Jiné řešení už být nemůže. Jarolím musí skončit
Snad už i sám trenér Karel Jarolím si uvědomuje, že není nač čekat. Na další zápasy Ligy národů na Slovensku a Ukrajině ani na nic jiného. Že potupná porážka 1:5 v Rusku musí být tečkou za jeho působením u fotbalové reprezentace, které přineslo hlavně rozladění, zklamání a smutek.
Po čtvrteční porážce s Ukrajinou přitom ještě dostal od vedení fotbalové asociace mandát až do říjnového dvojzápasu. Už tehdy jsem tuhle podmínečnou důvěru nechápal. A teď je to snad jasné: není důvod prodlužovat agónii.
Ne, ani polehčujícími okolnostmi mě neobměkčíte.
Fotbalisté nepovedený vstup do Ligy národů nenapravili, v Rusku schytali debakl 1:5
Číst článek
Že teď Češi nastoupili před 40 tisíci natěšenými fanoušky proti sehranému týmu, který se dostal až do čtvrtfinále mistrovství světa? Ne, tohle opravdu není záležitost jednoho zápasu.
Že jim chybí několik hráčů ze základní sestavy? Ano, teď se to sice sešlo, ale jinak se nedá říct, že by je jinak v poslední době zranění sužovala nějak hrozivě a víc než ostatní týmy.
Že trenér Jarolím nemá kde brát? Že teď má k dispozici jen špatné hráče? Bylo by bláhové nepřiznat, že současná generace je o několik tříd horší než ta Nedvědova, Poborského nebo Šmicera. Nicméně i horší „materiál“ se dá vykompenzovat vhodně zvolenou a nacvičenou taktikou.
Že na tohle není u národního týmu čas? A kde ho berou trenéři ostatních reprezentací, jejichž hra vypadá k světu a přináší výsledky?
Dva roky Karla Jarolíma, to bylo období tápání, chaosu a rozladění. Vzpomenete, kdy vám čeští fotbaloví reprezentanti za tu dobu udělali opravdu radost? V domácím kvalifikačním zápase proti mistrům světa Němcům, ve kterém ještě chvíli před koncem drželi po nádherném Daridově gólu remízový stav? Dobře, to beru, ale co dál?
Konec trenéra Jarolíma u fotbalové reprezentace se blíží
Číst článek
Moc možností není, Češi od podzimu 2016 stihli neuspět v kvalifikaci o mistrovství světa (a do okamžiku definitivního konce nadějí porazit jen Norsko a San Marino), špatně rozjet Ligu národů a podepsat se pod dvě nejhorší porážky od rozpadu federace. 0:4 s Austrálií, 1:5 s Ruskem.
Karel Jarolím nezvládal utkání nejen výsledkově, ale ani herně. Týmu nevtiskl žádnou tvář, žádný styl, hráče točil tak často, že si na sebe ani nemohli zvyknout. Navíc z nich ani nedokázal vymáčknout maximální touhu něco dokázat, porvat se o výhru. Mezi řádky se z rozhovorů s nimi zdálo, že si s některými ani nerozumí, že mu nevěří.
Už není čas se ptát, jestli je čas změnit trenéra. To je zcela zřejmé. Mnohem náročnější je otázka druhá: kdo na jeho místo?
I Česko stále financuje ruskou válku na Ukrajině
Martin Fendrych
Jak souvisí slovenská transakční daň se 17. listopadem
Kamila Pešeková
Dozvuky Pavučiny
Libor Dvořák
Když létají třísky
Alexandr Mitrofanov