Některé světlušky dokáží zabít i malou žábu, říká odborník. V Olomouci zkoumají, proč vůbec svítí
Světlušky, známé z příběhů o Broučcích od Jana Karafiáta, nejsou jen roztomilé svítící bytosti, ale i fascinující draví brouci. Letos navíc byly Českou společností entomologickou vyhlášeny za hmyz roku, informuje Český rozhlas Olomouc.
„Larvy světlušek jsou draví predátoři. Živí se šneky nebo žížalami a některé dokážou zabít i malou žábu v Jižní Americe,“ říká Dominik Kusý z vědecké skupiny Biodiverzita a molekulární evoluce ve vědeckém centru CATRIN v Olomouci.
Některé světlušky dokáží zabít i malou žábu, říká odborník. Proč vůbec svítí? V Olomouci je zkoumají
V jejich laboratoři chovají několik druhů světlušek včetně tuzemských i sardinských. Larvy krmí africkými šneky rodu Achatina.
V České republice žijí tři druhy světlušek – světluška větší, menší a krátkokřídlá. Zatímco svítící jedinci, které vídáme po setmění, jsou samci světlušky menší, samičky jsou takzvaně neotenické – tedy bezkřídlé a larvám podobné.
„Samice všech druhů u nás jsou neotenické. To znamená, že si zachovávají larvální znaky do dospělosti,“ vysvětluje Kusý.
Kdy pozorovat světlušky?
2:57
Věda pro děti: Dechberoucí i nechutná podívaná. Kde najdete jeskyni se svítícími červy?
Číst článek
Nejlepší čas na pozorování světlušek je v červnu kolem svátku svatého Jana (24. června), především za teplých večerů hodinu až dvě po západu slunce.
Letošním hmyzem roku vyhlásila Česká entomologická společnost právě světlušku. Cílem je upozornit na úbytek jejich přirozeného prostředí i dopady světelného znečištění.
„Obecně hmyz asi nejvíc ohrožuje úbytek přirozeného prostředí. A pak také světelné znečištění, kdy jim může bránit ve světelné komunikaci mezi sebou,“ doplňuje Kusý.
Na Olomoucku lze světlušky najít například v oblasti Velké Bystřice, Jívové nebo v Kosířských lomech.
Vědci v Olomouci se zaměřují mimo jiné na studium genetického základu neotenie a rozdílů mezi samci a samicemi. Sledují i geny související s bioluminiscencí – tedy schopností svítit.
„Zjistili jsme, že se gen luciferáza duplikoval, přičemž každá kopie může svítit jinou barvou. A našli jsme i toxiny podobné těm hadím,“ uvádí Kusý.
Poslechněte si kompletní reportáž redaktorky Petry Ševců a zjistěte o světluškách víc.
