Jak souvisí slovenská transakční daň se 17. listopadem
Když nastoupila vláda premiéra Roberta Fica po volbách z roku 2023, jako jeden z hlavních cílů označila konsolidaci veřejných financí. Jedním z nástrojů, který tomu měl pomoct, bylo zavedení takzvané transakční daně.
V praxi to znamená, že ze všech bankovních převodů, které uskuteční firmy a podnikatelé, musejí od dubna odvádět státu speciální daň. Ministr financí si za letošní rok od toho sliboval zisk až půl miliardy eur.
Velmi rychle po jejím zavedení se ale ukázalo, že dopad transakční daně na občany je jiný, než se očekávalo. Drobní podnikatelé si stěžovali, že je likvidační, a řada z nich také svoje podnikání ukončila. Náklady si totiž museli promítnout do cen svého zboží a produktů, takže v konečném důsledku na ni doplatili běžní zákazníci, tedy prakticky všichni.
Kromě toho, že to zvyšuje riziko nárůstu šedé ekonomiky, protože se prostě vyplatí platit hotově, to může u občanů vést k dalšímu omezení jejich spotřeby. Nejnovější údaje OECD už beztak konstatují, že se odhadovaný růst HDP na Slovensku výrazně snížil. Čisté zahraniční investice na Slovensko prakticky přestaly přicházet.
Pellegrini nevyhlásil referendum, sněmovna ho obešla. Slovensko už nepřijme další protiruské sankce
Číst článek
Podle průzkumu agentury Ipsos by nepopulární daň zrušilo až 74 procent občanů Slovenska. Kritika transakční daně se začala ozývat dokonce z řad koalice, a to od Slovenské národní strany a strany Hlas, ačkoli obě pro její zavedení zvedly ruku. Jejich odpor byl natolik silný, že ho nemohla ignorovat ani strana Směr premiéra Roberta Fica.
Takže se koaliční strany nakonec domluvily na zásadní úpravě daně. Na podzim by se měly schválit legislativní kroky, podle kterých se povinnost platit extra daň z transakcí nebude týkat živnostníků a firem s obratem do 100 tisíc eur.
Proč právě 17. listopad?
Premiér Fico ale zároveň upozornil, že výpadek v příjmech státu, který kvůli modifikaci daně vznikne, bude muset být nahrazen jiným způsobem. Jako řešení navrhl zrušení některého z mnoha státních slovenských svátků. Ficova volba přitom padla na 17. listopad, který je oficiálním státním svátkem teprve pár let.
Kovačič Hanzelová: Slovenská společnost je tlakový hrnec. Politici nikdy nepoužívali hrubší jazyk
Číst článek
Proč si vybral právě tento den, o tom je možné spekulovat. Nabízí se ale souvislost s tím, že tento den, kdy si Slovensko připomíná začátek konce komunistického režimu v roce 1989, bývalému členovi Komunistické strany Slovenska Ficovi nic neříká. Před nějakou dobou dokonce na adresu 17. listopadu prohlásil, že si tohoto dne v roce 1989 ani nevšiml. Proč také, jemu nic nechybělo, neboť patřil k těm mladým lidem, kteří byli perspektivními kádry a byli protežováni režimem.
Pokud by u nás neskončil mocenský monopol komunistů, čekala by ho velká kariéra v rámci aparátu. Možná by byl nyní také premiérem, i když v rámci systému bez svobodných voleb a skutečné demokracie.
Pak by se nemusel takovými věcmi, jako je transakční daň nebo schodky ve státním rozpočtu, vůbec zabývat. Prostě by nařídil bance, aby chybějící peníze vytiskla a celý problém by se zdánlivě vyřešil. Jak na tom země ve skutečnosti je, by se nikdo ani nedozvěděl.
Že to na Slovensku naštěstí stále ještě funguje jinak a o smyslu transakční daně je možné normálně diskutovat, i to je zásluhou 17. listopadu 1989 v Československu.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Proč zdražování potravin nikdo nezastaví
Petr Holub
Maxi novela trestního zákoníku může vnést spravedlnost do případů kolem konopí. Konečně
Apolena Rychlíková
Eva Decroix? Talentovaná politička ve špatnou chvíli a na špatném místě
Lukáš Jelínek
Propouštění v autoprůmyslu pokračuje, ekonomika čeká na nový impuls
Julie Hrstková