Za prvé, Evropský parlament je skutečně nejdemokratičtější instituce, kterou Evropská unie disponuje. Europoslanci byli zvoleni unijními občany a zastupují tak jejich zájmy.

Demokratická legitimita europoslanců by samozřejmě byla větší, kdyby alespoň část z nich byla zvolena na základě celounijních kandidátek. Takto jejich výběr ovlivnila často i domácí témata. I přesto se ale jedná o nejzřetelnější výsledek evropských voleb, jaký je momentálně možné mít.

S tím souvisí i druhá věc. Z jednání členských států český premiér Andrej Babiš (ANO) nedokázal přivézt ani jedno naše jméno, které by bylo navržené do vrcholných unijních funkcí.

Ostrouhaly všechny novější členské státy poté, co zase jednou V4 dokázala něco zablokovat, ale konstruktivní alternativu v podobě svého kandidáta či kandidátky nepředložila.

Ve vedení europarlamentu ale budou přímo dva lidé z České republiky. Je to tedy výborná zpráva. Jako české občany nás musí těšit, že naši krajané budou zastávat významné posty.

I případné zvolení místopředsedů z Visegrádské skupiny nebo jiných zemí studenoválečné východní části Evropy by bylo jen pouhé šidítko. Europoslanci za Pirátskou stranu a hnutí ANO teď budou po dva a půl roku zkoušet sladit české priority s prioritami celounijními.

Pověst naší země v EU

Mezi budoucí práva a povinnosti Dity Charanzové a Marcela Kolaji bude patřit účast na významných jednáních předsednictva Evropského parlamentu. Zabývat by se mimo jiné měli předběžným rozpočtem sněmu, rozhodováním o administrativních, personálních nebo organizačních aspektech. Tedy včetně podílu na stanovení programu jednání.

Dita Charanzová je už v Evropském parlamentu zkušená harcovnice. Může se tedy nadále věnovat práci v oblasti ochrany spotřebitelů a jejich práv. Pro nás jsou to velmi důležitá témata, související například s otázkou dvojí kvality potravin, roamingem a podobně.

Převzato z Plusu

Za zmínku také stojí, že vládní ANO je opět součástí liberální frakce. Tedy uskupení, které je velkým stoupencem integrace unie.

To je sice v protikladu s národovecky laděnou kampaní Babišova hnutí v eurovolbách, ale z hlediska stoupenců unie je to dobře. Je třeba si pamatovat, že do čela unijních institucí byli radou členských států navrženi kandidáti a kandidátky horující pro další integraci. Možná budoucí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová je dokonce přesvědčená eurofederalistka.

Marcel Kolaja je politický nováček. Je tedy dobře, že stáhnul svou kandidaturu na kvestora neboli správce peněz europarlamentu. Taková pozice chce více politických i životních zkušeností. V rámci místopředsednické funkce ve vedení europarlamentu se místo toho bude moci věnovat prosazování témat frakce Zelených, k nimž se čeští Piráti přidali.

Proč jsou otázky spojené s bojem proti změně klimatu důležité, je zřejmé. Stačí zhodnotit výkyvy počasí, střídání veder a bouřek nebo sucho. Kolaja se chce věnovat digitalizaci a moderním technologiím, může si přidat průzkum cesty k nové, zelenější ekonomice.

Český úspěch v europarlamentu zdůraznil fakt, který bychom si měli zapamatovat až do příštích eurovoleb. Má smysl k nim chodit v hojnějším počtu než doposud.

Úspěch našich europoslanců totiž není výsledkem české diplomacie, ale výsledkem eurovoleb, na jejichž základě mají na místopředsednická místa frakce liberálů a Zelených právo. Co se týká našich zvolených zástupců, doufejme, že budou jednat s plným vědomím významu, který mají pro pověst naší země v unii i EU u nás.

Autor je komentátor Českého rozhlasu.

Thomas Kulidakis Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít