Estonské Sudety
Podle nejrůznějších známek nejméně ve dvou pobaltských zemích vzrůstají proruské nálady. V Lotyšsku a Estonsku, kde nacionalistické tendence rostou zejména strachem z vojenského konfliktu s Ruskem, se do evropského parlamentu dostaly přibližně stejné politické síly jako před pěti lety.
Hlasování však naznačilo znepokojivé tendence k apatii a zároveň ke zjevné radikalizaci rusky mluvícího obyvatelstva.
Nejklasičtějším příkladem růstu proruské orientace části Pobaltí je estonská Narva, často označovaná za nejruštější město EU i NATO. To leží přímo na hranici s Ruskem při břehu stejnojmenné řeky, přes niž se klene most Přátelství.
Jenže údajné přátelství je dávno pryč: na stěně slavné narvské pevnosti se pravidelně objevuje transparent s nápisem „Putin je válečný zločinec“ a na protější straně řeky, ve městě s příznačným jménem Ivangorod, se už dvakrát konal koncert na počest Dne vítězství, který se v Estonsku neslaví.
Scénu přirozeně postavili přímo na nábřeží a všechno pouštěli patřičně nahlas, aby to na druhém břehu bylo dobře slyšet.
Zákon o „neobčanech“
Tato oblast Estonska tradičně hlasovala pro Stranu středu, která je v zemi podezírána ze vztahů s Kremlem.
Důvody pro to rozhodně byly: europoslankyně za Stranu středu Jana Toomová původně nejednou vystupovala v ruských proputinských televizních talkshow a dokonce navštívila i Sýrii.
Estonský ministr: Rusové testují naše limity, chtějí NATO vyprovokovat. Otázka je, kde je červená linie
Číst článek
A teď to přijde. Jak ona sama přiznává, její jednoznačný odsudek Putinovy agrese proti Ukrajině, s nímž přišla hned na začátku války, pro ni znamenal ztrátu třetiny voličských hlasů… Výsledky posledních estonských parlamentních voleb ukázaly, že na severovýchodě Estonska centristé přišli o polovinu elektorátu a v Tallinnu zhruba o čtvrtinu.
Mezi ruskojazyčnými voliči v Estonsku se tak prosadila otevřeně proruská strana KOOS, která po zemi v poslední době získává zanedbatelná 3 procenta hlasů, jenže na rusifikovaném východě stačilo vyhrožovat nebezpečím války a bídy – a účast rusky mluvících voličů okamžitě prudce vzrostla.
Jinak řečeno: v této členské zemi NATO se vší pravděpodobností existuje zatím sice nenápadná, ale z hlediska sociologického jistě podstatná skupina lidí ochotných přímo či nepřímo podpořit ruskou vojenskou agresi na Ukrajině.
Když ke všemu řečenému dodáme, že jak v Estonsku, tak hlavně v Lotyšsku funguje zákon o takzvaných neobčanech, jimiž jsou hlavně Rusové, kteří neumějí příslušný státní jazyk a nemají zkoušku z dějin země, je jasno: o pobaltské Sudety je tu postaráno – i s nebezpečími z toho vyplývajícími.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Alfa, nebo Sigma?
Apolena Rychlíková
Sýrie a Turecko se potkaly na eskalátoru
Jan Fingerland
Svět není černobílý. A neměla by být ani politika
Lukáš Jelínek
Je konopí politickou smrtí?
Julie Hrstková