Z obecného dobra se vylhat nejde
„Merz tančí, jak sociální demokraté a Zelení pískají.“ Tímto potupným titulkem konzervativní list Die Welt dal najevo nechuť z toho, že předseda křesťanských demokratů Friedrich Merz vyšel mimořádně velkoryse vstříc sociálním demokratům a Zeleným ve snaze dosáhnout ústavní změny a upravit v ústavě ukotvenou rozpočtovou brzdu. Tedy tak, aby Německo mohlo zvýšit obranyschopnost, byť částečně na dluh.
Merz je ústavní změny s to dosáhnout jen za stávajícího složení parlamentu, kde zmíněné tři strany mají ústavní většinu.
V nově složeném parlamentu, vzešlém z únorových voleb, majícím se sejít na konci března, strany krajně pravicové i krajně levicové mají sílu zabránit jakékoli změně ústavy.
Merz údajně kompromisem uzavřeným se Zelenými a socialisty popřel své předvolební sliby, že nepřipustí další zadlužování německého státního rozpočtu.
Musel se naopak obrnit andělskou trpělivostí a politickou empatií, aby s budoucím koaličním partnerem, se sociálními demokraty a se Zelenými, dohodl ohromné navýšení rozpočtu nejen v oblasti bezpečnosti, ale i v oblasti výstavby infrastruktury a investic do ochrany před oteplováním klimatu.
Německý Spolkový sněm schválil balík na podporu obrany a infrastruktury. Uvolní na ně půl bilionu eur
Číst článek
Navýšení rozpočtu na obranu země by listu tolik nevadilo. Evropská unie v reakci na nynější pochroumané vztahy mezi ní a stávající americkou administrativou pracuje na tom, aby výdaje členských zemí na obranu, pokud jsou pořizovány na dluh, byly počítány mimo dluhovou brzdu.
Někdy jde totiž o víc
Redaktoři pominuli jeden velice podstatný aspekt demokratické politiky. Jím se demokratické strany liší od populistů všeho druhu.
Chápou totiž, že v životě lidském i politickém mohou nastat situace, kdy je v sázce víc než stranická reputace a kdy se úzký stranický zájem musí podřídit zájmu obecného dobra.
Programové ústupky německých stran CDU-CSU vůči Zeleným jsou podle expertky Smejkalové přiměřené
Číst článek
V současné době je jím zcela nepochybně posílená obranyschopnost evropských zemí, mají-li v otázce bezpečnosti, jsouce částečně vydány na pospas nevypočitatelnými americkými spojenci, obstát v konfrontaci s reálným nebezpečím, jež představuje především Putinovo Rusko, ale i další země, jako je Čína, Severní Korea anebo Írán.
Friedrich Merz slevil ze svých stranických postojů právě proto, aby motivoval pro stejné rozhodování politicky poněkud odlišně uvažující socialisty a Zelené a aby tak dosáhl optimálního výsledku pro bezpečnost celé země.
To rozhodně nelze považovat za tančení, jak někdo druhý píská, ale za projev politické uvědomělosti. Ta počítá i s tak nejasným pojmem, a přesto reálným, jako je obecné dobro. Nepochybně dal tím lekci i české politické kultuře, hledající způsob, jak věci spíš zaonačit než trpělivě kráčet k rozumné dohodě.
Autor je spolupracovník časopisu Přítomnost
Daně a jak na ně? Český přístup k daním z nemovitosti je dlouhodobě zcela neudržitelný
Apolena Rychlíková
Dost bylo lhaní, že je Rusko proti válce, vzkazuje světu Kasparov
Alexandr Mitrofanov
Netanjahu se čelně střetl s Barem
Jan Fingerland
Turkovo moře po kolena aneb Jak leadership nevypadá
Kateřina Perknerová