Evropský soud přinutil Kaczyńského dát se na ústup
Nesdílím optimismus španělského deníku El País, který úkrok Jarosława Kaczyńského před rozhodnutím evropského soudního dvora hodnotí jako vítězství Bruselu. Disciplinární komora, která se stala součástí polského nejvyššího soudu a která má soudit polské soudce, je podle soudního dvora útokem na polský právní stát. Komora je silně zpolitizována. Polským soudcům nezávislé a nestranné posouzení věci nezaručuje ani omylem.
Kaczyński se před přijatým opatřením sklonil a přislíbil, že v září přinese do parlamentu úpravu zákona takovou, aby vyhovoval představě evropských soudců.
El País se raduje, že přece jen Evropa prostřednictvím „politického a právního nátlaku je stavu země s autoritářskými tendencemi přivést k rozumu“. V pozadí podle listu hrají důležitou roli i peníze z evropských fondů.
Podobně věc hodnotí varšavská Gazeta Wyborcza. Kaczyński navzdory siláckým gestům si dává pozor na to, aby nepřekročil neznatelnou hranici, jak píše list, „mezi dysfunkční demokracií a otevřenou diktaturou“.
Smutné na tom je, což lze číst mezi řádky, že Kaczyński chytře využívá jistou evropskou povrchnost. Stačí, aby polská vláda vyvolala zdání, že zemi záleží na demokratickém uspořádání, že má snahu dostát všem politickým a právním kritériím, a je hned kryta, jak píše varšavský list, před rizikem „okamžitého vyloučení Polska z okruhu civilizovaných zemí“.
Nacionální svalstvo
Autoritáři dosazení do funkce ještě mocnějšími autoritáři jsou často někdy papežštějšími než sám papež. Takovým případem je nová předsedkyně nejvyššího soudu Malgorzata Manowská.
Prohlásila k nevůli ministra spravedlnosti Zbigniewa Źiobry, že rozhodnutí evropského soudního dvora pozastavit působnost disciplinární komory obejde. Nejméně do září, kdy vláda přijde se změnou v zákoně, činnost komory oživí a ve čtyřiadvacetihodinovém zrychleném cyklu zvládne ještě řádku zlobivých soudců zbavit jejich imunity.
Kaczyński oznámil zrušení disciplinární komory. Kvůli kontroverznímu orgánu vedlo Polsko spory s EU
Číst článek
Projevuje se zde známý úkaz. Autoritativní režimy, které se chovají nerudně, jsou-li kritizovány, viz nedávný útok polské vlády na soukromou a nezávislou polskou televizi, bezradně přihlíží, co se to děje, vyskytne-li se mezi samotnými autoritáři autoritář o poznání radikálnější, jehož radikálnost se nerýmuje s aktuální režimní politikou.
Jaroslaw Kaczyńki ve svých sporech s Evropskou unií má stále na paměti, že jeho milí Poláci, ať je to, jak chce, o členství v Unii hromadně stojí. Napětí mezi jeho vládou a Evropskou komisí tudíž může šroubovat jen do určité úrovně. Pak musí slevit.
To mu ale nebrání, aby následně vymyslel zas něco nového, nestravitelného a provokativního. I to jde jeho Polákům po fousy. Jako jsou přesvědčenými Evropany, jsou i zarytými nacionalisty. Ochotně ostatním národům občas ukážou své nacionální svalstvo.
Kaczyński jim v tom rád vychází vstříc. Mnozí Evropané nestačí pak žasnout.
Autor je publicista
Šedivé myši stranám voliče nepřitáhnou, a tak se bude šíbovat s lídry
Lukáš Jelínek
Nezávislý bitcoin závisí na politicích
Julie Hrstková
Hnutí ANO a ODS se v jedné věci shodnou – i když tím ohrožují státní rozpočty
Petr Šabata
Německé mzdy vyjednávají silné odbory
Kateřina Smejkalová