A tak se říjnové nedožité osmdesátiny, a prosincové truchlení nad tragickým úmrtím před 40 lety, odbývaly a odbývají především v médiích, na internetu a sociálních sítích. V Praze to jde fyzicky, a to u známé zdi na Kampě. Za totality místa setkávání svobodomyslné mládeže a častých policejních razií.

Víc aktivista než hudebník?

Tehdy se možná zdálo, že Lennonovo mírové a vůbec občanské, angažmá překrývá jeho muzikantské dědictví. Anebo že to se smrskává na songy Imagine a Give Peace A Chance. Což by ovšem bylo vůči polovině ústřední tvůrčí dvojice The Beatles, nejslavnější a nejvlivnější hudební skupiny všech dob, nespravedlivé.

Lennon sice opravdu tak zapáleně kritizoval americkou vládu za vleklou vietnamskou válku nebo pomalé tempo nabývání občanských práv Afroameričanů, až se stal objektem monitorování FBI. Uvažovalo se dokonce o jeho vyhoštění. Ale dnes jsou 70. léta poměrně dávnou minulostí.

Taky ho nezastřelil někdo tajemný, a tedy možná kýmsi najatý, nýbrž duševně nemocná osoba. A tak zaslouženě do popředí vystupuje to, čím se Lennon celosvětově proslavil nejdříve, tedy svou tvorbou v éře The Beatles. Tam se potkal s podobně zářivě talentovaným Paulem McCartneym a navzájem se celou dekádu jakoby předháněli v ohromném množství originálních melodií a koncepčních nápadů.

Přičemž písně podepisovali svorně oběma jmény. Teprve po rozpadu skupiny bylo soudně určeno, komu která patří. Jde to většinou snadno identifikovat podle hlavního vokálního partu Johna nebo Paula. A proposlouchat se zase jednou deskami The Beatles, ze kterých několik patří do nejvyššího patra historie populární hudby, je ostatně skvěle trávený čas.

Převzato z Plusu

Nový nádech už nestihnul

Brouci, což bylo podstatné, se vedle neobyčejně silné tvůrčí jiskry záhy ukázali také jako zábavná a vtipná čtveřice, občas i sympaticky drzá vůči zavedeným pravidlům a konvencím.

V tom Lennon vynikal. Je okřídlená i jeho výzva k publiku při koncertu za účasti královské rodiny a vysoké honorace už roku 1963: „Vy na levných sedadlech můžete tleskat. A ti v lóžích aspoň chřestit šperky!“ Plně v duchu britského smyslu pro humor. Který ho ale do značné míry opustil poté, co po rozchodu skupiny přesídlil s novou životní partnerkou Yoko Ono do USA.

Nějaký čas se víc než hudbě věnoval nejrozličnějšímu a někdy záměrně šokujícímu aktivismu. Pro davy bouřící mládeže se stal symbolem odporu vůči establishmentu. Dokonce i v zemích za železnou oponou, jejich režimy ale bohužel přehlížel. Možná by na ně došlo v 80. letech, kdy se řada vůdčích postav pop music vůči moskevské totalitě začala vyhraňovat.

Jenže toho se bohatě obdarovaný Lennon už nedožil. Nestihl se také nadechnout k návratu na scénu, signalizovaného slibným albem Double Fantasy.

Jeho čerstvý výlisek si pár hodin před osudnou střelbou v New Yorku 8. prosince 1980, nechal vrah od autora ještě podepsat. Nebýt toho, možná bychom se zrovna dočkali nějaké další Lennonovy desky. Jeho o dva roky mladší někdejší hudební dvojče Paul McCartney totiž svoji, už bůhvíkolikátou, právě v těchto dnech vydává.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Ondřej Konrád Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít