Vysocí představitelé Evropské unie si nebývale pospíšili s radostnými blahopřáními pro liberálního starostu Bukurešti Nicušora Dana, který byl v neděli zvolený rumunským prezidentem, a to velmi přesvědčivě, s více než 54 procenty odevzdaných hlasů.

Brusel 16:30 20. května 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Bylo obrazně slyšet, jak jim spadl kámen ze srdce – málokdo věřil, že se sympatickému matematikovi s jemnými způsoby podaří dohnat 20procentní ztrátu na populistu George Simiona z prvního kola a zmobilizovat zásadním způsobem prodemokratické a proevropské voliče.

O Rumunsku nebývá v Unii mnoho slyšet. Devatenáctimilionová země, tedy na evropské poměry více než středně velká, přitom hraje díky své zeměpisné poloze stále důležitější úlohu.

Bezprostředně sousedí s Ruskem napadenou Ukrajinou a má obrovský vliv v Moldavsku, další zemi v hledáčku ruských agresorů. Právě proto provozuje Severoatlantická aliance na jejím území důležité vojenské základny.

Danovo vítězství obohatí debatu na nejvyšší evropské úrovni. Uzavře také neblahou kapitolu rumunského volebního klání, při níž ústavní soud zrušil výsledky prvního kola voleb, které vyhrál krajně pravicový a otevřeně proruský Calin Georgescu. Toto rozhodnutí vyvolalo značnou kritiku napříč Evropou a také pocit jisté nevolnosti i mezi těmi, kdo Georgeska nemohli ani vidět.  

I v Polsku (zatím) vede proevropský kandidát

Vrásky na čele evropských politiků dělá naopak výsledek prvního kola prezidentských voleb v Polsku. Podle očekávání skončil na prvním místě liberální starosta Varšavy Rafal Trzaskowski, kandidát vládní Občanské koalice. Svého hlavního rivala Karola Nawrockého však porazil o sotva dva procentní body.

‚Zklidnit a stabilizovat.‘ Nový prezident čelí výzvě, jak sjednotit nedůvěřivé Rumuny

Číst článek

Vzhledem k tomu, že další tři kandidáti hlásící se vesměs k národovecké krajní pravici společně uhráli 20 procent, jde spočítat, že Nawrocki, podporovaný opozičním hnutím Právo a spravedlnost (PiS), má do druhého kola vypsaného na 1. června aritmeticky velmi dobré šance na vítězství.

Evropská unie si dobře pamatuje neblahé časy, kdy Polsku vládla nepředvídatelná a kverulantská vláda Práva a spravedlnosti. Návrat Donalda Tuska v prosinci 2023 znamenal obnovení klíčové úlohy Polska v evropské politice.

Tuskovi se doma moc nedaří

Jenže zatímco v Evropě hrálo a hraje Polsko stále významnější roli, v domácí politice se Tuskovu kabinetu nedaří plnit předvolební sliby – odtud frustrace části tradičních voličů Občanské platformy a jejích spojenců.

Trszaskowski se nyní pokusí tyto voliče, zejména vzdělanější lidi z velkých měst, před druhým kolem opět zmobilizovat. Zároveň se však musí zaměřit na početné obyvatelstvo venkova a malých měst, tradiční volební baštu Práva a spravedlnosti.

Politoložka: Trzaskowski si musí říct, jaké další voliče si chce naklonit. Překvapil mě úspěch ultrapravice

Číst článek

Odtud jeho sliby, že nedopustí příchod migrantů do Polska, nebo že oseká sociální výhody ukrajinských uprchlíků.

Zatím se zdá, že voliči dávají přednost originálu před napodobeninou. Oba kandidáty sice spojuje nenávist vůči Rusku, Nawrocki má však také zásadní výhrady vůči prezidentovi Zelenskému a nekriticky se staví za všechny kroky Donalda Trumpa, který mu oplácí stejnou mincí.

Slibuje také nerealisticky, že jako prezident bude usilovat o zrušení evropské „Zelené dohody“, ba o tom vypíše referendum.

Pokud by se stal prezidentem, podle všeho by dál, po vzoru současného Andrzeje Dudy, komplikoval život vládě, paralyzoval reformy, o které Tuskův kabinet usiluje a oslaboval tak postavení Polska na mezinárodní scéně. Zdaleka tedy ještě není vyhráno.

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

Karel Barták Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít