Jak se na brexitáři nyní ovládanou stranu sluší, závěrečný pětačtyřicetiminutový projev vůdce a premiéra Borise Johnsona – včetně několika málo podrobností jeho tzv. „konečného návrhu brexitové dohody“ a zároveň rozhodnutí odejít z unie k 31. říjnu – byl přijat s patřičnou radostí a ovacemi. Tedy, včetně jeho bonmotů a klauniád a také kritiky parlamentu s jeho údajně „poraženeckým zákonem“, navrhujícím odložení brexitu.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si celý komentář Jana Jůna

Představený, podle Johnsona „kompromisní“ návrh, obsahuje pár bodů, o kterých se už dříve hovořilo a některé zní zajímavě, i když bude moudřejší počkat na právnické formulace písemného návrhu i na reakce unijních představitelů po jeho převzetí ještě ve středu večer. V poněkud přitlumeném premiérově projevu jich totiž, už charakteristicky, mnoho nebylo.

Půjde prý zejména o režim obchodu se zemědělskými produkty a potravinami platný pro celý ostrov, o čtyřleté přechodné období používání nynějších pravidel obchodu Británie z unie a současné prostudovaní možností elektronické kontroly dosud otevřené hranice na irském ostrově.

Zároveň by byly rozšířeny pravomoci severoirského autonomního shromáždění, včetně kontroly zavádění nových celních pravidel jako alternativy k oné „irské pojistce“.

Obvinění ze sexuálního obtěžování

Jak už řečeno, jak návrhy příjme unie – a Johnson měl telefonovat předsedovi Evropské komise Junckerovi později večer – teprve uvidíme.

Je možné, že je bude považovat pouze za nepřijatelný trik, jak po jejich odmítnutí hodlá Johnson dojít k tvrdému brexitu bez dohody – který je třeba podle exministra financí Hammonda, cílem bandy tvrdých brexitářů, kteří na něj prý vsadili miliardy liber.

Pro premiéra Johnsona ovšem výroční konference konzervativců končí projevem s mnoha sliby financování zdravotnictví, policie či dopravní infrastruktury a onou nabídkou „konečné dohody“ s unií.

Převzato z Plusu

Je však třeba zmínit se o jeho rozhovoru pro deník The Sun, ve kterém řekl, že je zároveň připraven naslouchat jakýmkoliv protinávrhům unie i ohledně oné „irské pojistky“. Takže termín „konečný návrh“ je třeba brát s rezervou.

Konference však končí na pozadí řady pro Johnsona a brexitáře nepříjemných zpráv. Například, že statistický audit potvrdil, že Británie platí nikoliv 350 milionů liber unijních poplatků, které – jak Johnson mylně tvrdil voličům před referendem, budou po brexitu věnovány zdravotnictví – ale jen 150 milionů týdně.

Mezitím rezignoval vládní brexitový zmocněnec v Doveru, hlavním přístavu pro import z unie. Prý proto, že tvrdý brexit, který on měl zmírnit, by kvůli celním kontrolám stál Dover ušlý zisk jedné miliardy liber týdně.

Pro Johnsona jsou pak pohromou i publikovaná obvinění ze sexuálního obtěžování a podezření na udělení grantu ve výši 150 tisíc liber jedné podnikatelce, se kterou měl mít poměr. Je tedy těch pohrom více než dost a sněmovna navíc diskutuje o tom, jak mu vyslovit nedůvěru a vytvořit prozatímní vládu. Možná i proto ten jeho projev vyzněl tak trošku přitlumeně.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Jan Jůn Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít