsky? Je to něco, co představitelé vlání koalice nemůžou vydýchat?
Nemyslím, že by to byl zásadní problém, kvůli kterému by koalice nevznikla, pokud by měla většinu. Možná že by Piráti byli, řekněme, náročnější nevěstou a na základě minulé zkušenosti by kladli zásadnější podmínky pro to, jak by koalice fungovala. Ve své povolební strategii říkají, že pro ně není problém po volbách vstoupit do opozice, že si jsou jistí, že jsou schopni provádět i dobrou opoziční práci. Tím říkají, že do vlády vstoupit nemusí a že by asi bylo dražší než v minulosti, aby do podobné vlády vstoupili. Ale podle mě to neznamená, že by a priori říkali, že by do koalice vstoupit znovu nechtěli.

Ne s hnutím ANO?

Jakou důvěru můžou mít lidé k tomu, že kdyby taková koalice zase vznikla a ujala se vlády, opět se nerozpadne?
Těžko říct, přiznám se, že nevím. Spíš jsem o tom přemýšlela z hlediska toho, jakou důvěru můžou mít jednotliví partneři vůči sobě. Minulé zkušenosti utvářejí budoucí spolupráci a minulá zkušenost byla pro Piráty velice nepříjemná, byť jim momentálně asi pomáhá v jejich pozici ve volební soutěži. Pravděpodobně by hrály roli i pošramocené osobní vztahy.

Stejně tak by koalice Spolu mohla říct, že tato spolupráce byla nepříjemná, když si vzpomeneme například na digitalizaci stavebního řízení. To je věc, která rozhádala partnery, ale věřím, že to bylo nepříjemné pro obě strany.
Asi ano, ale momentálně by to byla pravděpodobně spíš koalice Spolu, která by hledala partnera, než Piráti. Kdyby Piráti hypoteticky vytvářeli po volbách vládu, což, zdá se, není úplně pravděpodobné, tak by byli v poměrně výhodné pozici, určitě výhodnější, než v jaké byly v předchozích volbách.

Zdeněk Hřib chce po kolezích závazné vyloučení spolupráce s hnutím ANO, ne aby o tom jen mluvili. Myslíte si, že něco takového je na stole? Je vůbec nutné to žádat?
Asi to bude součást kampaně, kde se vydefinovalo téma nespolupráce s Andrejem Babišem jako důležité. Je to takové pinkání mezi Piráty, kteří toto téma pravděpodobně vlastní, ukazují na něm svoji sílu a to, že je to pro ně zásadní téma, s partnery nebo stranami bývalé vládní koalice.

Znamená to, že Piráti nevěří ODS, že by si neplácla po volbách s hnutím ANO za nějaké volební nebo výsledkové konstelace, kdyby to třeba ODS a KDU-ČSL a TOP 09 vyhodnotily jako nutné?
Nevím, jestli tomu Piráti věří, nebo ne. Spíš bych řekla, že tomu asi úplně nevěří. Sama bych se asi nebránila myšlence, že takové pochody v ODS asi fungují, tedy uvažování o tom, že spolupráce s ANO není nepřekročitelná zeď. Na druhou stranu je podle mě důležitější říct si, že po volbách nebude ani tak důležité, s kým by si plácl Petr Fiala, jako to, s kým by si plácl Andrej Babiš. Toto bude potom důležitý kontext toho, jak nakonec koalice dopadne.

Takže ať už se Piráti udobří se Spolu a se Starosty, nebo ne, není to tak důležité, protože hlavní esa v rukávu má stejně Andrej Babiš?
Možná že i předvolební kampaň, respektive volání po deklaraci, že se taková vláda nevytvoří, naopak může vytvářet i neochotu s překračováním této štěpné linie na straně ANO. Nejenže když říkáme, že s někým budeme spolupracovat, tak to spolupráci usnadňuje, ale i to, že říkáme, že s někým spolupracovat nebudeme, může výrazně znesnadnit budoucí spolupráci.

Jinými slovy to znamená, že když Rakušan, Fiala i Hřib varují před vládou populistů s extremisty, tak tím, jak se teď snaží veřejně deklarovat, že s ANO vládnout nebudou, de facto pomáhají k tomu, aby taková vláda populistů a extremistů vznikla?
Ano. Když jsem se v posledních dnech dívala na to, jak se Andrej Babiš vyjadřuje k možnostem koaliční spolupráce, tak to úplně nechce říct, ale jsou i informace, které se ukazují z jeho kampaně, z jeho návštěv různých regionů, o tom, že voličům říká, že s vládními stranami určitě spolupracovat nechce. Podobně je formulovaná i celá kampaň ANO. Jsou tu tedy dva bloky, které tvrdí, že spolupracovat nebudou, což může mít výrazný efekt na povolební jednání, protože je to silný závazek všech stran ve vztahu k voličům.

V podcastu byly kromě zvuků z Českého rozhlasu využity tyto zdroje: CNN Prima News, Prima, Facebook Andreje Babiše, X Petra Fialy, Zdeňka Hřiba a Víta Rakušana.