Lindner, pověstný důrazem na neoliberální ekonomickou ortodoxii, by nejen získal vliv na podobu evropské stabilizační a prorůstové smlouvy, zcela jistě a nepochybně ne bezúspěšně by zároveň poukazoval na její stránku spořivou. Takto vůči Italům anebo Řekům nijak zvlášť velkorysou.

Přehrát

00:00 / 00:00

Christian Lindner – noční můra, anebo spasitel?

Italský list La Repubblica soudí, že za pomoci stabilizačního paktu by Lindner ještě více prohloubil nestabilitu italských veřejných financí a přivedl by je k dalšímu zadlužení.

Obdobný děs jímá Řeky. List Kathimerini míní, že Lindner poslušen liberální ortodoxie si vynutí, aby se Řekové ke svým dluhům stavěli čelem. Údajně tak zabrání tomu, aby se zotavili z ran, jež jim uštědřila pandemie.

Naopak s otevřenou náručí možný nástup Lindnera do funkce ministra financí vítají severské země. Hlavně „šetřílci“. Snahy Španělů, Italů anebo Řeků veřejné finance oddlužovat na jejich vrub odmítají. O evropské solidaritě v tomto smyslu z mnoha dobrých důvodů slyšet nechtějí. Naději, že právě Lindner jako ministr financí „šetřílky“ posílí, vyjádřil sloupkař dánského listu Jyllands-Posten.

Převzato z Plusu

Jednotná fiskální politika

Jak by na Lindnera asi reagovala současná česká vláda? Rovněž zadlužuje státní finance natolik, že došla trpělivost i České národní bance. Zvýšením úrokové sazby jí zdražila úvěry. Možná by problém odbyla poukazem, že Česko není, zaplať pánbů, součástí eurozóny. A dodala by, bušíc se v prsa, jakou že to nám spolu s předchozími vládami zařídila výhodu, že neplatíme eurem.

Letmé nahlédnutí do volebního programu německých liberálů nás může znejistit. Pro české liberály možná až překvapivě Lindnerova strana budoucnost Evropské unie vidí jednoznačně. Buď Evropa nastoupí cestu k federalizaci a jako taková se stane další světovou velmocí, anebo ji čeká úpadek v podobě změti mezi sebou zápolících a řevnivých národních státečků.

Jako první krok tímto směrem bude Lindner prosazovat jednotnou fiskální politiku, zatím ležící u ledu, ochucenou evropskými dluhopisy. Bonus to pro jižní národy, výzva „šetřílkům“ k přiměřené solidaritě. Lhostejno, zda za takových okolností platíme, nebo neplatíme eurem, pro náš enormní státní dluh Lindner rozhodně pochopení mít nebude.

Bude-li Lindnerův koncept vítězit, a není to nepravděpodobné, máme přece jen určité východisko. Pyšníce se svrchovaností, furiantsky se nezařadíme do tohoto integračního proudu. Svrchovanost sice neposílíme, spíš se o to rychleji o ni připravíme, avšak plně a beze zbytku svrchovaně.

Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost

Ivan Štern Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít